Brexit se zastavil na irské hranici. A ustoupit zatím nechce ani Londýn, ani Brusel

Klíčoví ministři britské vlády se prý shodli, že chtějí dohody s Evropskou unií o podmínkách odchodu Británie z EU dosáhnout do konce tohoto měsíce. S odvoláním na vysoce postavený zdroj v britském kabinetu o tom informovala média. Uzavření jednání však stále blokuje řešení hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Londýn se obává narušení suverenity země, Brusel zase ohrožení jednotného unijního trhu, jednoho z fundamentů EU. A ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit.

Velká Británie má opustit Evropskou unii 29. března 2019. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu, kterému se jak Londýn, tak Unie snaží vyhnout.

Dohoda o brexitu je hotova zhruba z 95 procent, chybí několik spíš technických záležitostí; Británie například odmítá požadavek EU na automatické uznávání evropských chráněných označení původu u potravin. Hlavní – a zásadní – spor se ale stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Obnova dříve smazané hranice?

Velikonoční či velkopáteční dohoda z roku 1998 uklidnila po třiceti letech násilností situaci v Severním Irsku a kromě jiných věcí vedla k tomu, že hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je v zásadě neviditelná. Lidé i zboží se přes ni od té doby pohybují zcela volně. Londýn i EU si daly za cíl tento příznivý stav udržet i nadále. Na tom, jak to zajistit, zatím shoda není.

Snahou je, aby po brexitu na hraniční čáře nevznikly nové budovy a hraniční přechody, neobjevily se tam hlídky a celníci a trval co nejhladší pohyb lidí i zboží. Mnozí se obávají, že by přítomnost pohraničníků znovu rozdmýchala sektářské násilí.

Dva základní principy proti sobě

Zachování „nulové“ hranice je však složité v situaci, kdy se fakticky stává vnější hranicí EU a Spojené království zároveň hodlá odejít z jednotného trhu i samo určovat své standardy pro zboží a svou obchodní politiku (svá cla). To byl ostatně jeden z deklarovaných cílů brexitu.

Ve snaze posunout jednání z mrtvého bodu byla už koncem roku 2017 domluvena „pojistka“, navržená evropskými vyjednavači, která bude platit, pokud Londýn nevymyslí a nenavrhne lepší řešení.

V praxi pojistka znamená, že by Severní Irsko ve všech klíčových aspektech zůstalo v evropské celní unii, celní hranice by se tak posunula do moře mezi Irskem a britskými ostrovy. Vláda premiérky Mayové ale zároveň jasně odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim než pro ostatní britské území. Argumentuje, že by tím došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné.

Mezi Irsky stále stojí budka, kterou využívali celníci
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Strany si vzájemně navrhují a odmítají nápady na posun celních kontrol mimo hranici, třeba do přístavů, na udržení britských standardů na úrovni těch evropských, aby kontroly výrobků, potravin či zvířat, které irskou hranici překračují, nebyly nutné, či na to, že by Británie za EU vybírala její cla.

Britové zatím nepředložili žádný návrh k tzv. regulatorním kontrolám pro zboží. U celního uspořádání zase požadují, aby se vztahovalo na celé území Spojeného království.

Naopak EU říká, že řešení musí být specifické právě a jen pro situaci Severního Irska, a kdyby platilo pro celé britské území, šlo by o porušení integrity a pravidel EU.

Situace je o to složitější, že v Severním Irsku již řadu měsíců není vláda. Nadto se kabinet Theresy Mayové v britském parlamentu opírá o klíčových deset hlasů unionistických poslanců ze Severního Irska.

Brusel na pojistce trvá, Londýn chce mít možnost ji vypovědět

Evropská unie odmítá z požadavku na pojistku jako součást brexitové dohody slevit. „Potřebujeme mít jistotu, že nebude existovat pevná hranice s Irskem. Pokud nebude dohodnuta pojistka, nebude uzavřena dohoda. Potřebujeme, aby byla zajištěna integrace vnitřního trhu,“ uvedl vyjednavač EU Michel Barnier. Podle něj by pojistka ohledně irské hranice neměla být časově omezena: „Měla by se uplatňovat do doby, než se najde nějaké jiné řešení.“

Jak Brusel, tak irský Dublin navíc nechtějí přistoupit na variantu, že by měl Londýn možnost pojistku jednostranně vypovědět.

Naopak britský ministr pro brexit Dominic Raab se podle listu The Financial Times v předchozích dnech obrátil na premiérku Theresu Mayovou s žádostí, aby podpořila jeho plán žádat pro Británii právo po třech měsících od pojistky pro irskou hranici upustit. 

V posledních dnech se už v médiích objevily spekulace, že součástí brexitové dohody by mohla být nakonec možnost setrvání celé Británie v celní unii, takže EU nebude irskou pojistku vyžadovat.

Plakát odmítající hranici mezi Irsky
Zdroj: ČTK/AP/Brian Lawless

Zda se Londýnu a Bruselu podaří nalézt v tomto bodě do konce měsíce kompromis, stále není jasné. A už vůbec není jasné, která strana by dokázala ze svých zásad ustoupit. Podle informací BBC se premiérka Mayová chystá 24. listopadu navštívit Severní Irsko.

Média: Londýn připravuje plán, jak dohodu Britům prodat

Britská média měla možnost nahlédnout do časového plánu vlády, podle kterého chce kabinet představit výslednou dohodu veřejnosti i členům parlamentu. Vedle projevů Theresy Mayové se chce vláda soustředit na vystoupení a podporu desítek osobností byznysu i světových politiků, například japonského premiéra Šinzó Abeho.

Premiérka Mayová má například svůj lid ujistit, že dohoda Británii znovu spojí a všem umožní dobrou budoucnost.

Ovšem ani v případě, že se vládě podaří dohodu o brexitu dotáhnout včas, nebude mít Mayová vyhráno. O znění dohody bude muset přesvědčit nejen revoltující část své Konzervativní strany, ale hlavně celý parlament, protože ten si loni prohlasoval, že konečné slovo ve schvalování podoby brexitu budou mít za britskou stranu právě poslanci. 

Ministerstva hodlají podle zjištění BBC dohodu prezentovat jako „jistý úspěch dobrý pro všechny, i když ne každý bude otevírat šampaňské“.

Theresa Mayová
Zdroj: Reuters/Leonhard Föger

Neprodávejte, co nemáte, vytkl Mayové opoziční poslanec

Labouristický poslanec Hilary Benn, člen parlamentní komise pro brexit, poznamenal, že premiérka by se měla raději soustředit na jednání o podobě brexitové dohody než na to, jak ji „prodat“. „Přemýšlet o tom, jak dohodu veřejnosti představit, můžete až v okamžiku, kdy nějakou máte,“ uvedl Benn.

Mluvčí Mayové existenci podrobného plánu ohledně propagace brexitové dohody popřel. „Chyby a dětinský jazyk dokumentu by měly být jasným signálem proto, že nereprezentuje záměry vlády. Očekávali byste, že vláda bude mít plány pro každou situaci, tak tomu rozhodně není,“ prohlásil směrem k textu, který dostala k dispozici britská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...