Nového předsedu Evropské komise by měli vybrat premiéři a prezidenti zemí EU z týmu 27 členů budoucí Komise. Před neformálním summitem EU v Bruselu to řekl český premiér Andrej Babiš. Praha podle něj odmítá, aby se v roce 2019 o nástupci Jeana-Clauda Junckera rozhodovalo systémem ‚vedoucích kandidátů‘ na kandidátních listinách pro volby do europarlamentu. Na programu summitu jsou i možné změny ve fungování Unie a dlouhodobý rozpočet po roce 2020.
V Bruselu bude metoda výběru šéfa Komise, pro který se vžil německý termín „spitzenkandidat“, jedním z témat diskusí. Způsob, kdy kandidáty vybírají evropské politické strany, byl poprvé použit v roce 2014.
Politická uskupení v europarlamentu, který návrh Evropské rady potvrzuje v hlasování, tehdy dala dopředu najevo, že jejich podporu nezíská nikdo jiný než ‚vedoucí kandidát‘, kterým byl tehdy Juncker. Premiéři a prezidenti ustoupili a Junckera parlamentu skutečně navrhli, proti byli tehdy jen zástupci Británie a Maďarska.
Podobný postup v jeho nynější variantě označil Babiš před odletem za „podivnou formu“ výběru. „Logické by bylo, že 27 členských zemí má své komisaře a z nich vyberou nejlepšího premiéři či prezidenti,“ poznamenal předseda české vlády v demisi. Diskuse podle něj v pátek nebude uzavřena, zástupci zemí jen seznámí kolegy se svým pohledem na věc.
Jak zacelit britskou mezeru v rozpočtu?
Klíčovou částí debat u pracovního oběda je výměna názoru na budoucí financování Unie. Evropská komise hodlá na počátku května přijít s první představou budoucího víceletého finančního rámce po roce 2020 a šéfové států a vlád budou mají poprvé příležitost porovnat své pohledy na jeho možnou podobu.
Britský odchod z Unie bude znamenat každoroční mezeru možná až 13 miliard eur (asi 325 miliard korun) a tu podle Komise nepůjde zaplnit jen úsporami. Unie chce udržet své stávající financování, jako je společná zemědělská politika či strukturální fondy, ale soustředit se také na lepší financování kroků k řešení migrační problematiky, lepší ochranu vnější hranice bloku ši společný postup v obranné oblasti.
Možné je tak zvýšení příspěvků států do unijního rozpočtu či snaha o dohodu na některých nových zdrojích financování, třeba na dani z obchodování s emisními povolenkami či celoevropské dani z plastů. „Myslím, že pokud chceme mít nové politiky a nemůžeme redukovat ty staré, tak země budou muset platit víc,“ podotkl Juncker při příchodu na summit.
Už nyní je například jasné, že část zemí chce přístup k penězům z unijních fondů, tedy věc důležitou pro ČR i další státy ze středu a východu EU, nově podmínit například kvalitou právního státu či soudního systému v přijímajících zemích či mírou jejich spolupráce na řešení migrační krize. Z Berlína i odjinud opakovaně zní, že „solidarita není jednosměrná ulice“. Migrace jako taková ale tématem schůzky nebude.
Babiš po příchodu na summit novinářům řekl, že Česká republika si chce sama rozhodovat o čerpání z kohezních fondů Unie. Souhlasí s tím, že na počátku musí být stanoveny podmínky čerpání, ale poté by využívání fondů mělo být věcí ČR. „O to více, že těch peněz bude stále méně a ten rozdíl mezi příjmem a výdajem nebude až zase tak veliký,“ uvedl s odkazem na výpadky britských příspěvků. Později prohlásil, že nemá problémy s podmíněním peněz z unijních fondů stavem právního státu, za problém ale považuje migraci a kvóty.
Tématem summitu týkajícím se vzdálenější budoucnosti je pak možné spojení funkce předsedy Evropské komise a Evropské rady či úvahy o změnách unijních smluv, které by umožnily častěji rozhodovat většinovým hlasováním místo nyní mnohdy potřebné jednomyslnosti.
Bez problémů pak má páteční jednání potvrdit záměr zmenšit příští europarlament, v němž po brexitu a volbách na jaře 2019 zasedne místo nynějších 751 jen 705 poslanců. Konkrétní závěry summitu se nečekají.
EU, OSN a Africká unie jednají o pomoci Sahelu
Celkem 24 šéfů států a vlád zemí EU, včetně českého premiéra Andreje Babiše, se už dopoledne v Bruselu před summitem sešlo na rozsáhlé konferenci spolupořádané EU, OSN a Africkou unií o podpoře zemí na jižním okraji Sahary. Pomoc pro Sahel se soustředí na Burkinu Faso, Čad, Mali, Mauretánii a Niger.
Tento region unijní činitelé považují za klíčový pro stabilitu oblasti i pro předcházení migračním krizím. Babiš řekl, že v letošním roce Česká republika poskytne do příslušného svěřeneckého fondu čtyři miliony eur (100 milionů korun).
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na konferenci prohlásila, že EU zdvojnásobí své příspěvky na financování mezinárodních vojenských operací v Sahelu. Dosud EU na tyto účely vynaložila 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Cílem misí je boj proti převaděčům lidí a islámským radikálům.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že EU pomůže Sahelu s posílením bezpečnosti a s bojem proti chudobě, nestabilitě a pašeráctví. Lucemburský premiér Xavier Bettel a jeho belgický kolega Charles Michel rovněž zmínili i problematiku klimatických změn, které na region doléhají.
