Německé strany se ve stanoveném termínu nedohodly. Objevují se hlasy o menšinové vládě

V Berlíně dál probíhá jednání o vzniku německé vládní koalice. Podle původních předpokladů mělo padnout rozhodnutí do nedělních 18:00, představitelé konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených ovšem dál pokračují v rozhovorech. Nejsilnější rozpory panují ohledně migrace a ochrany klimatu. Pokud se strany nedohodnou, Němci zřejmě budou muset k předčasným volbám. Objevují se ale také hlasy o vzniku menšinové vlády.

Vláda programově značně nesourodých stran zatím nikdy na celoněmecké úrovni nevznikla, proto se od počátku očekávala složitá vyjednávání. Ta trvají už čtyři týdny a stále se nepodařilo dosáhnout ani uzavření jejich první fáze.

Horst Seehofer míří na jednání o koaliční spolupráci
Zdroj: Reuters

„Myslím, že to je poslední den těchto rozhovorů. Musíme dnes rozhodnout,“ nechal se před nedělním jednáním slyšet šéf bavorské CSU Horst Seehofer. Připustil, že se jednání mohou protáhnout i za 18:00, což byl čas, o kterém v sobotu hovořili svobodní demokraté jako o hraničním.

S tím, že se v neděli musí rozhodnout, počítaly i ostatní strany. Těsně před šestou hodinou večerní ale všechny partaje zasedly k separátním jednáním, která se protáhla skoro na dvě hodiny. Následně se všichni vrátili ke společnému stolu. Podle Seehofera existuje „celá hora témat“ a k jejich vyřešení je potřeba více času.

Vlivný představitel Zelených Christian Ströbele už na Twitteru naznačil, že pokud nedojde na shodu o takzvané jamajské koalici, mohla by přijít na řadu varianta menšinové vlády.

Vyjednávání o vzniku německé vládní koalice
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Těžká cesta ke kompromisům o klimatu a migraci

Šéf FDP Christian Lindner
Zdroj: Reuters

Největší spory stále panují v oblasti ochrany klimatu a migrace. Všechny strany chtějí sice splnit klimatické cíle, k nimž se spolková republika zavázala, liší se ale v pohledu na to, co je pro to potřeba udělat.

Debatuje se především o tom, o kolik je třeba snížit množství energie produkované uhelnými elektrárnami. Množství původně navrhované jednotlivými stranami se pohybovalo od tří až pěti do osmi až deseti gigawattů. Kancléřka Merkelová, na kterou při příchodu na jednání pokřikovali a pískali lidé, jako kompromis navrhla snížení o sedm gigawattů. Shoda ale stále není.

Ještě složitější je řešení sporů v oblasti migrace. Jde zejména o to, jestli za migranty, kteří v Německu nedostali status uprchlíka, ale pouze takzvanou doplňkovou ochranu, mají mít možnost přicházet jejich nejbližší rodinní příslušníci. Zatímco CSU je striktně proti, Zelení chtějí, aby to od března příštího roku bylo znovu možné. I v této otázce se objevují kompromisní návrhy, jasnou podporu ale zatím nezískal žádný.

Výsledky voleb do Spolkového sněmu 2017
Zdroj: Bundeswahlleiter

Volby by zřejmě nic nevyřešily

Pokud se rozhovory nepodaří dotáhnout do konce, hrozí Německu předčasné volby, protože předseda sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz zopakoval, že jeho strana najisto zůstane v opozici. O pokračování velké koalice SPD s CDU/CSU podle něj nemůže být řeč. Za případné konání předčasných voleb bude podle Schulze zodpovědná především kancléřka Merkelová.

Žádná z tradičních stran si nové volby nepřeje z obav před dalším posílením protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Průzkum veřejného mínění pro televizi ARD navíc ukazuje, že by předčasné volby rozdaly prakticky stejné karty jako ty zářijové. CDU/CSU se pohybuje kolem 31 %, SPD má 21 %, AfD 12 %, FDP a Zelení shodně 11 % a Levice 10 procent. O vládní koalici by tak musely vyjednávat stejné strany jako nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...