Bezpečnostní expert: Evropa zpohodlněla, vůči radikálům je příliš měkká

27 minut
Otakar Foltýn hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Evropa během desítek let klidu zpohodlněla a současnou situaci, kdy se na její území dostaly stovky potenciálně nebezpečných radikálů, není schopna zvládnout. V Interview ČT24 to řekl bezpečnostní expert Otakar Foltýn, který zároveň dodal, že je nutná hluboká změna azylové politiky a následného vyhošťování lidí, kteří mohou být bezpečnostním rizikem. „Mimo právních nástrojů budeme potřebovat i politickou vůli, a to bude ještě nějakou chvíli trvat,“ upozornil v rozhovoru se Světlanou Witowskou.

Jak se mají média postavit k informování o teroristických útocích? Aby nedělala to, o co radikálům hlavně jde?
Otázka je, jestli si každý teroristický útok zaslouží vlastní zvláštní vysílání… jestli těch informací není zbytečně mnoho. Příslušníci Islámského státu mají vlastní mediální politiku a upřímně řečeno poměrně šikovnou. Ve svém časopise Dabiq výslovně řekli, že vědí, že útoky v Evropě nejsou efektivní, ale jsou zesíleny mediálně. Vědí, že čistě vojensky nemůžou Evropu porazit. Pokud svou strategii dovedou do důsledků, tak tím, že to neustále přehráváme dokolečka, multiplikujeme dopad útoku a fakticky děláme přesně to, co oni chtějí.

Říkáte, že bychom podobné útoky měli brát jako normální věc, ač se nám to jakkoliv příčí. Jak se s tím má člověk vyrovnat?
Je to otázka spíš psychologická než otázka nějaké reálné situace. V žádném případě neříkám, že se s tím máme smířit ve smyslu nechat se přejet jako ovce někde na vánočním trhu. Ale nedělejme, co oni chtějí. Pokud bych měl říct konkrétní opatření: nepřehrávejme ty situace pořád dokolečka a ukažme, jak reagujeme my. A my reagujeme velmi silně. Vojenská reakce ze strany Západu je velmi účinná. Islámskému státu dáváme velmi drtivě zabrat. Jejich loňské ztráty jsou kolem deseti až 15 tisíc.

Islamisté kvůli tomu změnili taktiku… jsme na tuto změnu připraveni i my?
V Evropě si nechceme přiznat, že jejich strategie „naštveme Evropany tak, aby nakopali své muslimy“ je z tohoto hlediska účinná. Čím víc budeme mít radikálních stran, které se budou snažit nějakým způsobem „realizovat“ na umírněných muslimech, tím víc si vyrobíme vlastních extremistů na straně muslimů i na straně domácích extremistů.

Měly by se při vážné hrozbě vánoční trhy zavřít?
V tom případě bychom opět udělali to, co oni chtějí. Pokud si vezmete, kolik trhů momentálně v Evropě probíhá, bavíme se možná o desítkách tisíc. Kvůli jednomu útoku zavřít všechny ostatní? Potom by byl dopad jejich útoku daleko větší. Naopak bychom měli ukázat, že nás to nepoloží.

Policie v souvislosti s pondělním útokem pátrá po 21letém Tunisanovi. Stačí na české straně hranic s Německem namátkové kontroly, když máme na útěku teroristu? Neměla by být opatření přísnější?
Reakce na území Evropy je přiměřená a já bych to nepřitvrzoval. Cílem IS je narušit náš způsob života. Izrael trpí daleko větším počtem útoků a nepoddá se tomu. Život tam běží normálně dál. Izraelci jdou druhý den do kavárny, kde den předtím vybuchla puma. Ukazují, že jsou silní a tohle je položit nemůže.

Otakar Foltýn
Zdroj: ČT24

Podle německých médií byl hledaný Tunisan už v červenci podezřelý z terorismu. Úřady proto rozhodly o jeho vyhoštění. Přesto v Německu zůstal, používal několik identit a nepodařilo se jej vyhostit, protože neměl platné doklady a Tunisko řeklo, že to není jeho občan. Není v tom systému něco zásadně špatně?
Samozřejmě, že je. Jde o neschopnost Evropy vyhošťovat lidi představující potenciální riziko. Na prvním místě bych uvedl radikální imámy, protože iniciují samotný proces radikalizace konkrétního muslima. V tomto případě by mělo být vyhošťování daleko rychlejší a v daleko větším počtu.

Proč se to neděje?
Dobrá otázka. Právní nástroje na to existují. Ale obecně v oblasti bezpečnosti nás období klidu ukolíbalo. Evropa si zpohodlněla a teď do jisté míry neseme následky toho, že jsme předpokládali, že už bude mír a bude všechno v pořádku. Konec historie nenastal, naopak se potvrdilo, že pravda je u střetu civilizací. Jsme připraveni na běžnou kriminální činnost, ale ne na to, že budeme mít velké množství lidí, kteří by měli být vyhoštěni. Mimo těch právních nástrojů potřebujete i politickou vůli to udělat. A to bude ještě nějakou chvíli trvat… bohužel.

Mluvčí německého ministerstva vnitra řekl, že úřady v zemi registrují 549 islamistů, kteří můžou představovat vážné nebezpečí. Proč, když o nich vědí, s nimi nic neudělají?
Stále k tomu přistupujeme z hlediska vysoké ochrany podezřelého. Byl bych pro to, abychom naše pravidla využívali proaktivnějším způsobem tam, kde je to možné. U toho počtu více než pěti set lidí každopádně u části z nich i stávající právní nástroje umožňovaly, aby vyhoštěni byli. Jsme prostě příliš měkcí.
(…)
Současný systém azylové a migrační politiky je založen na mezinárodních úmluvách, které vznikaly za úplně jiného prostředí. Byly dimenzovány na řádově menší množství osob. Pokud byste azylové řízení prováděli tak jako před 30 lety, totálně by to zahltilo soudní systém. A to je jeden z důvodů, proč tam ti lidé zůstávají. Je to samozřejmě chyba. Pokud chceme pomáhat, musíme to dělat efektivním způsobem. Ne tak, že budeme ponechávat na svém území lidi, kteří by měli být vráceni do země původu, protože jim nebezpečí nehrozí. To je chyba systému, která si bude muset vyžádat bolestivá opatření. A situace k tomu poměrně rychle spěje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 6 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 9 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...