Britové vnesli mezi srílanské Sinhálce a Tamily nerovnost. Pocit křivdy rozpoutal na 26 let občanskou válku

3 minuty
Deset let od konce občanské války na Srí Lance
Zdroj: ČT24

Obyvatelé Srí Lanky si v sobotu připomínají deset let od skončení dlouhé a krvavé občanské války. Oslava míru se však odehrává v rozjitřené atmosféře, země zažila před pár týdny teroristické útoky islamistů v několika kostelech a hotelech. Mnoha lidem se vybavily hrůzy někdejšího konfliktu, který trval déle než čtvrtstoletí.

Tehdy však proti sobě stáli představitelé jiných náboženství: většinoví Sinhálci hlásící se k buddhismu a hinduističtí Tamilové. Významnou roli na počátku sporu mezi dvěma nejpočetnějšími etniky, která na ostrově v Indickém oceánu žijí společně přes dva tisíce let, sehrála kolonizace a vliv Britů.

V noci 23. července 1983 bylo ve městě Thinevely zavražděno dvanáct vojáků a jeden úředník, všichni Sinhálci. Tato událost bývá označována jako „černý červenec“ a současně je považovaná za začátek občanské války na Srí Lance. Ačkoli se napětí stupňovalo už dlouho předtím, do té doby šlo o největší útok na vládní jednotky, který provedla separatistická ozbrojená skupina Tamilští tygři (Tygři osvobození tamilského Ílamu - LTTE).

Reakce Sinhálců na sebe nenechala dlouho čekat. Násilí se rozšířilo do dalších oblastí s vysokou koncentrací tamilského obyvatelstva. Rozvášněné davy Sinhálců v odvetě procházely městy a podpalovaly tamilské domy a obchody. Tamilové byli vražděni bestiálním způsobem přímo na ulicích.

Podle oficiálních zdrojů zemřelo jen během červencových nepokojů na čtyři sta lidí, podle neoficiálních jich byly ale až dva tisíce. Většinu obětí tvořili Tamilové. Desetitisíce z nich také přišly o domov a houfně odcházely do sousední Indie.

  • Separatističtí Tamilští tygři byli dobře organizovaní, kromě partyzánských jednotek s lehkými zbraněmi vlastnili dělostřelectvo a lodě. Ve zbrani měli podle odhadů 10 tisíc až 20 tisíc mužů. Nejobávanější složkou byla její sebevražedná komanda, která byla součástí speciálně vycvičené elitní jednotky „Černí tygři“. Členové „tamilských kamikadze“ byli vybírání na základě motivace a odhodlání a procházeli intenzivním výcvikem, zejména v používání výbušnin.
  • Kromě velkého počtu civilistů připravily sebevražedné i bombové atentáty o život například státního ministra obrany Randžána Vidžeratna, prezidenta Ranasingha Premadasu nebo indického premiéra Rádžíva Gándhího. Brutalita Tamilských tygrů vedla k tomu, že je západní země zařadily na seznam teroristických organizací. Fondy na nákup zbraní a na propagandu organizace zajišťovala tamilská diaspora – tedy emigranti, kteří s myšlenkou sympatizovali.
obrázek
Zdroj: ČT24

Mírová jednání selhávala

V roce 1987 uzavřela Srí Lanka dohodu o pomoci indické armády při urovnání nepokojů. Za slib částečné autonomie pro tamilské provincie měli povstalci indickým vojákům odevzdat zbraně. Přítomnost cizích vojsk ale žádané uklidnění nepřinesla a poslední Indové nakonec bez dosažení významnějšího výsledku odešli v březnu 1990. 

Postupně selhávaly i další snahy o ukončení násilí. Všechna jednání mezi zástupci vlády a Tamilskými tygry byla neúspěšná a krutý teror, který občanskou válku provázel, dál připravoval o život mnoho nevinných civilistů. Jen za prvních třináct let války zemřelo 50 tisíc lidí.

Válku se nakonec podařilo ukončit až po dlouhých 26 letech – v roce 2009, kdy armáda dobyla poslední oblasti, které ovládali povstalci. Srílanský prezident Mahinda Radžapakse následně ohlásil vítězství. Definitivní tečkou bylo oznámení rebelů ze 17. května, že ukončí boje. Následující den vládní vojáci zabili vůdce „tygrů“ Vélupilláía Prabhákarana, který byl na útěku.

Válka si ve výsledku vzala životy odhadem 100 tisíc lidí, z toho 27 639 tamilských ozbrojenců, 23 327 vládních vojáků, 1155 indických vojáků a desetitisíce civilistů.

Kde jsou ale kořeny tohoto násilí?

Tamilové versus Sinhálci

První Tamilové přišli na dnešní Srí Lanku už kolem 2. století před naším letopočtem z jižní Indie. Usadili se převážně na severu a východě ostrova, kde asi ve 12. století vybudovali hinduistické království Džafra. Byli vyspělými zemědělci a řemeslníky. Stali se spoluobyvateli buddhistických Sinhálců, kteří na Srí Lanku přišli už v 5. století př. n. l. a na západě a jihozápadě ostrova založili silné království Kotte.

Už s příchodem Tamilů se začala objevovat vzájemná nesnášenlivost mezi oběma etniky, když tamilské nájezdy pustošily stará cejlonská království. Sinhálský král Dutthagámaní například ve 2. století př. n. l. vedl ve jménu buddhismu svatou válku s tamilským hinduistickým vůdcem Elárou. V moderní historii má tato nevraživost komplikované etnické, náboženské, politické i kulturní pozadí, vyhrotila se po vyhlášení nezávislosti Srí Lanky v roce 1948, kdy sinhálská většina ovládla politickou i vojenskou moc. Ale k tomu později.

je ostrovní stát v jihovýchodní Asii v blízkosti Indie. Od Indického poloostrova jej odděluje mělký Palkův průliv o šíři maximálně 80 kilometrů. Ostrov v únoru 1948 vyhlásil nezávislost na Velké Británii a do roku 1972 se Srí Lanka jmenovala Cejlon. Nyní je republikou v rámci britského Společenství. Oficiálním hlavním městem je Šrí Džajavardhanapura Kótté, největším městem je Kolombo, kde žije přes 750 tisíc lidí. Na Srí Lance žije 22 milionů lidí a 70 procent z nich jsou buddhisté. Přes 12 procent občanů jsou hinduisté, necelých deset procent muslimové a 7,6 procenta křesťané.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rivalita se vyhrotila v období kolonialismu

Významnou roli totiž sehrála už postupná kolonizace, která začala v 16. století. Prvními kolonizátory byli Portugalci, následovaní Holanďany a posléze Brity. Ti v 19. století na ostrov obývaný většinově Sinhálci přivezli další Tamily, aby si v centrální části země zajistili pracovní síly na čajových a kaučukových plantážích. Tito Tamilové neměli stejné sociální postavení, jako původní Tamilové. Část z nich nikdy nezískala srílanskou státní příslušnost a byla v polovině 70. let repatriována.

Britští kolonizátoři se na ostrově potýkali s tím, že místní populace byla velmi pestrá. Obyvatelé Srí Lanky hovořili různými jazyky, uznávali jiná božstva, jinak se oblékali. Britská koloniální vláda tak od sebe začala jednotlivé skupiny odlišovat a ke konci 19. století už mluvila o několika odlišných „rasách“. Všechny rozdíly byly ze strany Britů vnímány jako rasové a Britové tak podle některých odborníků podpořili vznik etnického konfliktu.

Ve většinových Sinhálcích rostl pocit diskriminace

Ze strany Britů byla patrná podpora Tamilů, mimo jiné proto, že uměli lépe anglicky. Tamilové tak měli jednodušší přístup ke vzdělání a jejich procentuální zastoupení ve státních službách bylo vyšší. V období britské přítomnosti na ostrově se tak z hlediska zaměstnanosti a přístupu ke vzdělání cítili Sinhálci oproti Tamilům diskriminováni.

Sinhálská většina navíc začala mít obavy z minoritního postavení: ostrov obklopovala území s populací desítek milionů Tamilů, kteří obývali nejen jižní část Indie, ale byli roztroušeni v rozsáhlé oblasti od Fidži až po Afriku.

Vzrůst nacionálního cítění částečně způsobený politikou Britů, minoritními pocity a pocitem utiskování a křivdy ze strany Sinhálců vedl k vytvoření podmínek pro postupný vznik konfliktu. Buddhističtí Sinhálci se s těmito křivdami při první příležitosti začali vyrovnávat. Tou bylo vyhlášení nezávislosti ostrova v roce 1948, kdy byla vláda předána do rukou sinhálské prozápadně orientované vlády.

Jazyk jako rozbuška a boj za samostatný stát

Vláda nacionalistické Strany svobody Srí Lanky (SLFP) vedená Solomonem Bandáranajakem, otcem pozdější prezidentky Kumaratungové v letech 1956–1959, začala postupně přijímat opatření, kterými se dostávali do pozice diskriminovaných Tamilové. Prvním z výrazných momentů, který byl Tamily vnímán jako jejich znevýhodnění, bylo zavedení sinhálštiny jako jediného oficiálního jazyka na ostrově a prosazování buddhismu. 

Od tohoto momentu docházelo k postupné eskalaci napětí. Vládní opatření vyvolávala nesouhlas u tamilské populace, která zpětně vyvolávala další reakce srílanské vlády. Napětí mezi oběma etniky tak postupně houstlo a k prvním sinhálsko-tamilským srážkám došlo v roce 1958. 

V 70. letech už existovala na ostrově řada tamilských organizací požadujících buď autonomii pro oblast na severovýchodě ostrova, nebo radikální řešení, tedy vyhlášení samostatného státu Ílamu. Ozbrojené srážky mezi extrémními Sinhálci a Tamily se množily.

V roce 1972 vznikla separatistická ozbrojená skupina Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE), která na rozdíl od řady dalších separatistických organizací od samého počátku svého působení důsledně prosazovala nezávislý stát. Od ojedinělých nepokojů a krvavých střetů k organizovanému ozbrojenému boji za samostatnost přešla LTTE právě 23. července 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 52 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 3 hhodinami
Načítání...