Boltonova kniha míří do obchodů. Ministerstvo spravedlnosti se ji ještě pokouší zakázat

Nahrávám video

Administrativa Donalda Trumpa stupňuje tažení proti knize prezidentova někdejšího poradce Johna Boltona. Ministerstvo spravedlnosti nejnověji požádalo federálního soudce o vydání předběžného rozhodnutí, které by Boltonovi zakázalo knihu zveřejnit, a požaduje, aby se omezení vztahovalo rovněž na nakladatele a knihkupce. Ovšem vzhledem k tomu, že kniha už je vytištěná a část nákladu již obdržely jednotlivé obchody, je šance na úspěch mizivá, napsal list The New York Times (NYT).

„Zveřejnění rukopisu poškodí národní bezpečnost Spojených států,“ zopakovalo ministerstvo spravedlnosti v žádosti o zastavení publikace knihy argument, který Bílý dům používá již několik měsíců. Kvůli němu se vydání knihy zpozdilo, jelikož Bolton musel z rukopisu vyřadit pasáže, jež podle vlády obsahovaly tajné informace.

Ministerstvo žádostí zesílilo své snahy den poté, co na Boltona podalo žalobu za to, že údajně řádně nedokončil kontrolní proces týkající se knihy, k němuž se zavázal, když přijímal svou bezpečnostní prověrku. V dřívější žalobě úřad žádal, aby soud Boltonovi zabavil veškeré příjmy, jež mu z knihy plynou. Nyní ale ministerstvo chce, aby soud nařídil dočasné zmrazení celého publikačního procesu, dokud kauza nedospěje k řádnému verdiktu.

NYT: Ministerská žádost zřejmě neuspěje z praktických i právních důvodů

Podle odborníků oslovených The New York Times však ministerská žádost zřejmě neuspěje jak z praktických, tak z právních důvodů. Kniha již v mnoha exemplářích dorazila do knihkupectví a úryvky z ní se objevily v médiích. Nejvyšší soud přitom v mnoha předchozích kauzách rozhodl, že snahy vlády zabránit uveřejnění literárních děl jen zřídka neodporují prvnímu dodatku americké ústavy, který garantuje svobodu slova a vyjadřování.

„Dnešní (středeční) žádost vlády je zbytečnou, politicky motivovanou přehlídkou marnosti,“ napsal nakladatelský dům Simon & Schuster, který Boltonovu knihu vydává. V USA a po celém světě jsou podle něj již v distribučním oběhu stovky tisíc výtisků a případný soudní zákaz by již ničeho nedosáhl.

Podle The New York Times ale skutečně hrozí, že soudy Boltona potrestají po vydání knihy tím, že mu zabaví honorář, který se podle amerických médií pohybuje kolem dvou milionů dolarů (asi 47,3 milionu korun). Bolton totiž neobdržel oficiální potvrzení o tom, že úspěšně završil kontrolní proces rukopisu s činiteli Bílého domu, kteří dohlížejí na to, aby kniha neobsahovala utajované informace.

Bolton tvrdí, že dostal zelenou pro vydání díla ústně po několikaměsíčních úpravách nevyhovujících pasáží. Jeho právník se přitom domnívá, že Bílý dům zneužívá argumentů o národní bezpečnosti kvůli tomu, aby zabránil zveřejnění nepříjemných informací o Donaldu Trumpovi.

Trump žádal Si Ťin-pchinga o pomoc se znovuzvolením, uvádí kniha

Podle dosud zveřejněných úryvků Bolton v knize například tvrdí, že Trump žádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga o pomoc se svým znovuzvolením v nadcházejících volbách. Kvůli podobnému jednání s ukrajinským protějškem přitom Trump čelil na přelomu roku ústavní žalobě, osvobodil ho však republikány ovládaný Senát.

Podle exporadce při jednání s čínským státníkem nešlo ze strany šéfa Bílého domu o izolovaný incident, ale o součást „vzorce zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Podle úryvku z knihy, který otiskl list The Wall Street Journal, v rozhovoru s čínským protějškem Trump také údajně naznačil, že by mu mělo být umožněno zůstat ve funkci po více než dvě funkční období, jak dovoluje americká ústava.

Finsko nepatří Rusku?

Bolton v knize rovněž tvrdí, že se Trump ptal na to, zda Finsko nepatří Rusku. Téma se objevilo při diskuzích ohledně toho, kde by se mělo uskutečnit první setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Americká strana navrhovala finskou metropoli Helsinky, zatímco Rusové doporučovali Vídeň. „Není Finsko takovým ruským satelitem?“ otázal se podle Boltona Trump. 

Trump si také podle exporadce pravidelně pletl bývalého prezidenta Afghánistánu Hamída Karzáího se současnou hlavou státu Ašrafem Ghaním. To Bolton považoval za nešikovné vzhledem k intenzivním jednáním o mírové dohodě s hnutím Tálibán, jež měla vést ke stažení amerických vojsk ze země.

Prezident údajně rovněž nevěnoval příliš pozornosti brífinkům představitelů amerických tajných služeb. „Trump měl většinou jen dva zpravodajské brífinky týdně a na většině z nich mluvil víc než mluvčí (tajných služeb), často o záležitostech, které vůbec nesouvisely s probíraným tématem,“ píše Bolton.

Obrana saúdského prince jako údajná snaha o odvedení pozornosti od Ivančiny aféry

Trump se podle exporadce například rovněž snažil odvést pozornost od jedné z afér své dcery a poradkyně v Bílém domě Ivanky Trumpové tím, že veřejně bránil korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána v kauze vraždy novináře Džamála Chášakdžího.

V listopadu 2018 se v amerických médiích objevily zprávy, že Trumpová používala svůj osobní e-mail při vyřizování vládních záležitostí. Kvůli stejnému počínání přitom Trump a další republikáni vedli dlouhou kampaň proti někdejší demokratické kandidátce na prezidenta Hillary Clintonové.

Trump proto uspořádal tiskovou konferenci, na níž řekl, že Salmán „možná věděl, možná nevěděl“ o vraždě Chášakdžího, což vyvolalo velkou pozornost tisku. „Tohle média odkloní,“ řekl údajně Trump před konferencí. „Pokud přečtu toto vyjádření osobně, tak to vytlačí tu věc s Ivankou,“ dodal podle Boltona.

Šéf Bílého domu také podle knihy v roce 2018 nevěděl, že Británie disponuje jadernými zbraněmi; jeho neznalost vyšla najevo při rozhovoru s tehdejší premiérkou Theresou Mayovou. Prezident prý navíc projevil další základní geopolitické neznalosti a byl proto terčem posměšků od řady svých poradců a vysokých vládních činitelů.

Trump exporadcova obvinění odmítá a označuje je za lži a falešné historky. „Říkal o mně jen samé dobré věci (…), dokud jsem ho nevyhodil. Roztrpčený nudný hlupák, který chtěl jít jen do války,“ napsal prezident na Twitteru. „Bolton je neschopný!“ pokračoval v dalším příspěvku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
před 2 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 5 hhodinami

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj vyzval k otevřené debatě o LGBTQ+ a rovných právech občanů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyslovil pro otevřenou veřejnou debatu o otázkách LGBTQ+ a rovných právech občanů. Uvedl to během setkání s odborníky z iniciativy Tysiachovesna.
před 9 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 9 hhodinami
Načítání...