Boj o Slavjansk: Umírají vojáci i separatisté

Slavjansk – Ukrajinská armáda zahájila rozsáhlou operaci proti proruským separatistům na východě země. Při úderu ve Slavjansku se podařilo dobýt některá kontrolní stanoviště rebelů. Armáda přiznala ztrátu nejméně čtyř vojáků, na straně separatistů zemřeli tři lidé. Umírali údajně i civilisté.

Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov uvedl, že cílem „protiteroristické operace“ ve Slavjansku je osvobodit rukojmí a přimět separatisty složit zbraně a opustit obsazené administrativní budovy. Podle něj armáda, jednotky ministerstva vnitra a Národní garda Slavjansk obklíčily a ovládly devět kontrolních stanovišť. 

Jeden z vůdců povstalců a samozvaný slavjanský starosta Vjačeslav Ponomarjov agentuře Interfax řekl, že jeho lidé sestřelili dva vrtulníky, přičemž jeden pilot byl zabit a druhý zajat. Později tuto informaci potvrdilo ukrajinské ministerstvo obrany, které zároveň zvýšilo počet mrtvých na dva.

Při protiútoku na kontrolní stanoviště dobyté ukrajinskou armádou na slavjanském předměstí zastřelili separatisté dva vojáky.

Ponomarjov přiznal tři padlé rebely, údajně také zahynuli i dva civilisté.

Avakov uvedl, že separatisté použili proti ukrajinským silám kromě ručních protiletadlových střel i další těžké zbraně, včetně granátometů. Vyzval obyvatele Slavjanska, aby nevycházeli ven. Rovněž tvrdil, že „teroristé se neštítí schovávat za civilní obyvatelstvo a střílejí z obytných domů“. Dobře prý totiž vědí, že ukrajinské jednotky mají rozkaz nevést odvetnou palbu proti obytným objektům.

Ve Slavjansku podobně jako v dalších městech na východě Ukrajiny proruští radikálové ovládají klíčové úřady a navíc už týden zadržují skupinu inspektorů OBSE, včetně jednoho podplukovníka české armády. Ponomarjov německému listu Bild řekl, že inspektoři byli odvedeni na blíže neurčené místo. Na otázku, jaký důsledek může mít nynější útok ukrajinských sil pro rukojmí odpověděl: „To v tuto chvíli nemůžu předvídat. Byli ale odvedeni na bezpečné místo mimo zónu bojů.“

Mluvčí německého ministerstva zahraničí podle agentury DPA bez podrobností sdělil, že „západní úřady“ dnes měly s inspektory přímý kontakt, zřejmě vůbec první kontakt od jejich zajetí.

Separatisté opustili sídlo prokuratury i v Luhansku

V Luhansku opustili separatisté bez střetu tamní sídlo prokuratury, které spolu s dalšími úřady obsadili v úterý. „Osvobození budovy bylo výsledkem jednání. V současné chvíli tam pracovníci prokuratury ještě nejsou, je tam operativní skupina vyšetřovatelů,“ sdělila mluvčí luhanské prokuratury. Nikdo z „aktivistů“, kteří budovu obsadili, není uvnitř ani nikde v okolí.

Proruští aktivisté
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Jefim Fištejn, komentátor

„Zprávy (o dění na východě země) jsou značně rozporuplné. Ruská strana píše o plošném raketovém ostřelování Slavjansku za účelem vymýtit místní mírumilovné civilní obyvatelstvo, zatímco západní dopisovatelé píší, že ve městě není vidět sebemenší vojenská aktivita. Pokud někde jsou nějaké šarvátky, tak na vnějším obvodě, kde jsou kontrolní stanoviště. Takže si myslím, že se nejedná o vojenskou armádní operaci, nýbrž o nějaké drobné pokusy vojsk ministerstva vnitra proniknout do města.“

Proruští separatisté dál okupují budovy i v dalších městech. V Doněcku včera zaútočili na budovu prokuratury a do oken házeli kameny. Kyjev kvůli dalšímu násilí obnovil brannou povinnost.

Ukrajinské ozbrojené síly mají bojovou pohotovost. Kvůli zhoršující se situaci úřadující prezident Oleksandr Turčynov obnovil brannou povinnost. Bude se týkat všech mužů od 18 do 25 let. Země má momentálně ve svých ozbrojených silách na 130 tisíc lidí – záložníci by jejich počet mohly zvýšit až na milion.

Německá kancléřka Angela Merkelová bude dnes o situaci na Ukrajině hovořit s americkým prezidentem Barackem Obamou. Očekává se, že se ji hlava Spojených států bude snažit přesvědčit k silnějšímu tlaku na Rusko – třeba prostřednictvím tvrdších sankcí. Merkelová se sejde také se šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou.

Češi poslali na pomoc Ukrajině zdravotnický materiál

Do Kyjeva mezitím zamířila další dodávka humanitární pomoci z České republiky. Jedná se konkrétně o zdravotnický materiál, tedy obvazy, trojcípé šátky, náplasti a podobně. Letadlo ČSA přepravilo celkem 38 krabic – zhruba 220 kilogramů materiálu. Hodnota daru je 200 tisíc korun.

„Třeba na Majdanu bylo ošetřeno víc než tisíc lidí, často šlo o popáleniny. Červený kříž dodržuje přístup přísné neutrality, takže zajišťoval ošetřování na obou stranách barikády, tedy nejen u demonstrantů, ale i u silových složek, tedy policie – těch bylo víc než sto,“ podotkl velitel Humanitární jednotky Českého Červeného Kříže Richard Smejkal. Sloužilo tam 50 až 60 ošetřovatelů ve dvanácti i šestnáctihodinových směnách. Někteří byli sami zraněni, jeden člověk skončil dokonce v nemocnici poté, co byl postřelen.

6 minut
Smejkal z Červeného kříže: Na Ukrajině podražily léky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 1 hhodinou

Nový vízový program USA nabízí zlaté karty za milion dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu vyšší.
před 1 hhodinou

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
před 2 hhodinami

Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Ve středu za ni v norské metropoli převzala Nobelovu cenu za mír, kterou porota tohoto ocenění Machadové letos udělila, její dcera.
03:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při útoku na nemocnici v Myanmaru zemřely desítky lidí, píše AFP

Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
05:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Armáda chce zavést administrativní odvody

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
před 4 hhodinami

Bývalého prezidenta Bolívie Arceho zadrželi pro podezření z korupce

Bolivijské úřady zadržely bývalého socialistického prezidenta Luise Arceho pro podezření z korupce. Uvedl to podle agentury Reuters státní zástupce Roger Mariaca. Arce předal prezidentský mandát svému nástupci, konzervativnímu politikovi Rodrigu Pazovi, před měsícem.
před 6 hhodinami

AFP: Hamás navrhuje přestat zbrojit výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...