„Zkouška sirén!“ zní každou první středu v měsíci napříč Českou republikou. Pravidelné testování sirén jednou měsíčně patří mezi nejčetnější intervaly v Evropě. Česko připomíná svým občanům varovný zvuk často jako málokterý stát. Podobně je na tom například Rakousko, zatímco v Německu o četnosti rozhodují jednotlivé obce a například Norsko signál testuje jen dvakrát ročně.
Pravidelné měsíční testování takzvaných koncových prvků varování odstartovalo v Česku 2. října 2002. Do té doby se funkčnost systému zkoušela dvakrát ročně, což hasiči vyhodnotili jako nedostatečné.
„V podstatě se zjistilo, že pokud bude spouštění sirén jednou měsíčně, předejde se technickým závadám, které mohou nastat i během měsíce. Tím, že zkouška byla jednou za půl roku, byl to mnohem delší interval. Změnou by se mělo předejít technickým i dalším závadám,“ uvedla 2. října 2002 pro Radiožurnál mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Soňa Jindráková.
Češi vnímají zkoušky sirén rozličně. Někoho obtěžují, někdo nechápe, „proč se neustále připravujeme na válku“. Jiní občané je ale přijali bez větších emocí jako pravidelnou součást svého života. Někdo je také využívá podobně jako upomínku v mobilu, že by měl vyrazit večer na pivo s přáteli.
Na sociálních sítích vznikají i různé vtipy nebo skupiny, například na Facebooku se lidé mohou přidat k Pravidelným posluchačům zkoušky sirén, kde členové sdílejí fotografie a prožitky z poslechu. V Plzni varovný tón využily taneční kurzy a každou první středu v měsíci pořádají lekce s mottem „po siréně swing“.
Pravidelného testu funkčnosti jako svolávacího signálu využila letos 4. července Královédvorská Lumpenkavárna, aby se sešla na protest před Městským úřadem ve Dvoře Králové nad Labem. Dále například svět You Tube se baví kočkou stojící na zadních po celou dobu zkoušky.
Jiný kraj, jiný mrav. Česko testuje sirény skoro nejčastěji
Co se týká četnosti zkoušek sirén, patří Česká republika mezi unikátní země. Například v Norsku se sirény testují dvakrát do roka – jednou v zimě a podruhé v létě, a to vždy ve 12 hodin druhou středu v lednu a červnu. Testuje se pouze zvuk sirény, který znamená „důležitá zpráva“. Tón zazní ve třech sériích s minutovou pauzou. „To znamená, že si máme zapnout rádio či televizi, dopátrat se informací. Toto výstražné znamení se používá jak při válce, tak i v míru,“ vysvětluje stážistka na české ambasádě v Oslu Adriana Audyová.
Pokud jde o časový interval zkoušky sirén, nepředčí Česko ani v Japonsku, kde si frekvenci a pravidla určují samotné prefektury či města. Ovšem asistentka českého ambasadora v zemi vycházejícího slunce Shino Kubota vysvětluje, že japonská vláda nedávno zavedla nový oznamovací systém pro případ pohrom, takzvaný „J alert“. „První celostátní zkoušku jsme měli 14. listopadu 2017, ale pravidelnou společnou zkoušku tohoto systému nemáme,“ dodává Kubota s tím, že obyvatelé byli na test upozorněni.
Jiná situace je u našich jižních sousedů. V Rakousku se ve všech spolkových zemích s výjimkou Vídně každou sobotu ve 12 hodin koná zkrácený test hasičských sirén trvající pouhých patnáct vteřin, což je devětkrát kratší doba než u nás.
Kromě toho se vždy první sobotu v říjnu od 12 do 13 hodin každoročně kompletně testuje všech 8200 poplachových sirén po celé zemi. „V rámci tohoto testu se přezkušuje a veřejnosti připomíná celá tříčlenná škála poplachových signálů: výstraha (Warnung), poplach (Alarm) a zrušení výstrahy (Entwarnung). Naposledy se tento test uskutečnil v sobotu 7. října 2017,“ vysvětluje zástupce české velvyslankyně v Rakousku Jakub Novák.
V Německu systém varování obyvatelstva prostřednictvím sirén známý z dob studené války od devadesátých let postupně opouštěli. Důvodem byly jednak politické a společenské změny, jednak nákladný provoz. Signální zařízení v některých německých regionech zůstala a do své správy je převzaly obce. Z původních cca 86 tisíc zůstává v provozu zhruba třetina.
Tato zařízení se dnes nacházejí povětšinou ve velkých městech, v okolí atomových elektráren, podél významných vodních toků a u velkých strategických podniků, varují před haváriemi nebo záplavami. Funkční test sirén má v gesci provozovatel, jednotná pravidla nejsou.
Například v Düsseldorfu testují jedenkrát ročně, v Drážďanech druhou středu každého čtvrtletí, obce v okresu Steinfurt provádějí funkční testy každý měsíc. V Sársku se sirény testují vždy v sobotní poledne, v Bavorsku dvakrát ročně.
Varování obyvatelstva před haváriemi, katastrofami, pandemiemi, teroristickými útoky a podobnými událostmi velkého rozsahu se v Německu provádí pomocí více nástrojů, například i mobilními aplikacemi. Nicméně podle Mileny Šimečkové z českého velvyslanectví v Berlíně se k sirénám aktuálně řada obcí vrací.
Zvuk sirény vyvolává i instinkt schovat se
Zkouška sirén může být pro někoho v Česku otravná, ale rozhodně nikoho neděsí. Přijímala jsem skupinku Afričanů, která přiletěla do České republiky na mezinárodní konferenci. Uvítání a zdvořilostní fráze přerušila zkouška sirén, které tehdy ještě nepředcházelo její ohlášení v češtině a angličtině.
Jakmile sirény spustily, hosté se lekli. Otevřeli zavazadla a zcela instinktivně si chtěli nasazovat plynové masky a očima skenovali prostor a hledali úkryt. Až po uklidnění, že se nic neděje, že jde o každoměsíční rutinu, si oddechli.
Sirény v Češích nevzbuzují strach, ale naopak pro řadu z nich symbolizují, že Česko patří k jednomu z nejbezpečnějších míst planety. Zatímco ve velké části světa kvílení sirén znamená předzvěst blížící se katastrofy, nebezpečí a paniky.
Konec studené války byl začátkem pravidelné zkoušky sirén
Pravidelné testování sirén patří do jednotného systému varování a informování obyvatelstva, který se u nás po technické stránce neustále rozvíjí od roku 1991. Do té doby se veškerá základní ochrana civilního obyvatelstva koncipovala jako opatření pro přípravu před následky válečného konfliktu. V době trvající bipolární konfrontace se naše obyvatelstvo vlastně neustále připravovalo na válku.
Změna přišla s pádem berlínské zdi. Studená válka skončila a ochrana obyvatelstva se začala zaměřovat na řešení nevojenských krizových situací, například povodní a nehod v chemičkách.
Varování civilistů při mimořádných situacích se stalo starostí regionálních úřadů. V současnosti více než 8800 sirén pokrývá zhruba 85 procent obydleného území a spravuje je Hasičský záchranný sbor ČR.
Zkouška sirén má specifický zvuk
Zkouška je od skutečného varování snadno odlišitelná. Trvá 140 vteřin a zní nepřerušovaným tónem. „K varování obyvatelstva před hrozbou nebo při vzniku mimořádné události se používá jeden varovný signál pod názvem ,Všeobecná výstraha‘. Tón je kolísavý, trvá 140 vteřin a může zaznít v cirka tříminutových intervalech,“ vysvětluje ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení generálního ředitelství HZS ČR Ivan Koleňák. Po výstraze následuje hlášení upřesňující typ ohrožení (chemická havárie, radiační havárie, nebezpečí zátopové vlny).
Sirény vysílají i požární poplach, a to minutovým přerušovaným tónem, který slouží ke svolání hasičů. Ovšem od roku 2001 v České republice platí pouze jeden varovný signál ,Všeobecná výstraha‘, který upozorňuje, že se něco děje a podobně jako v Norsku se občané mají rychle dostat na bezpečné místo a zjistit další informace.
Aby obyvatelé neprožívali v době zkoušky sirén šok, od roku 2009 je u elektronických sirén předem zkouška ohlášena. Na některých místech je upozornění i v anglickém jazyce, takže na Staroměstském náměstí už neběhají zmatení a vystrašení turisté.
Ovšem poněkud krkolomného překladu si ve facebookové skupině Překladatelské perly v roce 2015 všiml Michal Požár: „V Praze prave zkouska siren, hlaseni v anglictine ‚Dear citizens … test … at 12 o'clock a.m.' Tak … bud o'clock nebo a.m. A jeste lepe ,at 12 noon‘.“
