Budeme jednat o velké koalici, odhlasovali si němečtí sociální demokraté

Nahrávám video
Události: SPD souhlasí se zahájením koaličních jednání
Zdroj: ČT24

Německá sociální demokracie (SPD) zahájí koaliční rozhovory s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Členové SPD svým rozhodnutím na sjezdu v Bonnu přiblížili zemi k pokračování velké koalice. Rozhovory mezi zástupci SPD a unie by mohly začít už v pondělí, novou vládu by mohli mít Němci v březnu.

V sociální demokracii i nadále panují ohledně pokračování velké koalice značně odlišné názory, což se projevilo i na výsledku hlasování. Pro zahájení koaličních rozhovorů se vyslovilo 362 delegátů, proti 279. Podpora tak byla jen 56procentní.

Můžeme se na to podívat i jinak. Dnešní těsné 'ano' velké koalici je i vzkaz CDU/CSU, že musí někde ustoupit, aby koalici schválili i řadoví členové SPD.
Andrea Römmeleová
politoložka, Hertie School of Governance

Výsledek „intenzivních a vskutku kontroverzních diskuzí“ sociálních demokratů označila kancléřka Merkelová za pozitivní. „Pro nás je v těchto koaličních rozhovorech důležité, aby mělo Německo stabilní vládu, která se může zaměřit na otázky budoucnosti,“ podotkla. Jako pozitivní vnímá krok sociálních demokratů i předseda bavorské CSU Horst Seehofer.

Po listopadovém krachu jednání CDU/CSU, Zelených a svobodných demokratů je pokračování velké koalice jedinou šancí pro vznik stabilní vlády v Německu. Kdyby delegáti sjezdu SPD vznik velké koalice odmítli, země by se čtyři měsíce po parlamentních volbách ocitla na cestě k menšinové vládě, nebo předčasným volbám, což si ale nikdo z vrcholných politických představitelů nepřál.

Očekává se, že koaliční rozhovory budou trvat dva až tři týdny, po kterých bude definitivní podobu koaliční smlouvy v referendu schvalovat více než 440 tisíc sociálních demokratů. Pokud řeknou ano, mohla by vláda vzniknout během března.

„Nemyslím si, že jsou pro nás nové volby dobrou volbou,“ upozornil předseda SPD Martin Schulz v Bonnu šest stovek delegátů sjezdu. Je přesvědčen, že SPD v sondovacích rozhovorech, které předcházejí vlastnímu koaličnímu vyjednávání, dokázala prosadit dost ze svého programu. Zdůraznil například oblasti školství, pečovatelské služby, boje proti dětské chudobě nebo evropské politiky.

Martin Schulz na stranickém sjezdu
Zdroj: Reuters/Wolfgang Rattay

Musíme být víc slyšet, apeluje Schulz

Schulz počítá s tím, že se SPD v rozhovorech o podobě koaliční smlouvy podaří prosadit i další priority. „Budeme do posledního dne bojovat za výsledky, s nimiž můžeme s dobrým svědomím předstoupit před naše členy,“ prohlásil. Konkrétně zmínil například zdravotnictví, otázky pracovního trhu nebo migraci. „Se sociálnědemokratickou stranou nebude v žádném případě žádná horní hranice pro uprchlíky,“ zdůraznil. SPD podle něj také prosadí více, pokud jde o slučování rodin migrantů.

V sondovacích rozhovorech se strany dohodly na tom, že by do Německa nemělo přicházet více než 180 000 až 220 000 běženců ročně. Zároveň by ale každý migrant měl mít možnost podat žádost o azyl.

Schulz reagoval i na kritiky, podle nichž by další účast SPD ve velké koalici mohla vést k posilování stran na pravém okraji. „Kdo ale říká, že nové volby je také neposílí?“ ptal se spolustraníků. Nová vláda podle něj nemůže pokračovat tak jako dosud. SPD v ní musí být viditelnější a slyšitelnější než v minulosti. Ve vládě také podle Schulze musí být stejný počet mužů a žen. 

Sjezd SPD v Bonnu
Zdroj: Thilo Schmuelgen/Reuters

Merkelová povede už třetí velkou koalici

Velká koalice bývala v Německu ojedinělým řešením, ale za poslední tři volební období od roku 2005, kdy se kancléřkou stala Merkelová, takové vládní spojenectví vzniklo už dvakrát.

Mnoho sociálních demokratů poukazuje na to, že když jejich strana do velké koalice vstupovala za Merkelové poprvé, získala ve volbách 34,2 procenta hlasů. V loňských volbách už jich dostala jen 20,5 procenta, což byl nejhorší výsledek od druhé světové války. Proto by podle kritiků nyní měla SPD jít do opozice, aby měla čas na vnitřní obnovu.

„Ironií je, že pro šéfa SPD Martina Schulze, který po volbách prohlašoval, že strana musí za každou cenu odejít do opozice a zregenerovat se, je nyní jedinou možností pro vlastní regeneraci sloužit ve vládě pod kancléřkou Merkelovou,“ podotkl k aktuální situaci šéfa SPD magazín Cicero.

Jiná varianta není

Schulz odmítavý postoj ke vstupu do koalice změnil po listopadovém krachu sondovacích rozhovorů mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými a apelu prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Po jednání se Steinmeierem se Schulz rozhodl přesvědčit své spolustraníky v regionech, aby pokračování velké koalice podpořili.

Zastánci účasti ve velké koalici jsou si dobře vědomi i toho, že další reálná varianta většinové vlády v tuto chvíli neexistuje, i toho, že předčasné volby by mohly přinést další oslabení sociální demokracie. Podporu Schulzovi vyjádřily mimo jiné odbory a zahájení koaličních rozhovorů si přeje i 61 procent voličů SPD.

Pokud by jedno z dvojice zásadních hlasování v rámci SPD řeklo ne, dostala by se německá politika do velmi složité situace.

Východiskem by mohla být menšinová vláda, kterou ale kancléřka odmítá. Další možností jsou předčasné volby, do těch by už ale mohl vést někdo jiný než Angela Merkelová, která se potýká s propadem popularity. Podle aktuálnho průzkumu veřejného mínění pro televizi ARD si 79 procent Němců přeje personální změnu ve vedení CDU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael novu udeřil na Bejrút. Hizballáh podnikl odvetu na základnu

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných. Město čelilo dalšímu úderu během několika hodin. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.
před 2 hhodinami

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 3 hhodinami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 6 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 9 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 13 hhodinami
Načítání...