Brexit se zastavil na irské hranici. A ustoupit zatím nechce ani Londýn, ani Brusel

Klíčoví ministři britské vlády se prý shodli, že chtějí dohody s Evropskou unií o podmínkách odchodu Británie z EU dosáhnout do konce tohoto měsíce. S odvoláním na vysoce postavený zdroj v britském kabinetu o tom informovala média. Uzavření jednání však stále blokuje řešení hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Londýn se obává narušení suverenity země, Brusel zase ohrožení jednotného unijního trhu, jednoho z fundamentů EU. A ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit.

Velká Británie má opustit Evropskou unii 29. března 2019. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu, kterému se jak Londýn, tak Unie snaží vyhnout.

Dohoda o brexitu je hotova zhruba z 95 procent, chybí několik spíš technických záležitostí; Británie například odmítá požadavek EU na automatické uznávání evropských chráněných označení původu u potravin. Hlavní – a zásadní – spor se ale stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Obnova dříve smazané hranice?

Velikonoční či velkopáteční dohoda z roku 1998 uklidnila po třiceti letech násilností situaci v Severním Irsku a kromě jiných věcí vedla k tomu, že hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je v zásadě neviditelná. Lidé i zboží se přes ni od té doby pohybují zcela volně. Londýn i EU si daly za cíl tento příznivý stav udržet i nadále. Na tom, jak to zajistit, zatím shoda není.

Snahou je, aby po brexitu na hraniční čáře nevznikly nové budovy a hraniční přechody, neobjevily se tam hlídky a celníci a trval co nejhladší pohyb lidí i zboží. Mnozí se obávají, že by přítomnost pohraničníků znovu rozdmýchala sektářské násilí.

Dva základní principy proti sobě

Zachování „nulové“ hranice je však složité v situaci, kdy se fakticky stává vnější hranicí EU a Spojené království zároveň hodlá odejít z jednotného trhu i samo určovat své standardy pro zboží a svou obchodní politiku (svá cla). To byl ostatně jeden z deklarovaných cílů brexitu.

Ve snaze posunout jednání z mrtvého bodu byla už koncem roku 2017 domluvena „pojistka“, navržená evropskými vyjednavači, která bude platit, pokud Londýn nevymyslí a nenavrhne lepší řešení.

V praxi pojistka znamená, že by Severní Irsko ve všech klíčových aspektech zůstalo v evropské celní unii, celní hranice by se tak posunula do moře mezi Irskem a britskými ostrovy. Vláda premiérky Mayové ale zároveň jasně odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim než pro ostatní britské území. Argumentuje, že by tím došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné.

Mezi Irsky stále stojí budka, kterou využívali celníci
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Strany si vzájemně navrhují a odmítají nápady na posun celních kontrol mimo hranici, třeba do přístavů, na udržení britských standardů na úrovni těch evropských, aby kontroly výrobků, potravin či zvířat, které irskou hranici překračují, nebyly nutné, či na to, že by Británie za EU vybírala její cla.

Britové zatím nepředložili žádný návrh k tzv. regulatorním kontrolám pro zboží. U celního uspořádání zase požadují, aby se vztahovalo na celé území Spojeného království.

Naopak EU říká, že řešení musí být specifické právě a jen pro situaci Severního Irska, a kdyby platilo pro celé britské území, šlo by o porušení integrity a pravidel EU.

Situace je o to složitější, že v Severním Irsku již řadu měsíců není vláda. Nadto se kabinet Theresy Mayové v britském parlamentu opírá o klíčových deset hlasů unionistických poslanců ze Severního Irska.

Brusel na pojistce trvá, Londýn chce mít možnost ji vypovědět

Evropská unie odmítá z požadavku na pojistku jako součást brexitové dohody slevit. „Potřebujeme mít jistotu, že nebude existovat pevná hranice s Irskem. Pokud nebude dohodnuta pojistka, nebude uzavřena dohoda. Potřebujeme, aby byla zajištěna integrace vnitřního trhu,“ uvedl vyjednavač EU Michel Barnier. Podle něj by pojistka ohledně irské hranice neměla být časově omezena: „Měla by se uplatňovat do doby, než se najde nějaké jiné řešení.“

Jak Brusel, tak irský Dublin navíc nechtějí přistoupit na variantu, že by měl Londýn možnost pojistku jednostranně vypovědět.

Naopak britský ministr pro brexit Dominic Raab se podle listu The Financial Times v předchozích dnech obrátil na premiérku Theresu Mayovou s žádostí, aby podpořila jeho plán žádat pro Británii právo po třech měsících od pojistky pro irskou hranici upustit. 

V posledních dnech se už v médiích objevily spekulace, že součástí brexitové dohody by mohla být nakonec možnost setrvání celé Británie v celní unii, takže EU nebude irskou pojistku vyžadovat.

Plakát odmítající hranici mezi Irsky
Zdroj: ČTK/AP/Brian Lawless

Zda se Londýnu a Bruselu podaří nalézt v tomto bodě do konce měsíce kompromis, stále není jasné. A už vůbec není jasné, která strana by dokázala ze svých zásad ustoupit. Podle informací BBC se premiérka Mayová chystá 24. listopadu navštívit Severní Irsko.

Média: Londýn připravuje plán, jak dohodu Britům prodat

Britská média měla možnost nahlédnout do časového plánu vlády, podle kterého chce kabinet představit výslednou dohodu veřejnosti i členům parlamentu. Vedle projevů Theresy Mayové se chce vláda soustředit na vystoupení a podporu desítek osobností byznysu i světových politiků, například japonského premiéra Šinzó Abeho.

Premiérka Mayová má například svůj lid ujistit, že dohoda Británii znovu spojí a všem umožní dobrou budoucnost.

Ovšem ani v případě, že se vládě podaří dohodu o brexitu dotáhnout včas, nebude mít Mayová vyhráno. O znění dohody bude muset přesvědčit nejen revoltující část své Konzervativní strany, ale hlavně celý parlament, protože ten si loni prohlasoval, že konečné slovo ve schvalování podoby brexitu budou mít za britskou stranu právě poslanci. 

Ministerstva hodlají podle zjištění BBC dohodu prezentovat jako „jistý úspěch dobrý pro všechny, i když ne každý bude otevírat šampaňské“.

Theresa Mayová
Zdroj: Reuters/Leonhard Föger

Neprodávejte, co nemáte, vytkl Mayové opoziční poslanec

Labouristický poslanec Hilary Benn, člen parlamentní komise pro brexit, poznamenal, že premiérka by se měla raději soustředit na jednání o podobě brexitové dohody než na to, jak ji „prodat“. „Přemýšlet o tom, jak dohodu veřejnosti představit, můžete až v okamžiku, kdy nějakou máte,“ uvedl Benn.

Mluvčí Mayové existenci podrobného plánu ohledně propagace brexitové dohody popřel. „Chyby a dětinský jazyk dokumentu by měly být jasným signálem proto, že nereprezentuje záměry vlády. Očekávali byste, že vláda bude mít plány pro každou situaci, tak tomu rozhodně není,“ prohlásil směrem k textu, který dostala k dispozici britská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 32 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 5 hhodinami
Načítání...