Podle nejnovějšího vydání Globálního indexu míru (Global Peace Index) je Česko sedmou nejbezpečnější zemí na světě. Oproti loňsku je to pokles o jednu příčku, který byl způsoben navýšením vývozu zbraní a pokračujícím zapojením do konfliktů v zahraničí. Česko se i přesto stále drží na špičce žebříčku. Špatnou zprávou ale je, že většina států světa si v hodnocení bezpečnosti pohoršila a úroveň bezpečnosti ve světě je na aktuálně nejnižší úrovni za posledních 10 let.
Česko je sedmou nejbezpečnější zemí na světě, globální úroveň bezpečnosti se ale zhoršuje
Seznam vydává pod dohledem světových expertů na bezpečnost globální think tank Institut pro ekonomiku a mír, který založil australský podnikatel a filantrop Steve Killelea. Poprvé byl uveřejněn v roce 2007, kdy zahrnoval 127 zemí světa, dnes je to už 163 států. Cílem indexu je srovnání úrovně bezpečnosti ve světě a vyčíslení dopadů míru na hospodářský rozvoj.
- Seznam vydává pod dohledem světových expertů na bezpečnost globální think tank Institut pro ekonomiku a mír, který založil australský podnikatel a filantrop Steve Killelea. Poprvé byl uveřejněn v roce 2007, kdy zahrnoval 127 zemí světa, dnes je to už 163 států. Cílem indexu je srovnání úrovně bezpečnosti ve světě a vyčíslení dopadů míru na hospodářský rozvoj.
1. přetrvávající domácí a mezinárodní konflikty (počet konfliktů, počet obětí, vztahy se sousedními zeměmi apod.)
2. společenská bezpečnost (počet vězňů, počet policistů, úroveň kriminality apod.)
3. militarizace (výdaje na zbrojení, počet vojáků, příspěvky na mírové mise apod.)
Největší výzvou podobných indexů je vždy nastavení mechanismu, jak úroveň bezpečnosti měřit. Globální index míru se skládá z celkem 23 indikátorů hodnocených na škále od jedné do pěti. Následně jsou výsledky pro jednotlivé indikátory zkombinovány dohromady tak, že každá ze zemí má jednu výslednou známku právě od jedné (nejvíce bezpečná a mírumilovná země) do pěti (nejméně bezpečná země).
Česko se drží mezi elitou světové bezpečnosti
Česká republika získala v posledním hodnocení z roku 2018 výslednou známku 1,381. To ji řadí aktuálně na celkové sedmé místo na světě a páté v Evropě. Česko v žebříčku bezpečnosti sráží například vysoký počet policistů na počet obyvatel – v doslovném překladu z angličtiny totiž index měří „mírumilovnost“, kterou vysoký počet policistů snižuje.
Vysoký je i místní počet vězněných osob. Naopak nejlepší možné známky si Česko vysloužilo například v kategorii přístupu ke zbraním, který je v tuzemsku velmi kontrolovaný, či v kvalitě vztahů se sousedními státy.
Z dlouhodobého srovnání vyplývá, že bezpečnostní situace v České republice se postupně zlepšuje. Oproti minulému roku došlo pouze k mírnému zhoršení, které Česko stálo jedno místo v celkovém žebříčku. Způsobeno bylo navýšením exportu zbraní, který roste dlouhodobě, a pokračujícím zapojením Česka v zahraničních konfliktech.
Například z bývalých postkomunistických zemí je však Česká republika umístěna v celkovém žebříčku stále vůbec nejlépe.
Nejvíce se propadl Katar a Togo, bezpečnější je naopak Gambie
Stejně jako v loňském roce se na špičce žebříčku nejbezpečnějších zemí umístil Island. Za ním postupně následují Nový Zéland, Rakousko, Portugalsko, Dánsko, Kanada a již zmíněné Česko.
Naopak na druhém konci se umístily Somálsko, Irák, Jižní Súdán, Afghánistán a vůbec nejméně bezpečná Sýrie. Celkově se 92 zemí v hodnocení propadlo, zatímco vylepšení zaznamenalo jen 71.
V absolutním hodnocení si nejvíce pohoršil Katar, který zaznamenal pokles v indexu oproti loňsku o více než dvě desetiny. Důvodem bylo zhoršení vztahů se sousedy, kteří přikročili k blokádě Kataru kvůli údajné podpoře teroristů.
O nejvíce míst v žebříčku, a sice 32, se kvůli pokračujícímu vnitřnímu i vnějšímu napětí v zemi propadlo Togo. Naopak nahoru nejvíce poskočila oproti loňsku Gambie, která si polepšila o 35 míst i díky zlepšení svých dříve vyhrocených vztahů se sousedy, zejména Senegalem.
Globální index míru
Při pohledu na celkové skóre Globálního indexu míru se však ukazuje, že míra bezpečnosti ve světě je na nejhorší úrovni za posledních 10 let.
Sice mírné, ale přeci jen viditelné zhoršení zaznamenaly i jinak bezpečnostně stabilní regiony Evropy a Severní Ameriky. Počty válečných obětí pak rostou každým rokem už 10 let.
Loňské násilí stálo každou osobu na planetě 43 tisíc Kč
Experti se v rámci tvorby Globálního indexu míru zaměřují i na vztah mezi úrovní bezpečnosti a mírou hospodářského rozvoje. Jasně se přitom ukazuje, že v bezpečnějších zemích je růst HDP vyšší.
To ovšem nemusí výhradně znamenat, že za růstem stojí jenom bezpečnost. Podstatné jsou pro hospodářský růst i jiné záruky, navíc vztah může být i opačný – pokud země hospodářsky prosperuje, není v zemi tolik důvodů ke zhoršení bezpečnostní situace. Vztah mezi těmito dvěma faktory je ale zřejmý.
Průměrný růst HDP na osobu podle úrovně bezpečnosti v zemích (1960—2016)
Zhoršená bezpečnostní situace se ale přirozeně nepodepisuje pouze pod pomalejším růstem bohatství. Například válečný stav, ale i vysoká míra kriminality mají za následek okamžité materiální škody.
Výzkumníci z Institutu pro ekonomiku a mír spočítali, že v roce 2017 nás stálo násilí ve světě téměř 15 bilionů amerických dolarů v paritě kupní síly. To představovalo přesně 12 % světového HDP. Při přepočtu tak stály loňské důsledky násilí každou osobu na planetě téměř dva tisíce amerických dolarů, tedy asi 43 tisíc Kč.
