Jakarta - Přes takzvané cumulonimby (bouřkové mraky) se nelétá, jelikož stroje na to nejsou stavěné a mohou se rozlomit, uvedl v rozhovoru pro ČT24 letecký publicista Martin Velek. Právě nepřízeň počasi je jedna z možných příčin, proč dnes mezi Indonésií a Singapurem zmizel stroj společnosti AirAsia. Pilot předtím, než letadlo zmizelo z radarů, požádal o změnu výšky právě kvůli špatnému počasí. Šance na přežití pasažérů je nejspíš minimální. Pokud by byla možnost přežít, znamenalo by to nouzové přistání do vody, a to by posádka volala o pomoc, tvrdí inspektor Boeingu 737 Vladimír Peroutka.
Cumulonimby v oblasti dosahovaly podle dostupných informací do výšky až 15 kilometrů. Nadletět mračna je ale podel expertů pro běžné dopravní letadlo nemožné. V bouřkovém mraku čekají na letadla mimo jiné silné turbulence a blesky. Už v blízkosti cumulonimbu může vzniknout námraza.
Ze snímků z meteorologické družice je patrné, že se v oblasti nacházely intenzivní bouřky. „Pokud to byl případ bouřkové oblačnosti, tak se jí posádka chtěla vyhnout, protože takovou bouřkou prolétnout nelze. Jestli se chtěla dostat nad ní, tak letadlo ve velkých výškách je zase hůře ovladatelné, vzduch je tam řídký. Prudké zásahy do řízení tam mohou způsobit pád do vývrtky,“ upozornil Velek s tím, že jde o rozhodnutí, jaké udělá v danou chvíli posádka.
Pilot se musí na průlet extrémně silnými bouřkami připravit dopředu, zdůraznila meteoroložka Alena Zárybnická. „Na neobvyklou situaci během letu je třeba reagovat. Všechna letadla jsou vybavena palubními radary – pilot vidí, do jaké oblasti se blíží a jakou rychlostí,“ podotkla meteoroložka. Cumulonimby v oblasti, kde stroj zmizel, podle ní dosahovaly až do výšky 15 kilometrů.
Vladimír Peroutka, inspektor Boeingu 737 pro Události ČT
„Je zajímavé, že nevyslali žádný signál, a přitom byli tak vysoko. Buď na to neměli čas, nebo byli tak zaneprázdněni, že si nedovolili do rádia vyslat nouzový signál. Zatím se ale pohybujeme v rovině spekulací.“
„Skutečnost je ta, že bouřková činnost, která je v této oblasti, je velmi obšírná. Rovníkové bouřky, které tam dosahují až 15 kilometrů, dokonce se píše až o 18 kilometrech, je nemožné přestoupat.“
Šance na přežití v této oblasti a za těchto podmínek je podle něj nemožná: „Pokud by byla možnost přežít, znamenalo by to nouzové přistání do vody. To by celou dobu klesání měli možnost volání o pomoc, určovat svou polohu, aby tam šly záchranné lodě, což neudělali.“
Kapitán přitom požádal řídící věž o změnu trasy. Kvůli mračnům chtěl vystoupat o zhruba dva tisíce metrů výš – do 11,5 kilometru. „Není možné je (cumulonimby) nadletět, protože dosahují velmi vysoko,“ konstatovala Zárybnická. Stroj má podle ní v takovém případě bouřku obletět nebo se vrátit do místa vzletu. Jiná možnost neexistuje. Více ale prozradí až případný nález letadla, nebo v horším případě černých skříněk.
Ředitel indonéského letového provozu
„Letoun se ohlásil letové kontrole a žádal o změnu trasy, to mu bylo povoleno. Pilot žádal také, aby mohl vystoupat do 11 a půl kilometru. To mu povoleno nebylo. Letoun nevyslal žádný nouzový signál, dokud jsme s ním neztratili kontakt.“
- Tomáš Novák, kapitán Airbusu A380: „Průlet bouřkou je nepřijatelný, na to nejsou naše letadla konstruována – ani nemohou být. Za některých okolností lze stoupat výše, protože kupovitá oblačnost má několik stádií vývoje. Nicméně pokud jde o stádium bouřky, tak výše cumulonimbů už je tak vysoká, že je nemožné to přestoupat. Cvičení na tyto situace probíhají na leteckých simulátorech i během traťového výcviku.“
Letadlo je zatím považováno za pohřešované, avšak indonéský viceprezident Jusuf Kalla na tiskové konferenci vyjádřil obavu, že se zřítilo. Letadlo už nemůže být ve vzduchu, protože mělo palivo jen na dvě hodiny letu. Indonésie večer místního času kvůli tmě přerušila pátrání, ani po deseti hodinách se nenašly žádné trosky. Podle Velka to stejně nemá smysl. „Představa je, že pokud by se někdo zachránil, tak by plaval na hladině,“ konstatoval Velek s tím, že přistání na hladině je ale málo pravděpodobné.
„Vzhledem k tichu a k tomu, že nejsou žádné zprávy o tom, že by lokátory dávaly signál, kde stroj je, tak se lze obávat nejhoršího. To pak bývá katastrofa se vším všudy – bez přeživších,“ podotkl letecký publicista Martin Velek s tím, že stroj pravděpodobně utrpěl nějakou vážnou poruchu a zřítil se.
Záchranné a pátrací týmy se soustřeďují na oblast jihovýchodně od ostrova Belitung, která má asi 180 kilometrů čtverečních. V Surabaji, kde stroj vzlétl, bylo zřízeno krizové centrum a také krizová linka, kam se mohou obrátit příbuzní a známí pasažérů.
Aerolinky za 25 centů a majitel v reklamní kšiltovce
Malajsijská společnost AirAsia, pod níž spadá i dceřiná pobočka Indonesia AirAsia, bývala dříve podle serveru BBC státní malajsijskou společností. Firma však zápasila s problémy, které v roce 2001 vyřešil Malajsijec Tony Fernandes podnikající do té doby v hudebním průmyslu. Značně zadlužené aerolinky koupil za symbolickou cenu 25 centů. Zachoval sice název, ovšem vytvořil vůbec první asijskou nízkonákladovou leteckou společnost. Do povědomí lidí se dostalo zejména marketingové heslo firmy: Létat může každý. Dnes AirAsia létá do 15 zemí a 100 destinací.
Fernandes poskytuje rozhovory většinou v džínech a čepici s logem své společnosti a je tak malajsijskou verzí magnáta Richarda Bransona. Podobně jako Branson, který svým podnikáním v 80. letech předčil British Airways, chce také Fernandes ohrozit zavedené letecké společnosti včetně Malaysian Airlines. Fernandes patří k nejbohatším Malajsijcům a v Británii vlastní fotbalový klub Queens Park Rangers. Je mediálně obratný; krátce po zveřejnění zprávy o zmizení letadla podpořil na Twitteru rodiny cestujících a odjel do Surabaje, odkud pohřešovaný letoun startoval.
