Bezpečnostní expert: Evropa zpohodlněla, vůči radikálům je příliš měkká

Nahrávám video
Otakar Foltýn hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Evropa během desítek let klidu zpohodlněla a současnou situaci, kdy se na její území dostaly stovky potenciálně nebezpečných radikálů, není schopna zvládnout. V Interview ČT24 to řekl bezpečnostní expert Otakar Foltýn, který zároveň dodal, že je nutná hluboká změna azylové politiky a následného vyhošťování lidí, kteří mohou být bezpečnostním rizikem. „Mimo právních nástrojů budeme potřebovat i politickou vůli, a to bude ještě nějakou chvíli trvat,“ upozornil v rozhovoru se Světlanou Witowskou.

Jak se mají média postavit k informování o teroristických útocích? Aby nedělala to, o co radikálům hlavně jde?
Otázka je, jestli si každý teroristický útok zaslouží vlastní zvláštní vysílání… jestli těch informací není zbytečně mnoho. Příslušníci Islámského státu mají vlastní mediální politiku a upřímně řečeno poměrně šikovnou. Ve svém časopise Dabiq výslovně řekli, že vědí, že útoky v Evropě nejsou efektivní, ale jsou zesíleny mediálně. Vědí, že čistě vojensky nemůžou Evropu porazit. Pokud svou strategii dovedou do důsledků, tak tím, že to neustále přehráváme dokolečka, multiplikujeme dopad útoku a fakticky děláme přesně to, co oni chtějí.

Říkáte, že bychom podobné útoky měli brát jako normální věc, ač se nám to jakkoliv příčí. Jak se s tím má člověk vyrovnat?
Je to otázka spíš psychologická než otázka nějaké reálné situace. V žádném případě neříkám, že se s tím máme smířit ve smyslu nechat se přejet jako ovce někde na vánočním trhu. Ale nedělejme, co oni chtějí. Pokud bych měl říct konkrétní opatření: nepřehrávejme ty situace pořád dokolečka a ukažme, jak reagujeme my. A my reagujeme velmi silně. Vojenská reakce ze strany Západu je velmi účinná. Islámskému státu dáváme velmi drtivě zabrat. Jejich loňské ztráty jsou kolem deseti až 15 tisíc.

Islamisté kvůli tomu změnili taktiku… jsme na tuto změnu připraveni i my?
V Evropě si nechceme přiznat, že jejich strategie „naštveme Evropany tak, aby nakopali své muslimy“ je z tohoto hlediska účinná. Čím víc budeme mít radikálních stran, které se budou snažit nějakým způsobem „realizovat“ na umírněných muslimech, tím víc si vyrobíme vlastních extremistů na straně muslimů i na straně domácích extremistů.

Měly by se při vážné hrozbě vánoční trhy zavřít?
V tom případě bychom opět udělali to, co oni chtějí. Pokud si vezmete, kolik trhů momentálně v Evropě probíhá, bavíme se možná o desítkách tisíc. Kvůli jednomu útoku zavřít všechny ostatní? Potom by byl dopad jejich útoku daleko větší. Naopak bychom měli ukázat, že nás to nepoloží.

Policie v souvislosti s pondělním útokem pátrá po 21letém Tunisanovi. Stačí na české straně hranic s Německem namátkové kontroly, když máme na útěku teroristu? Neměla by být opatření přísnější?
Reakce na území Evropy je přiměřená a já bych to nepřitvrzoval. Cílem IS je narušit náš způsob života. Izrael trpí daleko větším počtem útoků a nepoddá se tomu. Život tam běží normálně dál. Izraelci jdou druhý den do kavárny, kde den předtím vybuchla puma. Ukazují, že jsou silní a tohle je položit nemůže.

Otakar Foltýn
Zdroj: ČT24

Podle německých médií byl hledaný Tunisan už v červenci podezřelý z terorismu. Úřady proto rozhodly o jeho vyhoštění. Přesto v Německu zůstal, používal několik identit a nepodařilo se jej vyhostit, protože neměl platné doklady a Tunisko řeklo, že to není jeho občan. Není v tom systému něco zásadně špatně?
Samozřejmě, že je. Jde o neschopnost Evropy vyhošťovat lidi představující potenciální riziko. Na prvním místě bych uvedl radikální imámy, protože iniciují samotný proces radikalizace konkrétního muslima. V tomto případě by mělo být vyhošťování daleko rychlejší a v daleko větším počtu.

Proč se to neděje?
Dobrá otázka. Právní nástroje na to existují. Ale obecně v oblasti bezpečnosti nás období klidu ukolíbalo. Evropa si zpohodlněla a teď do jisté míry neseme následky toho, že jsme předpokládali, že už bude mír a bude všechno v pořádku. Konec historie nenastal, naopak se potvrdilo, že pravda je u střetu civilizací. Jsme připraveni na běžnou kriminální činnost, ale ne na to, že budeme mít velké množství lidí, kteří by měli být vyhoštěni. Mimo těch právních nástrojů potřebujete i politickou vůli to udělat. A to bude ještě nějakou chvíli trvat… bohužel.

Mluvčí německého ministerstva vnitra řekl, že úřady v zemi registrují 549 islamistů, kteří můžou představovat vážné nebezpečí. Proč, když o nich vědí, s nimi nic neudělají?
Stále k tomu přistupujeme z hlediska vysoké ochrany podezřelého. Byl bych pro to, abychom naše pravidla využívali proaktivnějším způsobem tam, kde je to možné. U toho počtu více než pěti set lidí každopádně u části z nich i stávající právní nástroje umožňovaly, aby vyhoštěni byli. Jsme prostě příliš měkcí.
(…)
Současný systém azylové a migrační politiky je založen na mezinárodních úmluvách, které vznikaly za úplně jiného prostředí. Byly dimenzovány na řádově menší množství osob. Pokud byste azylové řízení prováděli tak jako před 30 lety, totálně by to zahltilo soudní systém. A to je jeden z důvodů, proč tam ti lidé zůstávají. Je to samozřejmě chyba. Pokud chceme pomáhat, musíme to dělat efektivním způsobem. Ne tak, že budeme ponechávat na svém území lidi, kteří by měli být vráceni do země původu, protože jim nebezpečí nehrozí. To je chyba systému, která si bude muset vyžádat bolestivá opatření. A situace k tomu poměrně rychle spěje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 5 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 5 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 10 hhodinami

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 10 hhodinami
Načítání...