Příliv uprchlíků z Turecka do Řecka je stále poměrně vysoký. Do 30. ledna jich podle OSN navzdory nepříznivému zimnímu počasí dorazilo téměř 58 600. Je to paradoxně více než uprostřed léta – v červenci 2015, kdy běženci začali do Evropy masově přicházet a kdy se skoro 55 tisíc lidí přepravilo z Turecka na řecké ostrovy.
Řecko pod tlakem EU slíbilo, že do konce února dobuduje pět registračních center pro uprchlíky, kteří se mají tak dostat do celoevropské databáze. Pokud mají právo na udělení azylu, měli by být přerozděleni do zemí EU. Běženci ale raději sami pokračují v cestě po takzvané balkánské trase – cílem drtivé většiny z nich je Německo.
Funkční je zatím jediné středisko na ostrově Lesbos, kam směřuje hlavní proud utečenců. Další se zprovozňují na ostrovech Chios, Samos, Leros a Kos. Na Lesbu působí už měsíc v rámci operace agentury pro ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex také devět českých policistů. Na Kos jich v neděli odletělo 11.
Atény také budují z bývalých vojenských kasáren dva záchytné tábory v kontinentálním Řecku, které mají mít ale kapacitu jen kolem 4000 lidí, což odpovídá přibližnému množství osob, které překonávají řecko-tureckou námořní hranici za pouhé dva dny.
Země EU jsou množstvím uprchlíků stále více znepokojeny a nepřímo hrozí Řecku, že ho odstřihnou od společného schengenského prostoru volného pohybu osob, pokud i Atény přílivu běženců nezamezí. Evropské metropole doufají, že dobrou pojistkou budou registrační hotspoty, na nichž by se ukázalo, že velké množství přicházejících lidí jsou ekonomičtí imigranti, kteří mohou být opět vyhoštěni. Ale podle agentury AFP z údajů OSN vyplývá, že těch je mizivá menšina: osob prchajících zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu před válkou a perzekucí je v průměru 84 procent.
Řecko v posledních dnech kritizovalo pro změnu EU z liknavého přerozdělování uprchlíků podle kvót. Ze 160 000 lidí, kterých se opatření mělo dotknout, se jich z Řecka a Itálie, které jsou imigranty přehlceny, na sever Evropy dostalo jen kolem 300.
