Boj mocností o vliv v Arktidě se zostřuje

Toronto – O přístup k výhodným obchodním trasám uvolněným klimatickou změnou i nemalému nerostnému bohatství soupeří pět států. Rusko, USA, Dánsko, Norsko a Kanada. Poslední jmenovaná země vyslala do ledových vod ledoborec, jehož úkolem je vědeckými metodami potvrdit kanadské nároky.

K podobným krokům už přistoupily i severské státy a Rusko – jejich vědecké expedice zkoumaly štíty a výběžky pevniny na oceánském dně. Jejich případná návaznost na arktické podmořské útvary by totiž byla v nastávající „Hře o Sever“ významným argumentem.

Dle současného mezinárodního zákona má každý z pěti takzvaných arktických států právo využívat prostor vzdálený 370 kilometrů od pevniny (nazývaný ekonomická zóna), včetně mořského dna a zdrojů pod ním. Podle Konvence Spojených národů o mořském zákoně (UN Convention on the Law of the Sea) má každý stát deset let na to, aby prezentoval žádost o rozšíření své základní ekonomické zóny. Všechny z arktických států již na takové žádosti pracují.

Ruská vědecká expedice Arktika v srpnu roku 2007 odstartovala Hru o Sever kontroverzním umístěním kovové ruské vlajky na dno moře pod severním pólem. V březnu tohoto roku se pak arktické státy účastnily Arktické oceánské konference v grónském Ilulissatu, kde podepsaly Ilulissatskou deklaraci.

Nejblíže k Arktidě má díky své grónské provincii Dánsko. Navíc Dánové považují Lomonosovův hřbet, ležící pod mořem a táhnoucí se až pod severní pól, za prodloužení Grónska. Podle tohoto vysvětlení by Dánsko mělo mít kontrolu nad celou Arktidou. Podobně Rusko považuje Arktidu za území podmořským šelfem pevně propojené se Sibiří. Norsko chce rozšířit svou ekonomickou zónu na základě tří podmořských výběžků, Amerika na základě Aljašky a Kanada hledá vhodný argument v těchto dnech, doposud považovala vody mezi svou pevninou a arktickými ostrovy za vody přirozeně své.

Evropská vesmírná agentura průběžně sleduje ustupování arktických ledů, nové plavební cesty ohlásila za použitelné ke konci minulého roku. Stalo se tak poprvé od roku 1978 a vznikla tak jedinečná trasa mezinárodního obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 2 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 3 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.