Po celé Francii včetně Paříže se konají protivládní demonstrace proti plánované reformě důchodů. Průvod v metropoli, který svolaly odbory, vyrazil za silné policejní přítomnosti kolem 14:00 od Invalidovny. Vláda chce podrobnosti změn v penzijním systému zveřejnit ve středu. Premiér Édouard Philippe ale v parlamentu prohlásil, že nelze čekat žádná „zázračná oznámení“, která by dokázala už šest dní trvající protesty zastavit.
Bouře kvůli důchodové reformě ve Francii neutichá. Velké změny nečekejte, avizoval premiér
Ve Francii zároveň pokračují stávky v dopravě, které začaly minulý čtvrtek. Tentokrát je podle médií ale provází o něco menší chaos, než tomu bylo v uplynulých dnech. Protestní akce zasáhly také petrochemické závody, sedm z osmi rafinerií ve Francii v různé míře blokují jejich zaměstnanci, napsal list Le Figaro.
Pařížská policejní prefektura v očekávání výtržností během pochodu doporučila obchodníkům, aby zabednili své podniky, píše deník Le Parisien. Policie kolem 15:00 hlásila jedenáct zatčených. V průvodu jdou podle médií odboráři, studenti, příslušníci takzvaných žlutých vest i anarchisti.
Potíže v dopravě opět dopadly nejcitelněji na Paříž. Nejezdí deset linek metra z 16 a funguje jen polovina autobusů oproti normálu. Někteří odboráři na protest proti reformě ráno blokovali autobusová depa, takže vozy nemohly vyjet. Mnoho Pařížanů tak zase sáhlo k osvědčeným dopravním prostředkům, jako jsou kola nebo koloběžky. Pro některé obyvatele metropole to ale byla premiéra.
Železniční společnost SNCF vypravila jen jeden rychlovlak TGV z pěti, podobně v okolí Paříže jezdil jen jeden příměstský vlak z pěti spojů. Omezen je i provoz mezinárodních rychlíků do Bruselu a Británie, meziměstských vlaků a příměstských vlaků v regionech.
K situaci v zemi se v pondělí večer krátce vyjádřil prezident Emmanuel Macron, který jinak od začátku protestů minulý čtvrtek veřejně nevystoupil. Reformu důchodového systému označil za nevyhnutelnou a potvrdil, že vláda podrobnosti o chystaných změnách oznámí ve středu.
Odbory chtějí donutit Macrona a jeho vládu ke stažení záměru zavést jednotný důchodový systém se stejnými právy pro všechny. Železničáři a příslušníci dalších profesí by tak například přišli o výhodu předčasného odchodu do penze.
- Hlavním důvodem stávky je reforma důchodového systému, kterou chce uskutečnit prezident Emmanuel Macron. Nový systém má být zaveden od roku 2025 s ambicí ukončit roztříštěnost na jednotlivé důchodové systémy pro určité profesní skupiny. Ve Francii existuje celkem 42 penzijních plánů.
- Macron zamýšlí vytvořit jednotný systém, který by počítal s odměnami pro zaměstnance za každý odpracovaný den. Počítá se zavedením bodů, jež by byly v budoucnu převedeny na penzijní dávky. V současné době se důchody ve Francii počítají v soukromé sféře podle 25 odpracovaných let s nejvyšším výdělkem. Ve veřejném sektoru je základem výplata za poslední půlrok před odchodem do penze.
- Oficiální věk odchodu do důchodu se ve Francii v poslední dekádě zvýšil ze 60 na 62 let, stále však zůstává jedním z nejnižších v rámci zemí OECD. Kupříkladu ve Velké Británii je to 66 let. Macron plánuje věk sjednotit na 64 let.
- Právě tento bod vyvolal ve společnosti odpor. Například někdo, kdo by odešel do penze již ve věku 63 let, by mohl dostat o 5 procent méně peněz. Odbory se tak obávají, že Francouzi v důsledku budou muset pracovat déle, ale dostanou nižší důchod.
- Nejhlasitějšími kritiky jsou lidé z profesí, které přijdou o nejrůznější úlevy. Patří mezi ně i námořníci, kteří mohou odejít do důchodu už v 55 letech. U některých oborů je to ještě dříve, třeba dělníci nebo železničáři mohou odejít do penze už v 52 letech. Úlevy se týkají i dalších státních zaměstnanců, právníků či zaměstnanců opery.
- Zvláštní programy přitom využívá jen minimum Francouzů. Jde asi o 700 tisíc lidí, tedy čtyři procenta důchodců. Většinu z nich tvoří zaměstnanci drah SNCF a dopravního podniku RATP, uvedl web Seznam Zprávy.
- Podle BBC plánovaný systém počítá s případy, kdy si lidé berou volno z důvodu nemoci nebo mateřské dovolené a nabízí body jako „odškodné“.
- Prezident reaguje opatřením na stárnutí populace. Současný systém stojí Francii ročně 14 procent HDP, což je takřka nejvíc na světě, podotýká BBC. Na jednoho důchodce ve Francii připadá stále míň pracujících.
- Bez reformy by se schodek jen v oblasti penzí pohyboval za šest let mezi osmi a sedmnácti miliardami eur. „Francie pracuje mnohem míň než její sousedi. Na pracovní trh vstupujeme později, odcházíme dřív a během roku pracujeme míň. Musíme o tom vážně diskutovat a přijít s konkrétním řešením,“ uvedl Macron na jaře.
- Konkrétní plány na reformu zveřejní vláda v polovině prosince, podle několika průzkumů veřejného mínění ale s reformou už teď nesouhlasí téměř polovina Francouzů, hlavně mladých do 34 let. Jedna ze sondáží ale také ukázala, že 75 procent Francouzů považuje reformu za nezbytnou, ovšem dvě třetiny nevěří, že se vládě podaří změny prosadit.
- Zdroje: BBC, ČTK
