Do českých kin vstoupil film „Až přijde válka“, který zachycuje činnost polovojenské a státem tolerované jednotky Slovenští branci. Organizaci založil ve svých šestnácti letech Peter Švrček, absolvent ruského vojenského výcviku – a i když nejradši chodí v maskáčích, na veřejnou debatu do Prahy dorazil v obleku a kravatě. Natáčel s ním reportér pořadu 168 hodin Martin Mikule.
Slovenští branci běhají s nefunkčními zbraněmi po lese a nacvičují útok. Velí jim dvaadvacetiletý student archeologie Peter Švrček, který tuto polovojenskou organizaci založil poté, co absolvoval vojenský výcvik u ruských kozáků nedaleko Moskvy.
„Rekrutují své aktivisty z lidí, kteří se cítí být uraženi a poníženi, kteří mají pocit, že jsou loseři, kteří mají pocit, že prohráli válku o své místo na tomto světě a proměnuje se to u nich v jakousi averzi k establishmentu a k politice,“ přibližuje sociolog Fedor Gál.
Režisér dokumentu „Až přijde válka“ Jan Gebert natáčel Slovenské brance a jejich velitele tři roky. Ve čtvrtek přijel do Prahy na veřejnou projekci jeho filmu i velitel branců Peter Švrček. Před publikem i před kamerou se snažil prezentovat úplně jinou tvář.
Švrček: Jen bránit civilisty
„Slovenští branci budou vždy jen bránit civilní obyvatelstvo…,“ řekl Švrček České televizi. „My nemáme nepřátele a ani momentálně nevidíme nějaké přímé ohrožení v této chvíli,“ dodal v odpovědi na otázku, jaké nebezpečí podle něj hrozí.
Slovenští branci nejsou nikde registrovaní. Policie je toleruje, úřady je prý nemůžou zakázat. „Bezpečnostní analytici tvrdí, že to není v pořádku, že mohou být vnímáni jako bezpečnostní riziko, protože nevíme, kdo za nimi stojí, nevíme, co přesně dělají v těch lesích kromě toho, že tam mají nějaký výcvik,“ podotýká novinářka z Denníku N Lucia Osvaldová.
Ideologická přednáška v základní škole
Slovenští branci ale neběhají jen se samopaly po lesích. Dokument je zachycuje i v základní škole s ideologickou přednáškou, kde se zaměřují na státy obývané slovanskými národy a Švrček akcentuje, že obývají „dost velkou část planety“. V rozhovoru s ČT současně popírá, že by uvažoval o existenci jakési panslovanské říše.
Sociolog Gál přednášku na základní škole kritizuje. „Jestli ti učitelé nevěděli, kdo jsou to Slovenští branci, tak je to zcela nevhodné. A jestli dovolili Slovenským brancům, aby tam prezentovali zbraně, symboly a rituály své militantní organizace, tak to je nevhodné. A vůbec – patří politika tohoto typu do základní školy?“
Švrček nepopírá politické ambice
„Zlomový moment pro tu organizaci i pro něj (Švrčka) ideově byl, když se vydal do Ruska k ruským kozákům na výcvik. Nenaučil se tam jen vojenskou stránku, ale myslím, že ideově ho to napojilo na Rusko,“ domnívá se režisér dokumentu Jan Gebert.
Švrček se přátelí s Nočními vlky, motorkářským klubem blízkým Vladimiru Putinovi. Hodnocení ruského prezidenta se v rozhovoru s ČT vyhnul. „Putin byl zvolený demokratickými volbami, pokud se nemýlím. Vyhrál, tuším, kolem sedmdesáti procent. A já budu repektovat jakékoli demokratické volby,“ uvedl Švrček.
Šéf Slovenských branců se prezentuje jako demokrat, s dalšími veliteli organizace si ale odhlasovali funkce na doživotí. „Schválili jsme si doživotní funkce, pokud nebudu odvolaný nadpoloviční většinou, což je velmi demokratický způsob odvolávání,“ tvrdí Švrček.
Jen velitelem polovojenské skupiny ale patrně dlouho nezůstane. Je zřejmé, že míří mnohem dál. „Já si spíš myslím, že ten Peter Švrček se tímto postupně připravuje na nějakou politickou kariéru,“ konstatovala novinářka Osvaldová.
Šéf Slovenských branců její slova nevyvrátil. „Do budoucna to nepopírám. Teď na to nemám věk, schopnosti a vědomosti,“ uzavřel Švrček s tím, že která politická strana je mu nejblíž, si zatím nechá pro sebe. Šlo by ale o tu, která hájí „vysloveně slovenské zájmy“.
