Boj mocností o vliv v Arktidě se zostřuje

Toronto – O přístup k výhodným obchodním trasám uvolněným klimatickou změnou i nemalému nerostnému bohatství soupeří pět států. Rusko, USA, Dánsko, Norsko a Kanada. Poslední jmenovaná země vyslala do ledových vod ledoborec, jehož úkolem je vědeckými metodami potvrdit kanadské nároky.

K podobným krokům už přistoupily i severské státy a Rusko – jejich vědecké expedice zkoumaly štíty a výběžky pevniny na oceánském dně. Jejich případná návaznost na arktické podmořské útvary by totiž byla v nastávající „Hře o Sever“ významným argumentem.

Dle současného mezinárodního zákona má každý z pěti takzvaných arktických států právo využívat prostor vzdálený 370 kilometrů od pevniny (nazývaný ekonomická zóna), včetně mořského dna a zdrojů pod ním. Podle Konvence Spojených národů o mořském zákoně (UN Convention on the Law of the Sea) má každý stát deset let na to, aby prezentoval žádost o rozšíření své základní ekonomické zóny. Všechny z arktických států již na takové žádosti pracují.

Ruská vědecká expedice Arktika v srpnu roku 2007 odstartovala Hru o Sever kontroverzním umístěním kovové ruské vlajky na dno moře pod severním pólem. V březnu tohoto roku se pak arktické státy účastnily Arktické oceánské konference v grónském Ilulissatu, kde podepsaly Ilulissatskou deklaraci.

Nejblíže k Arktidě má díky své grónské provincii Dánsko. Navíc Dánové považují Lomonosovův hřbet, ležící pod mořem a táhnoucí se až pod severní pól, za prodloužení Grónska. Podle tohoto vysvětlení by Dánsko mělo mít kontrolu nad celou Arktidou. Podobně Rusko považuje Arktidu za území podmořským šelfem pevně propojené se Sibiří. Norsko chce rozšířit svou ekonomickou zónu na základě tří podmořských výběžků, Amerika na základě Aljašky a Kanada hledá vhodný argument v těchto dnech, doposud považovala vody mezi svou pevninou a arktickými ostrovy za vody přirozeně své.

Evropská vesmírná agentura průběžně sleduje ustupování arktických ledů, nové plavební cesty ohlásila za použitelné ke konci minulého roku. Stalo se tak poprvé od roku 1978 a vznikla tak jedinečná trasa mezinárodního obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 12 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 3 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 4 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 6 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 9 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 13 hhodinami
Načítání...