Bitva o Guadalcanal znamenala začátek japonské porážky v Pacifiku

Půl roku trvající bitva o tichomořský ostrov Guadalcanal se stala jednou z klíčových epizod druhé světové války. Po střetnutí, které začalo americkým vyloděním 7. srpna 1942 a které si na obou stranách vyžádalo tisíce životů vojáků, převzali v Pacifiku strategickou iniciativu Američané. Japonci se z Gaudalcanalu stáhli v únoru 1943, svůj boj ale rozhodně nevzdali, trvalo ještě dalšího dva a půl roku, než císařství kapitulovalo.

Invaze na hornatý Guadalcanal spolu s předchozí porážkou japonského loďstva u atolu Midway v červnu 1942 ukázaly, že Spojené státy jsou devět měsíců po překvapivém napadení námořní základny v Pearl Harboru připraveny bojovat až do úplného vítězství. Jejich lidské a zejména materiální zdroje výrazně převyšovaly možnosti země vycházejícího slunce, která mohla doufat jen v to, že USA ztratí elán. Jak se ale ukázalo právě na Guadalcanalu, Američané jej měli v zásobě dostatek.

V plánech japonského velení měl ostrov, ležící 1700 kilometrů severovýchodně od Austrálie, sehrát roli jakési nepotopitelné letadlové lodě. O velkou část těch opravdových Japonci přišli u Midwaye. Letecká základna budovaná od jara 1942 na Guadalcanalu mohla mimo jiné narušit námořní spojení mezi Spojenými státy a Austrálií a Novým Zélandem. Zdejší letiště se mělo stát domovem pro více než stovku japonských stíhaček a bombardérů určených také k podpoře plánované ofenzivu na Fidži a Novou Kaledonii.

Americké velení proto vypracovalo plán s označením Watchtower (rozhledna), jehož scénář se začal naplňovat ráno 7. srpna 1942, kdy se na Guadalcanalu a přilehlých ostrůvcích vylodila námořní pěchota. Zatímco na ostrovech Tulagi, Gavutu a Tanambogo, kde byla základna hydroplánů a další vybavení sloužící námořnictvu, kladlo 900 obránců houževnatý odpor (a téměř všichni zahynuli), útok na Guadalcanalu byl překvapivě úspěšný a 8. srpna odpoledne Američané obsadili ještě nedokončené letiště.

Japonci se stáhli do husté džungle, odkud během následujících měsíců podnikali opakované pokusy dobýt letiště, pojmenované po pilotovi americké námořní pěchoty Loftonu Hendersonovi, který zahynul u Midwaye. Obě strany také postupně posilovaly své jednotky na ostrově, celkem se během bojů na ostrově vystřídalo na 60 tisíc amerických a zhruba 36 tisíc japonských vojáků. Zatímco Američané díky převaze ve vzduchu mohli dopravovat muže i zásoby přes den, Japoncům zbývala jen noc.

Pokusy císařského námořnictva použít k zásobování ostrova pomalé nákladní lodě totiž skončily jejich potopením, a tak Japoncům nezbývalo, než vojáky na Guadalcanal dopravovat na palubách rychlejších válečných lodí. Takzvaný Tokijský expres, tvořený hlavně torpédoborci, ovšem pod rouškou noci zvládl na ostrov dovézt jen muže a lehčí výzbroj. Japonci navíc podcenili nejen odhodlání, ale i sílu amerických sil, námořních pěšáků bylo na Guadalcanalu dvakrát víc, než si mysleli.

8 minut
Historik Zdenko Maršálek k výročí bitvy u Guadalcanalu
Zdroj: ČT24

Urputné boje se kromě pevniny vedly také v přilehlých vodách. V sérii několika velkých bitev se loďstva obou stran snažila zejména zabránit protivníkovi v zásobování jeho pozemních vojsk. Přestože japonské námořnictvo, jehož hladinové loďstvo výrazně převyšovalo možnosti Američanů (kteří ale na tom byli lépe co se týče letadlových lodí), zaznamenalo několik úspěchů, začalo být v polovině listopadu 1943 zřejmé, že v klíčové otázce přísunu posil na ostrov není schopno držet s Američany krok.

Koncem roku proto začalo japonské velení připravovat evakuaci svých vojáků. V průběhu ledna 1943 se v rámci operace Ki podařilo odvést z ostrova více než 10 tisíc japonských bojovníků, kteří měli to štěstí, že je nezabila kulka nepřítele ani epidemie tropických nemocí. Američané ovšem zvýšenou aktivitu nepřátelských plavidel mylně považovali za přípravu k další ofenzívě. O to větší bylo jejich překvapení, když počátkem února zjistili, že na ostrově zůstali sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 12 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 13 hhodinami
Načítání...