Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek na své první tiskové konferenci v úřadu řekl, že stanovuje nový cíl: aplikovat 200 milionů dávek vakcín proti covidu-19 ve Spojených státech během prvních 100 dnů ve funkci. Zároveň odmítl kritiku, že jeho politika způsobuje nárůst migrantů přicházejících na americko-mexickou hranici. Prohlásil, že nárůst je sezonní a stalo se to i za jeho předchůdce, prezidenta Donalda Trumpa. Biden zmínil, že chce v roce 2024 usilovat o znovuzvolení.
Biden stanovil cíl 200 milionů dávek vakcín za prvních 100 dnů ve funkci. Růst počtu migrantů považuje za sezonní
První tisková konference amerického prezidenta Joea Bidena (zdroj: ČT24)
Biden nastoupil do úřadu 20. ledna. Jeho administrativa původně stanovila cíl 100 milionů injekcí podaných za 100 dní, což bylo splněno s předstihem.
Ohlášené číslo znamená zdvojnásobení původního slibu. Může se tedy jevit jako náročný cíl, ovšem USA už evidují asi 130 milionů aplikovaných dávek a vakcinační kampaň zde postupuje tempem asi 2,5 milionu injekcí za den. Do stého Bidenova dne v úřadu zbývá ještě více než měsíc, k dosažení 200milionového cíle tedy stačí udržet aktuální tempo.
Prezident přesto čtvrteční oznámení označil za ambiciózní a prohlásil, že v žádné jiné zemi se neaplikuje tolik vakcín jako v USA. Agentura AP podotýká, že dodávky vakcín budou nejspíše dál narůstat, zatímco očkovací kampaň může dál urychlit i pokračující otevírání registrací v jednotlivých státech pro širší a širší skupinu obyvatel.
Biden, kterému letos bude 79 let a je nejstarším prezidentem USA v úřadu, uvedl, že se chce v roce 2024 ucházet o znovuzvolení. Bývalý šéf Bílého domu Donald Trump (kterému bude letos 75 let) nedávno oznámil, že učiní rozhodnutí ohledně další případné kandidatury na prezidenta až po volbách do Kongresu plánovaných na rok 2022.
USA nechtějí konfrontaci s Čínou
Šéf Bílého domu komentoval i napjaté vztahy s Čínou; Peking chce podle něj být nejmocnějším světovým hráčem, ale Spojené státy budou v tomto směru s Čínou tvrdě soupeřit. Bidem uvedl, že Washington nechce konfrontaci, ale že bude se spojenci trvat na dodržování mezinárodních norem v „celé řadě otázek“.
Soupeření popsal Biden jako souboj o to, zda je úspěšnější demokracie nebo autokracie. Čína podle něj chce být nejbohatší a nejmocnější zemí světa a momentálně USA výrazně poráží v oblasti investic. „Čína má celkový cíl, a já jim ten cíl nevyčítám,“ citoval amerického prezidenta deník The Wall Street Journal.
Biden ovšem avizoval, že bude s „aliancí demokracií“ tlačit na dodržování pravidel, ať už jde o hospodářskou soutěž, obchod nebo geopolitické záležitosti. Zmínil dění v Jihočínském moři, status Tchaj-wanu i vývoj v Hongkongu a perzekuci Ujgurů v Sin-ťiangu.
„Dáme jasně najevo, že ve snaze vypořádat se s těmito záležitostmi budeme vyžadovat, aby Čína dodržovala pravidla,“ řekl, přičemž avizoval společný postup s dalšími zeměmi. Prohlásil, že čínského prezidenta Si Ťin-pchinga opakovaně ujišťoval o tom, že „nám nejde o konfrontaci“. O svém protějšku nicméně také řekl, že v těle nemá jedinou „demokratickou“ kost. „Ale je to chytrý chlapík,“ dodal podle agentury Reuters.
Vztahy se Severní Koreou musí být podmíněny denuklearizací
Další výzvou pro Bidena je přístup k Severní Koreji, která podle zpráv z tohoto týdne opět začala testovat balistické rakety. „Konzultujeme to s našimi spojenci a pokud se (Severokorejci) rozhodnou eskalovat, přijdou reakce,“ řekl americký prezident.
„Také jsem připraven na nějakou formu diplomacie, ale ta musí být podmíněna konečným cílem denuklearizace,“ pokračoval Biden. Spojené státy se nedávno pokusily iniciovat kontakt s Pchjongjangem, severokorejská diplomacie ale před týdnem jednání odmítla a snahu Washingtonu označila za „levný trik“.
Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una předtím kritizovala Spojené státy a Jižní Koreu za jejich společné vojenské cvičení a Američanům vzkázala, aby se vyvarovali dalších provokací, pokud chtějí „klidně spát“.
Prezident rovněž řekl, že termín 1. května pro stažení amerických jednotek v Afghánistánu bude obtížné splnit. „Bude těžké dodržet termín 1. května,“ řekl. Dodal však, že si nemyslí, že američtí vojáci budou v zemi ještě příští rok.
Většina migrantů je vracena zpět, děti bez doprovodu budou dál vpouštěny
Mnoho otázek se na tiskové konferenci týkalo migrační politiky nové administrativy. Po své nástupu do funkce zrušil program, v jehož rámci čekali středoameričtí žadatelé o azyl na rozhodnutí amerických úřadů v Mexiku. Tímto krokem a vstřícnou rétorikou vyvolal v migrantech falešnou představu, že hranice jsou otevřené, uvedla agentura ČTK.
„Nelituju toho, že jsem ukončil programy, které neexistovaly, dokud se nestal prezidentem (předcházející prezident Donald) Trump,“ prohlásila hlava státu po otázce na to, zda v tomto směru nepostupoval Bílý dům příliš rychle.
Biden řekl, že žádná předchozí administrativa neodmítla péči a přístřeší pro děti přicházející z Mexika – s výjimkou jeho předchůdce Donalda Trumpa. „Já to neudělám,“ řekl Biden s tím, že vybral viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby vedla diplomatické úsilí s Mexikem, Hondurasem, Guatemalou a Salvadorem s cílem zastavit migrační proud.
Biden uvedl, že jeho vláda jedná s Mexikem, aby zajistila, že tam bude moci být vyhoštěno více rodin migrantů, ale trval na tom, že děti bez doprovodu budou nadále vpouštěny do Spojených států. Řekl, že velká většina migrantů chycených na americko-mexické hranici je vrácena zpět, ale že některé rodiny byly do země vpuštěny, protože Mexiko jejich návrat nepřijalo, napsala agentura Reuters.
Pokud jde o přijímání dětí, snaží se prý stávající administrativa rychle obnovit „to, co bylo zrušeno“, a vytvořit pro nezletilé vyhovující ubytovací kapacity.
Znepokojení tento týden vyvolaly záběry z centra v texaském městečku Donna, kde se lidé tísní jeden vedle druhého v místnostech ohraničených průhlednými plentami. Podmínky v areálech jako je ten v Donně Biden označil za „naprosto nepřijatelné“. „Velmi rychle se to velmi výrazně zlepší,“ slíbil prezident.
Ve vládní vazbě bylo ke středě 16 513 nezletilých bez doprovodu, zmínil server Fox News.
Migrační vlna na hranicích s Mexikem
Zvýšený provoz na americko-mexické hranici prezident připsal sezonním migračním trendům. „Tohle se děje každý jeden rok,“ řekl. Statistiky z posledních let skutečně ukazují, že na jaře mívá pohraniční stráž nejvíce práce, i Bidenův ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas ovšem uznal, že intenzita migrace je letos mimořádná. Počet lidí přicházejících k jižní hranici USA by podle něj mohl být nejvyšší za 20 let.
Republikáni obviňují Bidenovu předvolební rétoriku a politiku z vytváření pobídek pro migranty, aby cestovali k jižní hranici.
Migranty mají odradit inzeráty
Americká vláda zaplatila od ledna přes 17 tisíc rozhlasových šotů a inzerátů na sociálních sítích, aby migrační vlnu zastavila. V pondělí též odjela do Mexika americká vládní delegace, která má do čtvrtka jednat o řešení migrace posléze i v Guatemale. Vede ji Ricardo Zúňiga, nově jmenovaný zvláštní vyslanec Bidenovy vlády pro Salvador, Guatemalu a Honduras.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v pondělí novinářům řekla, že vláda od ledna zaplatila na 17 120 inzerátů ve španělštině, portugalštině a sedmi domorodých jazycích. Cíleny byly na obyvatele Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu, tedy zemí, odkud proudí do USA nejvíce běženců z regionu. Inzeráty vyšly i v Brazílii.
Horizont ČT24: USA a migrační vlna (zdroj: ČT24)
Dlouhé čekání na přímé setkání s novináři
Čekání na první Bidenovu tiskovou konferenci bylo delší než u jeho předchůdců v posledních dekádách. Konala se až v 65. den jeho úřadování. Agentura AP podotkla, že všichni američtí prezidenti z posledních šedesáti let absolvovali první tiskovou konferenci během prvních dvou měsíců v Bílém domě. Exprezident Donald Trump uspořádal brífink ve svůj 27. den v úřadu, jeho předchůdce Barack Obama ještě o týden dříve.
AP také uvedla, že prezident tento týden absolvoval s poradci cvičné kolo a že pracovníci Bílého domu si byli dobře vědomi Bidenova dlouhého rejstříku přešlapů při veřejných vyjádřeních.