Brazílie pošle vojáky a další policisty na hranice s Venezuelou, kde se o víkendu vyhrotilo napětí mezi místními obyvateli a venezuelskými běženci. Guvernérka severobrazilského státu Roraima Suely Camposová dokonce požádala vládu o dočasné uzavření hranic. Napětí roste i u hranic Kolumbie s Ekvádorem. Venezuelané prchají ze země před autoritářskou vládou a katastrofální ekonomickou krizí.
Brazílie pošle na hranice s Venezuelou armádu. Místní pálili stany uprchlíkům, ti ničili brazilská auta
Události: Přes dva miliony lidí uprchlo v posledních letech z Venezuely (zdroj: ČT24)
Chaos vypukl o víkendu v brazilském příhraničním městečku Pacaraima, kde utrpěli zranění tři Brazilci při srážkách místních s venezuelskými migranty. Místní gangy běžencům zapalovaly stany a házeli na ně kameny, Venezuelané zase ničili auta s brazilskými poznávacími značkami.
Nejméně 1200 běženců poté uteklo zpět do vlasti. Caracas už vyzval Brazílii k ochraně venezuelských občanů.
Dvanáctitisícové městečko Pacaraima se stalo v posledním roce a půl hlavní vstupní branou Venezuelců do Brazílie, kam jich za tu dobu přišlo na padesát tisíc. Statisíce Venezuelců dorazily v posledních několika letech také do sousední Kolumbie, odkud mnozí míří na jih do dalších jihoamerických zemí.
Venezuelští uprchlíci
Sousední státy zpřísňují pravidla
Na tři tisíce Venezuelců denně překračuje v posledních týdnech hranice z Kolumbie do Ekvádoru, jehož vláda proto o víkendu zpřísnila požadavky na vstup. Zatímco dosud Venezuelcům stačil ke vstupu do Ekvádoru jakýkoli osobní doklad, nově se musí prokázat cestovním pasem, který mnozí nemají a jehož získání je ve Venezuele složité a může trvat i roky.
Stejné opatření hodlá od 25. srpna zavést Peru, kam jen v minulém týdnu přišlo z Kolumbie na dvacet tisíc Venezuelanů. Za necelý rok dorazilo do Peru podle odhadu místních úřadů téměř čtyři sta tisíc Venezuelců. Řada běženců míří také do Chile.
OSN minulý týden varovala před humanitární krizí v Jižní Americe. Z Venezuely uprchlo v posledních letech na 2,3 milionu lidí, což je asi sedm procent obyvatel země, upozornila organizace.
Z ekonomické krize viní venezuelská opozice autoritářskou vládu prezidenta Nicoláse Madura, jehož socialistická politika přivedla hospodářství ke krachu. Jedním z důvodů je, že se vláda nedokázala vyrovnat s hlubokým propadem cen ropy. Vláda mimo jiné znárodnila řadu soukromých podniků, které pak zkrachovaly. V zemi kolabují i veřejné služby, stále častější jsou mnohahodinové výpadky elektrické energie i dodávek vody.
Venezuela se topí v krizi, vláda škrtla z bankovek pět nul
Maduro naopak tvrdí, že za krizi může opozice a kapitalistické síly z USA či Kolumbie, které se tak snaží jeho vládu svrhnout. Od pondělí platí ve Venezuele denominace měny, vláda škrtla z bankovek pět nul. V pátek oznámila další opatření, daňová a rozpočtová, a opětovné zvýšení minimální mzdy.
„Tato opatření ale nejsou plánem na oživení ekonomiky, naopak pro venezuelský lid budou znamenat více hladu, více chudoby, více bolesti a utrpení a další inflaci,“ varoval v neděli jeden z lídrů opozice Andrés Velásquez, který vyzval ke generální stávce plánované na úterý.
Maduro byl znovuzvolen v květnu. Nedávný údajný pokus o atentát na hlavu státu situaci v zemi ještě vyostřil, upozorňuje BBC.