Trumpův exporadce prý tvrdí, že mu prezident přiznal nátlak na Ukrajinu. Demokraté chtějí, aby svědčil

Nahrávám video

Američtí demokratičtí senátoři chtějí, aby v případu ústavní žaloby na Donalda Trumpa vypovídal prezidentův bývalý bezpečnostní poradce John Bolton. O jeho předvolání usilují obzvláště poté, co byly zveřejněny výňatky z Boltonovy připravované knihy. Podle nich se Trump svému exporadci loni svěřil, že chce zmrazit vojenskou pomoc Ukrajině, dokud mu Kyjev nepomůže v kampani před letošními prezidentskými volbami. O tom, zda bude Bolton jako svědek skutečně předvolán, by měli senátoři hlasovat v pátek.

Právě takzvaná ukrajinská kauze je důvodem, proč Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty vznesla vůči Trumpovi ústavní žalobu, v níž ho viní ze zneužití úřadu a obstrukcí Kongresu.

Očekává se, že Senát, v němž mají většinu republikáni a který v procesu vystupuje jako soudní porota, prezidenta osvobodí, neboť demokraté dvoutřetinovou většinu k uznání Trumpovy viny nemají.

Pokud by však Bolton či další svědci byli předvoláni, proces se nejméně o několik dní protáhne. V opačném případě je možné, že Senát vynese nad Trumpem verdikt ještě v závěru tohoto týdne.

Prezident veškerá obvinění, za která mu teoreticky hrozí sesazení z funkce, odmítá a případ označuje za politický hon na čarodějnice.

Bolton v knize: Trump mi řekl, že chce na Ukrajinu tlačit

S informací o Boltonově chystané knize přišly před několika dny list The New York Times a agentura AP. Podle nich Bolton v knize uvádí, že mu Trump loni v srpnu řekl, že chce zastavením finanční pomoci přinutit Ukrajinu, aby mu dodala argumenty proti Joeovi Bidenovi, pravděpodobnému soupeři v listopadových prezidentských volbách.

Podle agentury Reuters informaci potvrdil i Boltonův advokát Charles Cooper. Řekl, že rukopis Boltonovy knihy „Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu“ v prosinci předložil ke kontrole americké Národní bezpečnostní radě (NSC), protože může obsahovat utajované informace. To je obvyklý postup povinný pro všechny vládní úředníky.

Demokraté už dlouho tvrdí, že prezident zmrazil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 391 milionů dolarů, aby si vynutil zásah kyjevské prokuratury ve věci syna Joea Bidena. Podezření se týkalo možného zapletení Bidena mladšího do finančních machinací ukrajinské energetické firmy Burisma, v jejímž vedení působil. Přestože vyšetřování prohřešky nepotvrdilo, Bílý dům prý trval na jeho obnovení, Trump navíc podezíral Bidena staršího, že ve prospěch svého syna intervenoval.

Bílý dům se snaží vydání knihy zabránit, Bolton je ochotný svědčit

Trump souvislost zmrazení pomoci Ukrajině s vyšetřováním Bidenových popírá a tvrdí, že podle zásady „něco za něco“ nepostupoval. Napsal to i nedávno na Twitteru. „Nikdy jsem Johnu Boltonovi neřekl, že pomoc Ukrajině má vazbu na vyšetřování demokratů včetně Bidenů… Pokud to John Bolton tvrdí, chce jen prodat svou knihu,“ napsal Trump.

Bílý dům zaslal Boltonovi dopis, v němž se snaží vydání knihy zabránit. Bílý dům považuje text za ohrožení bezpečnosti USA, protože podle něj obsahuje přísně tajné informace, tvrdí agentura Reuters, která má dopis k dispozici. To ale Bolton již dříve odmítl.

Bolton odešel z funkce prezidentského poradce loni v září. Podle Trumpa byl vyhozen, Bolton ale tvrdí, že kvůli sporům s prezidentem rezignoval sám. Nedávno se bývalý poradce nechal slyšet, že je ochoten v rámci impeachmentu svědčit, bude-li před senátory předvolán.

Demokraté musejí pro předvolání svědků získat některé republikány

O výslechu svědků by měl Senát hlasovat v pátek. Republikáni tam mají převahu 53 ku 47 mandátům. O předvolání svědků bude rozhodovat prostá většina, takže demokraté potřebují získat hlasy nejméně čtyř republikánských senátorů.

Podle serveru Politico mají zatím k dispozici tři – Mitta Romneyho, Susan Collinsovou a Lisu Murkowskou. Další americká média zmiňují ještě republikánského senátora Lamara Alexandera, který se k podpoře demokratů staví rovněž otevřeně. The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje poznamenal, že výpovědi svědků by mohli chtít i republikánští senátoři Rob Portman a Pat Toomey.

V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda Nejvyššího soudu John Roberts, který na soudní proces dohlíží. Předpokládá se, že by se zdržel hlasování, takže návrh na předvolání svědků by při rovnosti hlasů neprošel.

Média: Řada republikánů váhá, přeběhlíci mohou být i u demokratů

List The Washington Post napsal, že řada republikánů ale stále váhá a zatím není jasné, jak budou hlasovat. Sám šéf republikánské frakce Mitch McConnell připustil, že poměr sil nemusí být pro republikány příznivý. I kdyby ale rozhodnutí o předvolání svědků padlo, klíčový výslech Boltona by byl nejistý. Senátoři by totiž hlasovali o předvolání každého svědka zvlášť, upozornil washingtonský list.

Možní „přeběhlíci“ se objevují i v táboře demokratů. Server Politico napsal, že v závěrečném hlasování o vině či nevině prezidenta se k jeho republikánským stoupencům možná připojí nejméně tři demokraté: Joe Manchin ze Západní Virginie, Kyrsten Sinemaová z Arizony a Doug Jones z Alabamy. O konečném verdiktu se ale rozhoduje dvoutřetinovou většinou, takže na celkový výsledek jejich postoj nebude mít vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 22 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...