Británii a EU zbývají dva měsíce. Vůle se dohodnout je politickým rozhodnutím, tvrdí Vít

Nahrávám video

Do konce pobrexitového přechodného období zbývají necelé dva měsíce, na stole ale stále není konkrétní obchodní dohoda britské vlády s Evropskou unií. Londýn je po restartu jednání tento týden i přesto optimistický, že se mu ji podaří uzavřít do konce roku. Podle unijního vyjednavače Michela Barniera přetrvávají zásadní neshody třeba v otázce správy nebo rybolovu. Podle Michala Víta z Metropolitní univerzity v Praze jednání o dohodě stagnuje, protože vůle se dohodnout je pro obě strany geopolitickým rozhodnutím. Uvedl to v pořadu Horizont ČT24.

„Ta vůle je politickým rozhodnutím, hraje v něm mnohem větší roli geostrategické směřování Británie nebo EU. Z tohoto pohledu je ta obchodní rovina do značné míry upozaděna. Klíčové problémy, na kterých se nemůžeme dohodnout, se ukazují pouze prostřednictvím geopolitických sporů,“ popisuje Vít. 

Britský premiér Boris Johnson opakuje, že chce obchodní dohodu s Bruselem. I přesto ale neshody trvají. Sedmadvacítka si naopak stěžuje, že s ní Londýn nekomunikuje. Ani měsíc poté, co Evropská komise poslala britské vládě dopis o porušení brexitové dohody, nedostala odpověď.

Unie si v něm stěžovala na návrh zákona o vnitřním trhu, který přináší řadu otazníků ohledně režimu na severoirské hranici. „Intenzivně na tom pracujeme a budeme i nadále pokračovat v hledání řešení, ale v této fázi stále zůstává příliš mnoho překážek v důležitých tématech,“ řekl Barnier.

Vedle pravidel hospodářské soutěže nebo rybolovu se obě strany po měsících vyjednávání nemohou shodnout ani na statusu Gibraltaru. Pokud k dohodě nedojde, zatíží vzájemný obchod Unie s Británií vysoká cla a kvóty.

Obě strany dospějí ke společnému memorandu, tvrdí odborník

Podle Víta je nejobtížněji řešitelným sporem mezi EU a Británií otázka ochrany osobních údajů a způsobu nakládání s digitální ekonomikou. „Záleží na tom, jak bude regulován způsob obchodu na internetu. Dostáváme se tu do kleští mezi liberalizací obchodního prostředí a právní praxe,“ řekl Vít.

Zároveň uvedl, že EU i Británie pravděpodobně dospějí ke společnému memorandu. Jeho podoba však bude záležet na vůli dohodnout se na úrovni obchodních vazeb mezi oběma stranami. „Poté nastane období, které dá najevo, že dochází k takzvanému no dealu. Společenská reprezentace je na toto období připravena, že nastane,“ dodal s odkazem na možnost definitivního rozchodu bez dohody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled