Brexit se zastavil na irské hranici. A ustoupit zatím nechce ani Londýn, ani Brusel

Klíčoví ministři britské vlády se prý shodli, že chtějí dohody s Evropskou unií o podmínkách odchodu Británie z EU dosáhnout do konce tohoto měsíce. S odvoláním na vysoce postavený zdroj v britském kabinetu o tom informovala média. Uzavření jednání však stále blokuje řešení hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Londýn se obává narušení suverenity země, Brusel zase ohrožení jednotného unijního trhu, jednoho z fundamentů EU. A ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit.

Velká Británie má opustit Evropskou unii 29. března 2019. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu, kterému se jak Londýn, tak Unie snaží vyhnout.

Dohoda o brexitu je hotova zhruba z 95 procent, chybí několik spíš technických záležitostí; Británie například odmítá požadavek EU na automatické uznávání evropských chráněných označení původu u potravin. Hlavní – a zásadní – spor se ale stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Obnova dříve smazané hranice?

Velikonoční či velkopáteční dohoda z roku 1998 uklidnila po třiceti letech násilností situaci v Severním Irsku a kromě jiných věcí vedla k tomu, že hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je v zásadě neviditelná. Lidé i zboží se přes ni od té doby pohybují zcela volně. Londýn i EU si daly za cíl tento příznivý stav udržet i nadále. Na tom, jak to zajistit, zatím shoda není.

Snahou je, aby po brexitu na hraniční čáře nevznikly nové budovy a hraniční přechody, neobjevily se tam hlídky a celníci a trval co nejhladší pohyb lidí i zboží. Mnozí se obávají, že by přítomnost pohraničníků znovu rozdmýchala sektářské násilí.

Dva základní principy proti sobě

Zachování „nulové“ hranice je však složité v situaci, kdy se fakticky stává vnější hranicí EU a Spojené království zároveň hodlá odejít z jednotného trhu i samo určovat své standardy pro zboží a svou obchodní politiku (svá cla). To byl ostatně jeden z deklarovaných cílů brexitu.

Ve snaze posunout jednání z mrtvého bodu byla už koncem roku 2017 domluvena „pojistka“, navržená evropskými vyjednavači, která bude platit, pokud Londýn nevymyslí a nenavrhne lepší řešení.

V praxi pojistka znamená, že by Severní Irsko ve všech klíčových aspektech zůstalo v evropské celní unii, celní hranice by se tak posunula do moře mezi Irskem a britskými ostrovy. Vláda premiérky Mayové ale zároveň jasně odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim než pro ostatní britské území. Argumentuje, že by tím došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné.

Mezi Irsky stále stojí budka, kterou využívali celníci
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Strany si vzájemně navrhují a odmítají nápady na posun celních kontrol mimo hranici, třeba do přístavů, na udržení britských standardů na úrovni těch evropských, aby kontroly výrobků, potravin či zvířat, které irskou hranici překračují, nebyly nutné, či na to, že by Británie za EU vybírala její cla.

Britové zatím nepředložili žádný návrh k tzv. regulatorním kontrolám pro zboží. U celního uspořádání zase požadují, aby se vztahovalo na celé území Spojeného království.

Naopak EU říká, že řešení musí být specifické právě a jen pro situaci Severního Irska, a kdyby platilo pro celé britské území, šlo by o porušení integrity a pravidel EU.

Situace je o to složitější, že v Severním Irsku již řadu měsíců není vláda. Nadto se kabinet Theresy Mayové v britském parlamentu opírá o klíčových deset hlasů unionistických poslanců ze Severního Irska.

Brusel na pojistce trvá, Londýn chce mít možnost ji vypovědět

Evropská unie odmítá z požadavku na pojistku jako součást brexitové dohody slevit. „Potřebujeme mít jistotu, že nebude existovat pevná hranice s Irskem. Pokud nebude dohodnuta pojistka, nebude uzavřena dohoda. Potřebujeme, aby byla zajištěna integrace vnitřního trhu,“ uvedl vyjednavač EU Michel Barnier. Podle něj by pojistka ohledně irské hranice neměla být časově omezena: „Měla by se uplatňovat do doby, než se najde nějaké jiné řešení.“

Jak Brusel, tak irský Dublin navíc nechtějí přistoupit na variantu, že by měl Londýn možnost pojistku jednostranně vypovědět.

Naopak britský ministr pro brexit Dominic Raab se podle listu The Financial Times v předchozích dnech obrátil na premiérku Theresu Mayovou s žádostí, aby podpořila jeho plán žádat pro Británii právo po třech měsících od pojistky pro irskou hranici upustit. 

V posledních dnech se už v médiích objevily spekulace, že součástí brexitové dohody by mohla být nakonec možnost setrvání celé Británie v celní unii, takže EU nebude irskou pojistku vyžadovat.

Plakát odmítající hranici mezi Irsky
Zdroj: ČTK/AP/Brian Lawless

Zda se Londýnu a Bruselu podaří nalézt v tomto bodě do konce měsíce kompromis, stále není jasné. A už vůbec není jasné, která strana by dokázala ze svých zásad ustoupit. Podle informací BBC se premiérka Mayová chystá 24. listopadu navštívit Severní Irsko.

Média: Londýn připravuje plán, jak dohodu Britům prodat

Britská média měla možnost nahlédnout do časového plánu vlády, podle kterého chce kabinet představit výslednou dohodu veřejnosti i členům parlamentu. Vedle projevů Theresy Mayové se chce vláda soustředit na vystoupení a podporu desítek osobností byznysu i světových politiků, například japonského premiéra Šinzó Abeho.

Premiérka Mayová má například svůj lid ujistit, že dohoda Británii znovu spojí a všem umožní dobrou budoucnost.

Ovšem ani v případě, že se vládě podaří dohodu o brexitu dotáhnout včas, nebude mít Mayová vyhráno. O znění dohody bude muset přesvědčit nejen revoltující část své Konzervativní strany, ale hlavně celý parlament, protože ten si loni prohlasoval, že konečné slovo ve schvalování podoby brexitu budou mít za britskou stranu právě poslanci. 

Ministerstva hodlají podle zjištění BBC dohodu prezentovat jako „jistý úspěch dobrý pro všechny, i když ne každý bude otevírat šampaňské“.

Theresa Mayová
Zdroj: Reuters/Leonhard Föger

Neprodávejte, co nemáte, vytkl Mayové opoziční poslanec

Labouristický poslanec Hilary Benn, člen parlamentní komise pro brexit, poznamenal, že premiérka by se měla raději soustředit na jednání o podobě brexitové dohody než na to, jak ji „prodat“. „Přemýšlet o tom, jak dohodu veřejnosti představit, můžete až v okamžiku, kdy nějakou máte,“ uvedl Benn.

Mluvčí Mayové existenci podrobného plánu ohledně propagace brexitové dohody popřel. „Chyby a dětinský jazyk dokumentu by měly být jasným signálem proto, že nereprezentuje záměry vlády. Očekávali byste, že vláda bude mít plány pro každou situaci, tak tomu rozhodně není,“ prohlásil směrem k textu, který dostala k dispozici britská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 3 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled