Britové prověřují tajemného Rusa, který cestoval v letadle se Skripalovou dcerou. Rozvědka už tuší místo výroby jedu

3 minuty
Události ČT: Prohlášení Julije Skripalové
Zdroj: ČT24

Britská tajná policie podle bulvárního deníku The Daily Mail prověřuje totožnost Rusa, který den před otravou bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala cestoval ve stejném letadle, v němž Skripalova dcera Julija jela z Moskvy do Londýna. Dvojice byla otrávena jedem novičok. Podle listu The Times britská rozvědka zřejmě zná místo jeho výroby. Do případu se chce vložit také Marina Litviněnková, vdova po bývalém ruském agentovi otráveném v Londýně v roce 2006.

Prověřovaná ruská osoba podle britského listu strávila ve Spojeném království jen několik hodin, než se vydala na zpáteční cestu do Moskvy. Britští vyšetřovatelé zkoumají, za jakým účelem podezřelý člověk z Ruska do Británie přijel.

Podle zdrojů listu The Daily Mail policisté prověřují ještě několik dalších lidí cestujících v letadle s Julijí Skripalovou. „Jsme přesvědčeni, že je možné, že osoby zodpovědné za útok opustily zemi během několika hodin,“ řekl britskému listu informovaný zdroj.

Britská policie zatím v souvislosti s kauzou Skripalových nehovořila o konkrétních podezřelých, připomněl list. To podle něj nasvědčovalo tomu, že nervová látka byla do Spojeného království dopravena spíš poštou nebo ji z Moskvy dovezla Julija Skripalová ve svém zavazadle.

Litviněnkova vdova se chce do případu vložit

Do kauzy Sergeje a Julije Skripalových, otrávených počátkem března, se hodlá vložit Marina Litviněnková, vdova po bývalém ruském agentovi Alexandru Litviněnkovi otráveném radioaktivním poloniem před dvanácti lety.

Zběhlý agent ruské tajné služby FSB před smrtí ze své vraždy obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat.

Litviněnkova vdova Marina, která žije v Británii, oslovila prostřednictvím britské stanice BBC Viktoriji Skripalovou, neteř Sergeje Skripala, která se hodlá do Spojeného království za svými příbuznými vydat. Podle BBC nabídla Viktoriji veškerou pomoc, protože se v minulosti ocitla v obdobné situaci.

Pětačtyřicetiletá Viktorija Skripalová, žijící v Jaroslavli, novinářům řekla, že chce v Británii mluvit hlavně se svou sestřenicí Julijí, která se už po otravě probrala z kómatu. Britští diplomaté v Moskvě jí prý slíbili víza a také řekli, že setkání by mělo být možné, pokud s ním Julija bude souhlasit.

„Chci vidět Juliji, poznat, jak na tom je, a zjistit, zda se chce vrátit do vlasti,“ řekla listu The Times. V telefonickém rozhovoru dala také najevo podezření, že by za otravou mohl být Julijin bývalý partner, který je prý lačný peněz.

Julija uvedla, že se cítí lépe

Ruská státní televize později odvysílala záznam hovoru s Julijí, který jí údajně poskytla Viktorija a ze kterého vyplývá, že se Skripalová rychle zotavuje a už brzy opustí nemocnici. Televize uvedla, že neručí za pravost nahrávky. „Vše je v pořádku. Teď (otec) odpočívá, spí. Všichni jsme zdravotně v pořádku. Nikdo nebyl nezvratně postižen. To je vše, brzy se odhlásím (z nemocnice). Vše je OK,“ měla říct Julija ve zmíněné nahrávce podle agentury Interfax.

Viktorija tvrdí, že jí Julija sama zatelefonovala ve středu večer, krátce poté, co si médiím postěžovala, že ještě nemohla se sestřenicí hovořit. Navštívit by ji chtěla v pondělí. „Viki, nikdo ti víza nedá,“ tvrdí údajně Julijin hlas na nahrávce. „Víš, jaká je situace. Uvidíme se později,“ dodala.

„Před týdnem jsem se probrala a s potěšením mohu uvést, že sílím každý den. (…) Jistě si uvědomujete, že celá záležitost je poněkud dezorientující, a doufám, že budete respektovat mé soukromí a soukromí mé rodiny během mé rekonvalescence,“ uvedla Julija v prohlášení, které zveřejnila londýnská policie.

The Times s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s vyšetřováním dodaly, že Julija, jakmile se zotaví, bude moci sama rozhodnout, zda se vrátí do Ruska. Není podezřelá, a tak může svobodně odcestovat.

Britská rozvědka asi zná místo výroby novičoku

Skripal a jeho dcera byli nalezeni 4. března na lavičce před restaurací v Salisbury, oba v hlubokém bezvědomí. Podle britských vyšetřovatelů byli otráveni armádním jedem zvaným novičok, pravděpodobně ruského původu.

Britští výzkumníci v chemických laboratořích v Porton Down potvrdili, že šlo o novičok, původ látky ale nezkoumali. Podle britských i ruských expertů to ani není možné zjistit. „To protiřečí tomu, co jsme předtím slyšeli od britských politiků, a určitě to zvýší tlak na Británii, aby předložila další důkaz o tom, že stopy přesvědčivě vedou do Moskvy,“ řekl ve čtvrtek tajemník německého ministerstva zahraničí pro vztahy s Ruskem Gernot Erler.

Britský list The Times ale tvrdí, že britští vyšetřovatelé byli s použitím vědecké analýzy a zpravodajských informací schopni už ve dnech bezprostředně po útoku zdroj otravné látky identifikovat. Podle informací londýnského listu Britové věděli o existenci laboratoří, kde byl jed vyroben, už před útokem ze 4. března.

Bezpečnostní experti si nejsou stoprocentně jisti, ale o místě výroby jsou přesvědčeni s vysokou mírou pravděpodobnosti, píše The Times. Domnívají se rovněž, že Rusové prováděli testy s cílem zjistit, zda je novičok možné použít k vražedným útokům.

Dřívější informace ruských médií a expertů, kteří v armádních chemických laboratořích v sovětských dobách pracovali, hovořily o výrobě látky typu novičok v uzavřených městech Volsk a Šichany v ruském Povolží. Otravné látky se tam prý vyráběly v 70. a 80. letech minulého století. Některé zdroje jako možné místo výroby uváděly také středoasijský Uzbekistán, který byl do počátku 90. let součástí Sovětského svazu.

Případ rozpoutal diplomatickou válku s Ruskem. Ze solidarity s Británií vyhostila zhruba třicítka států na 150 ruských diplomatů, Moskva odpověděla recipročně. Od amerického velvyslanectví v Moskvě ve čtvrtek ráno odjely tři autobusy, které podle médií dopravily na letiště vyhoštěné diplomaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...