Ázerbájdžán vydal mezinárodní zatykač na tři členy Evropského parlamentu, včetně českého europoslance Jaromíra Štětiny (za TOP 09). Politici se totiž jako pozorovatelé zúčastnili referenda v Náhorním Karabachu – sporném regionu na západě země, který si nárokuje i sousední Arménie. Ázerbájdžánské úřady viní evropské poslance z nezákonného vstupu na okupované území.
Ázerbájdžán vydal zatykač na europoslance Štětinu. Kvůli válce, která začala za Gorbačova
Štětina: Referenda o ústavě se účastnilo asi 100 zahraničních pozorovatelů (zdroj: ČT24)
Jako první o případu informoval server Aktuálně.cz, vydání zatykače potvrdil sám Štětina na svém facebookovém profilu. „Ázerbájdžán požádal Interpol o mé zatčení,“ sdělil poslanec, který v evropském sboru působí jako místopředseda podvýboru pro obranu a bezpečnost. Kromě Štětiny ázerbájdžánské úřady stíhají také poslankyni Eleni Theocharosovou z Kypru a poslance Franka Engela z Lucemburska.
„Proti evropským poslancům bylo zahájeno trestní stíhání podle odpovídajících paragrafů ázerbájdžánského trestního zákoníku za opakovaný nezákonný vstup na okupované území Ázerbájdžánu,“ citoval server kavkasia.net generální prokuraturu.
Podle ní se trojice v pondělí zúčastnila referenda o ústavních změnách v Náhorním Karabachu, arménské enklávě, která se před lety v krvavé válce odtrhla od Ázerbájdžánu. Proti referendu Ázerbájdžán protestoval. Už čtvrt století marně usiluje o návrat Náhorního Karabachu pod svou správu a sousední Arménii obviňuje z okupace ázerbájdžánského území.
Oblast Náhorní Karabach
Štětina: Jde o nový druh hybridní války, kterou vede Baku proti Karabachu
Štětina se z Karabachu vrátil teprve ve středu, v pondělí ale odlétá do Bruselu a tam se chce poradit s kolegy i zástupci Evropského parlamentu. Spolu s dalšími dvěma europoslanci se účastnil jako pozorovatel referenda o nové o nové ústavě, kterou obyvatelé drtivě schválili toto pondělí.
„Bylo tam asi sto zahraničních pozorovatelů, samozřejmě tam nebylo OBSE, protože Náhorní Karabach nikdo neuznal. Ale byli pozváni představitelé různých nevládních organizací, celá řada novinářů tam fungovala jako pozorovatelé a my jsme byli jedni z nich,“ uvedl Štětina ve Studiu ČT24.
Podle něj celá tato akce vypadá, že má za cíl odstrašit zástupce mezinárodních organizací nebo pracovníků stavebních a těžařských firem, kteří v Karabachu pracují. „Je potřeba u nich vzbudit strach, že na ně také bude vydán zatykač. Je to takový nový druh hybridní války, kterou vede Baku proti Náhornímu Karabachu,“ dodal Štětina.
Další stíhaný europoslanec: Je to banánová republika, která porušuje práva
Lucemburský europoslanec Frank Engel v rozhovoru pro ČT Ázerbájdžán odsoudil. Tamní režim označil za banánovou republiku, která porušuje práva a Evropská unie by na něj měla uvalit sankce. „Co se mě týče, snažím se zjistit, co o tom řekne Interpol, protože - předpokládám - dostali žádost z Ázerbájdžánu, aby nás zatkli, dali nás na seznam hledaných osob a tak dále. Nečekám, že to bude někdo všeobecně aplikovat, ale budou tu státy, které jsou víceméně v soudružském vztahu s Ázerbájdžánem,“ uvedl Engel. Takovým státem je podle něj třeba Bělorusko.
Ázerbajdžánský režim je kleptokratická banánová republika. Tamní režim neustále porušuje lidská práva… Ve dnech, které předcházely té směšné nominaci pan Alijevové na viceprezidentku od jejího manžela, který je prezident, dalších 8 lidí bylo vzato do vazby. V podstatě uvrženi do vězení, protože si dovolili mluvit o lidských právech v zemi a politických i zákonodárných praktikách, která ani nestojí za jakýkoliv slušný komentář.
Baku stíhá i vědce – kvůli archeologickým pracím
Pohyb na karabašském území je proto pro Baku citlivá otázka. Stejný osud jako tři europoslance potkal i mezinárodní skupinu vědců, kteří v regionu od roku 2002 provádějí archeologické práce.
Podle serveru Kavkazskij jejich vykopávky svědčí o přítomnosti lidí v dané oblasti v období starší doby kamenné, přibližně 300 000 let před naším letopočtem. Ázerbájdžánské úřady argumentují haagskou konvencí o uchování kulturních hodnot v případě ozbrojeného konfliktu a považují terénní práce za nelegální.
Arménský profesor biologie Levon Episkopjan, španělská výzkumnice Yolanda Fernandezová Jalvoová a britští vědci Tania Kingová a Peter Andrews proto čelí obvinění ázerbajdžánské prokuratury – a rovněž mezinárodnímu pátrání. Není ale zatím jasné, zda Interpol žádosti z Baku vyhoví.
Minulý měsíc ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí oznámilo, že na „černou listinu“ zařadilo také 180 zahraničních novinářů, kteří navštívili Náhorní Karabach. Na seznamu je i francouzský ministr vnitra. Podle serveru IntelliNews.com mezinárodní právo sice Náhorní Karabach navštěvovat nezakazuje, za razancí Baku se ale může skrývat snaha dokázat vlastnímu obyvatelstvu, že zaujímá pevný postoj vůči „porušování územní celistvosti“.