Příbram - Astronomové si připomínají výročí pádu prvního meteoritu s rodokmenem. Astronomům z Ondřejova se totiž podařilo vyfotografovat let a spočítat dráhu bolidu. Jeho úlomky byly pak nalezeny u Příbrami. Zároveň vypočítali i dráhu původního meteoroidu ve sluneční soustavě, a poprvé na světě se jim tak podařilo prokázat, že pochází z hlavního pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupitera. Už od roku 1959 byly v činnosti kamery určené na fotografování meteorů. Právě díky nim se podařilo 7. dubna téhož roku získat snímky bolidu, který ozářil na sedm sekund nejen oblohu nad velkým územím Čech, ale i okolní krajinu. Slavné české meteority si může veřejnost prohlédnout na vlastní oči na výstavě, která začíná v hlavní budově Akademie věd příští týden.
Na 3 z 10 pořízených snímků se podařilo zaznamenat i rychlost bolidu díky přerušování světelné stopy rotujícím sektorem. Po přeletu tohoto bolidu následoval pád tzv. meteoritů Příbram. Jméno dostaly podle oblasti místa pádu, která se nacházela východně od města Příbram. Postupně byly nalezeny čtyři meteority o celkové hmotnosti 5,8 kg, jejichž nález právě analýza fotografických záznamů velmi usnadnila.
Příbramské meteority jsou světovým unikátem
Jedná se o kamenné meteority, tzv. obyčejné chondrity typu H5. Bolid a následně meteority Příbram se tak staly světovým unikátem, protože to bylo vůbec poprvé v historii, kdy byly získány přesné objektivní údaje o dráze meteoritu jak v ovzduší, tak především ve sluneční soustavě a bylo dokázáno, že meteority pocházejí z hlavního pásu planetek, tj. z oblasti mezi Marsem a Jupiterem. „Pokud meteority přilétají ze stejné oblasti, jsou pokaždé jiné,“ podotkl Marcel Grün, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. „Příbramský meteorit je možné zhlédnout v Národním muzeu v Praze,“ dodal.
V sobotu 6. května 2000 ve 13 hodin 52 minut letního času se za krásného slunečného počasí objevil na obloze jasný bolid, který viděly tisíce lidí v České republice a okolních státech. Později bylo nalezeno dalších pět meteoritů. Pro vědecké zpracování bylo velmi významné, že tři lidé natočili průlet bolidu videokamerou. Meteorit narazil do vysokého smrku a dopadl na zem poblíž obce Morávka v Beskydech. Stal se tak šestým meteoritem s rodokmenem v pořadí. Jeden z videozáznamů navíc umožnil studovat do velkých podrobností rozpady tělesa na úlomky a v tomto směru je Morávka nejdetailněji popsaným bolidem.
ČR je centrem Evropské bolidové sítě
Výzkum bolidů a větších meteoroidů je vědecký obor, který má v České republice velmi dlouhou tradici a dlouhodobě v něm dosahujeme řady velmi významných výsledků. To mimo jiné dokazuje i úspěch českých vědců, kteří spočítali dráhu a místo dopadu vzácného meteoritu pocházejícího z vnitřní části sluneční soustavy a nakonec spolu s australskými a britskými kolegy nalezli jeho tři úlomky v jihozápadní Austrálii. Nazvali ho Bunbura Roskhole - černá perla a jedná se o pátý meteorit s rodokmenem na světě.
Ve výzkumu bolidů máme dominantní postavení ve světovém měřítku po řadu desetiletí. Pro tyto účely jsme vytvořili rozsáhlý pozorovací systém, tzv. Evropskou bolidovou síť, jejímž centrem je Česká republika, ale kamery jsou rozmístěny i na území jiných států. Koordinace této sítě, stejně jako zpracování veškerých napozorovaných dat se provádí od samého počátku v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Na území celého světa spadne ročně kolem 150 tun úlomků.
Čeští vědci se mohou pyšnit dalším objevem
Přesně 50 let po objevu vůbec prvního meteoritu s rodokmenem čeští astronomové oznámili mimořádný objev. V australské poušti Null-arbor našli unikátní meteorit s rodokmenem, detailně znají jeho putování vesmírem. Spolu s kolegy z Imperial College v Londýně teď určují přesný původ vesmírného poutníka. Čeští vědci spočítali z fotografií dráhu meteoritu s mimořádnou přesností na desítky metrů. První kus nalezli hned první den expedice.
