Bidenova administrativa rozšířila počet čínských firem, do kterých Američané nesmí investovat

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, jenž zakazuje americkým subjektům investovat do desítek čínských firem, které čelí podezření z napojení na čínskou armádu. Nové nařízení podle Bidenovy administrativy rozšiřuje právně problematický dekret bývalého prezidenta Donalda Trumpa, píše agentura Reuters. Čína v souvislosti s tím Spojené státy vyzvala, aby respektovaly trh a investiční restrikce zrušily.

„Tato vyhláška opravňuje Spojené státy k cílenému a vymezenému zákazu amerických investic do čínských společností, které podkopávají bezpečnost nebo demokratické hodnoty Spojených států a našich spojenců,“ uvedl Bílý dům.

Seznam zahrnuje 59 společností, které jsou podle Washingtonu dodavatelé či jinak spolupracují s čínským vojenským a bezpečnostním komplexem. Na původním seznamu bylo 31 subjektů. V platnost nový seznam podle Bílého domu vejde 2. srpna.

Podezření z napojení na čínskou armádu

Exekutivní příkaz podle Bidena braní americkým investicím do čínské armády a zpravodajského a bezpečnostního výzkumu a vývoje. „Kromě toho shledávám, že používání čínské sledovací technologie mimo Čínskou lidovou republiku a vývoj nebo používání čínské sledovací technologie k usnadnění represí či závažného porušování lidských práv představují neobvyklé a mimořádné hrozby,“ uvedl Biden.

Seznam zahrnuje velké stavební a telekomunikační společnosti, včetně výrobce telefonů Huawei, čínského ropného a plynárenského koncernu CNOOC, firem China Railway Construction, China Mobile, China Telecom a předního výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision. 

Vysoce postavený americký činitel řekl Reuters, že zapsání čínských výrobců sledovacích technologií na nový seznam rozšiřuje loňské nařízení předchozí Trumpovy administrativy, jež bylo podle Bílého domu vypracováno nedbale, čímž ponechalo otevřené dveře soudním sporům.

Číně se nelíbí nerespektování tržních principů

Čína v návaznosti na rozhodnutí Bidenovy administrativy vyzvala Spojené státy, aby respektovaly tržní principy a seznam čínských firem, kterých se týkají restrikce, smazaly. Uvedl to mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Podle Reuters s odkazem na zdroj z vysoké politiky bude přitom seznam v nadcházejících měsících s velkou pravděpodobností naopak ještě rozšířen.

Bidenův nový exekutivní příkaz Reuters označuje za součást širšího postupu vůči Číně, který zahrnuje posilování amerických spojenectví a rozšiřování domácích investic s cílem zvýšit ekonomickou konkurenceschopnost Spojených států. Wang uvedl, že americká vláda „využívá všech možných prostředků k potlačování a omezování čínských podniků“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 30 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...