Bezpečnostní expert: Evropa zpohodlněla, vůči radikálům je příliš měkká

27 minut
Otakar Foltýn hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Evropa během desítek let klidu zpohodlněla a současnou situaci, kdy se na její území dostaly stovky potenciálně nebezpečných radikálů, není schopna zvládnout. V Interview ČT24 to řekl bezpečnostní expert Otakar Foltýn, který zároveň dodal, že je nutná hluboká změna azylové politiky a následného vyhošťování lidí, kteří mohou být bezpečnostním rizikem. „Mimo právních nástrojů budeme potřebovat i politickou vůli, a to bude ještě nějakou chvíli trvat,“ upozornil v rozhovoru se Světlanou Witowskou.

Jak se mají média postavit k informování o teroristických útocích? Aby nedělala to, o co radikálům hlavně jde?
Otázka je, jestli si každý teroristický útok zaslouží vlastní zvláštní vysílání… jestli těch informací není zbytečně mnoho. Příslušníci Islámského státu mají vlastní mediální politiku a upřímně řečeno poměrně šikovnou. Ve svém časopise Dabiq výslovně řekli, že vědí, že útoky v Evropě nejsou efektivní, ale jsou zesíleny mediálně. Vědí, že čistě vojensky nemůžou Evropu porazit. Pokud svou strategii dovedou do důsledků, tak tím, že to neustále přehráváme dokolečka, multiplikujeme dopad útoku a fakticky děláme přesně to, co oni chtějí.

Říkáte, že bychom podobné útoky měli brát jako normální věc, ač se nám to jakkoliv příčí. Jak se s tím má člověk vyrovnat?
Je to otázka spíš psychologická než otázka nějaké reálné situace. V žádném případě neříkám, že se s tím máme smířit ve smyslu nechat se přejet jako ovce někde na vánočním trhu. Ale nedělejme, co oni chtějí. Pokud bych měl říct konkrétní opatření: nepřehrávejme ty situace pořád dokolečka a ukažme, jak reagujeme my. A my reagujeme velmi silně. Vojenská reakce ze strany Západu je velmi účinná. Islámskému státu dáváme velmi drtivě zabrat. Jejich loňské ztráty jsou kolem deseti až 15 tisíc.

Islamisté kvůli tomu změnili taktiku… jsme na tuto změnu připraveni i my?
V Evropě si nechceme přiznat, že jejich strategie „naštveme Evropany tak, aby nakopali své muslimy“ je z tohoto hlediska účinná. Čím víc budeme mít radikálních stran, které se budou snažit nějakým způsobem „realizovat“ na umírněných muslimech, tím víc si vyrobíme vlastních extremistů na straně muslimů i na straně domácích extremistů.

Měly by se při vážné hrozbě vánoční trhy zavřít?
V tom případě bychom opět udělali to, co oni chtějí. Pokud si vezmete, kolik trhů momentálně v Evropě probíhá, bavíme se možná o desítkách tisíc. Kvůli jednomu útoku zavřít všechny ostatní? Potom by byl dopad jejich útoku daleko větší. Naopak bychom měli ukázat, že nás to nepoloží.

Policie v souvislosti s pondělním útokem pátrá po 21letém Tunisanovi. Stačí na české straně hranic s Německem namátkové kontroly, když máme na útěku teroristu? Neměla by být opatření přísnější?
Reakce na území Evropy je přiměřená a já bych to nepřitvrzoval. Cílem IS je narušit náš způsob života. Izrael trpí daleko větším počtem útoků a nepoddá se tomu. Život tam běží normálně dál. Izraelci jdou druhý den do kavárny, kde den předtím vybuchla puma. Ukazují, že jsou silní a tohle je položit nemůže.

Otakar Foltýn
Zdroj: ČT24

Podle německých médií byl hledaný Tunisan už v červenci podezřelý z terorismu. Úřady proto rozhodly o jeho vyhoštění. Přesto v Německu zůstal, používal několik identit a nepodařilo se jej vyhostit, protože neměl platné doklady a Tunisko řeklo, že to není jeho občan. Není v tom systému něco zásadně špatně?
Samozřejmě, že je. Jde o neschopnost Evropy vyhošťovat lidi představující potenciální riziko. Na prvním místě bych uvedl radikální imámy, protože iniciují samotný proces radikalizace konkrétního muslima. V tomto případě by mělo být vyhošťování daleko rychlejší a v daleko větším počtu.

Proč se to neděje?
Dobrá otázka. Právní nástroje na to existují. Ale obecně v oblasti bezpečnosti nás období klidu ukolíbalo. Evropa si zpohodlněla a teď do jisté míry neseme následky toho, že jsme předpokládali, že už bude mír a bude všechno v pořádku. Konec historie nenastal, naopak se potvrdilo, že pravda je u střetu civilizací. Jsme připraveni na běžnou kriminální činnost, ale ne na to, že budeme mít velké množství lidí, kteří by měli být vyhoštěni. Mimo těch právních nástrojů potřebujete i politickou vůli to udělat. A to bude ještě nějakou chvíli trvat… bohužel.

Mluvčí německého ministerstva vnitra řekl, že úřady v zemi registrují 549 islamistů, kteří můžou představovat vážné nebezpečí. Proč, když o nich vědí, s nimi nic neudělají?
Stále k tomu přistupujeme z hlediska vysoké ochrany podezřelého. Byl bych pro to, abychom naše pravidla využívali proaktivnějším způsobem tam, kde je to možné. U toho počtu více než pěti set lidí každopádně u části z nich i stávající právní nástroje umožňovaly, aby vyhoštěni byli. Jsme prostě příliš měkcí.
(…)
Současný systém azylové a migrační politiky je založen na mezinárodních úmluvách, které vznikaly za úplně jiného prostředí. Byly dimenzovány na řádově menší množství osob. Pokud byste azylové řízení prováděli tak jako před 30 lety, totálně by to zahltilo soudní systém. A to je jeden z důvodů, proč tam ti lidé zůstávají. Je to samozřejmě chyba. Pokud chceme pomáhat, musíme to dělat efektivním způsobem. Ne tak, že budeme ponechávat na svém území lidi, kteří by měli být vráceni do země původu, protože jim nebezpečí nehrozí. To je chyba systému, která si bude muset vyžádat bolestivá opatření. A situace k tomu poměrně rychle spěje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 5 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 32 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...