Kyjev - Útok na kolonu autobusů s uprchlíky si vyžádal desítky obětí. Informoval o tom mluvčí ukrajinské armády. Raketa ze systému GRAD zasáhla kolonu u Luhansku na východě země. Z odpovědnosti se obviňují separatisté a ukrajinská armáda navzájem. Na rusko-ukrajinské hranici mezitím dál stojí humanitární konvoj, který má podle Moskvy pomoci lidem v oblasti. Ukrajinská armáda v noci dokončila obklíčení důležitého železničního uzlu Horlivka a blokuje povstalce ve městech Ilovajsk a Alčevsk.
Podle informace mluvčího ukrajinské armády vzbouřenci zaútočili na kolonu vojenských autobusů, která vyvážela uprchlíky z míst bojů u obce Chrjaščuvate na předměstí Luhansku. "Rebelové konvoj očekávali a zcela ho zničili. Mnoho lidí bylo zabito, jsou mezi
nimi ženy a děti. Množství obětí se ještě nepodařilo sečíst. Pracuje se na tom," řekl mluvčí Andrij Lysenko a dodal, že řeč je o desítkách mrtvých.
Podle ukrajinských médií někteří lidé shořeli přímo v autobusech zasažených palbou z minometů a raketometů GRAD. Podle listu Ukrajinska pravda byla kolona označena bílými prapory. „Ať už střílel kdokoli, musel vědět, že se nejedná o vojáky, ale o civilisty,“ upozornil zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Vojtěch Berger.
Andrej Purgin, vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky, odpovědnost vzbouřenců odmítl. „Tu silnici neustále raketami ostřelují sami Ukrajinci. Vypadá to, že teď zabili možná víc civilistů než za celou dobu předtím. Naše jednotky nemají sílu k tomu, aby tuto oblast zasáhly raketami GRAD,“ řekl.
Jefim Fištejn, publicista
„Všiml bych si těchto věcí – zaprvé, kolona mířila do ukrajinského vnitrozemí. Značná část lidí nechce úkryt na území Ruska, ale chtějí zůstat na území Ukrajiny. GRAD je navíc systém plošné palby, to znamená, že míří proti živé síle, což ukazuje na lživost tvrzení, že domobrana je vytvořena proto, aby chránila obyvatele Doněcké nebo Luhanské oblasti. Zabíjí je.“
K incidentu podle Lysenka došlo na silnici mezi obcemi Chrjaščuvate a Novosvitlivka, což je v těchto dnech oblast zřejmě nejsilnějších bojů. Silnice procházející oběma obcemi spojuje Luhansk s ruskou hranicí. Právě po ní by měl směřovat do Luhansku ruský humanitární konvoj, který na ruské straně hranic čeká na odbavení a bezpečnostní záruky.
Smrt několika desítek civilistů odsoudily Spojené státy. „Je to smutná zpráva, ti lidé se snažili uprchnout z bojů a místo toho se stali jejich oběťmi. Všechny strany musí udělat všechno pro to, aby ochránily nevinné životy. Zatím nemůžeme potvrdit, kdo stál za útokem. Ale prověříme to,“ konstatovala americká mluvčí Marie Harfová.
Tvrdé boje podle kyjevských zdrojů pokračují v okolí Luhansku, který armádní jednotky minulý týden obklíčily. Bojové operace se soustřeďují do okolí obce Stanycja Luhanska severovýchodně od města. „Během noci mělo být dobyto několik vesnic, které mají strategický význam. Mělo tak dojít k dalšímu obklíčení Luhansku,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. „Boje jsou tvrdší a tvrdší,“ dodal.
Na Ukrajině pomáhá i česká humanitární organizace Člověk v tísni. "Sbírka v posledním týdnu zaznamenala velký nárůst, máme tak už zhruba 4 miliony," uvedl koordinátor sbírky SOS Ukrajina Marek Štys. Člověk v tísni tak začal minulý týden s distribucí pomoci, hlavně v uprchlických táborech, pomáhá ale také těm, kdo se vrací do svých boji zničených domovů.
„Nejtěžší boje probíhají v oblastech východně od Luhansku,“ potvrdil také koordinátor organizace Člověk v tísni Tomáš Vlach. „Lidé tráví celé dny ve sklepích, protože probíhá ostřelování,“ dodal. U Doněcku se bojuje v trojúhelníku mezi městy Jenakijeve, Šachtarsk a Charcyzk, zejména u obce Nyžňa Krynka.
Červený kříž vyjednává s armádou a povstalci o zárukách bezpečnosti
Zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže vyjednávají s ukrajinskou armádou a se zástupci východoukrajinských vzbouřenců o bezpečnostních zárukách pro ruský humanitární konvoj. „Dokud nebudou otázky bezpečnosti konvoje vyřešeny, kolona rusko-ukrajinskou hranici nepřekročí,“ uvedla mluvčí organizace Galina Balzamovová. Bezpečnostní záruky podle ní zatím Červený kříž nedostal.
Většina ruských kamionů parkuje od čtvrtka u ruského pohraničního přechodu Doněck, kde posádky vozidel nocují v provizorním stanovém táboře. Skupina šestnácti nákladních automobilů se o víkendu přesunula přímo na hranice k přechodu Doněck-Izvaryne, kde je v nejbližší době čeká celní odbavení.
Podle Balzamovové budou celní kontrolu provádět společně ruští i ukrajinští celníci spolu se zástupci Červeného kříže. Jakmile bude procedura dokončena, Červený kříž kamiony zaplombuje. Kdy se tak stane, ale neuvedla. Moskevský rozhlas oznámil, že celní prohlídka zřejmě začne dnes, trvat ale může mnoho hodin či dokonce dní.
Ruská kolona, kterou Moskva vypravila k hranicím před týdnem, má 262 vozidel. Je na nich naloženo přes 1 800 tun humanitární pomoci, zejména potravin, hygienických potřeb, léků a spacích pytlů.
Podle šéfa ukrajinské finanční pohraniční stráže Anatolije Makarenka budou hranice kamiony překračovat ve skupinách po třiceti vozidlech. Každému z kamionů bude jako doprovod přidělen jeden pracovník Červeného kříže. Skupina těchto průvodců ale na hranice dosud nedorazila, uvedl generál Makarenko.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bylo vše už dohodnuto
Lavrov dnes na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil, že veškeré náležitosti spojené s ruským humanitárním konvojem se podařilo dojednat. „Všechny problémy byly nakonec vyřešeny. Vše bylo s Ukrajinou a Červeným křížem dohodnuto,“ dodal. Smysl jeho slov není podle agentury AP jasný, protože situace na rusko-ukrajinské hranici jeho slova nepotvrzuje.
Steinmeier: Rozhovory v Berlíně vedly ke sblížení Moskvy a Kyjeva
Po téměř pěti hodinách skončily v noci na dnešek v Berlíně rozhovory ministrů zahraničí Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska. Podle šéfa německé diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera vedly k jistému sblížení Kyjeva a Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí hovoří o „určitém pokroku“, podle ukrajinských médií jednání skončilo bezvýsledně. O ukrajinské krizi bude možná koncem týdne v Kyjevě jednat německá kancléřka Angela Merkelová.
Steinmeier hovořil po skončení schůzky o „složitém jednání“. „Věřím a doufám, že jsme ale v jednotlivých bodech dosáhli pokroku,“ dodal. Cílem podle něj nadále zůstává dosažení dohody o příměří na Ukrajině. Ministři podle Steinmeiera nyní informují šéfy svých vlád a prezidenty o výsledcích jednání. Ještě během dneška či úterka by se pak měli údajně dohodnout na případném pokračování rozhovorů.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin na svém twitterovém profilu uvedl, že to bylo „pět hodin velmi těžkých rozhovorů“. „Abychom dosáhli pokroku, budeme se muset ještě mnohokrát sejít na pět hodin,“ dodal Klimkin s tím, že v některých otázkách Kyjev nemůže přistoupit na kompromis. „Kompromis není možný tam, kde by se stát ocitl za červenou čarou. Ukrajina na berlínské schůzce tuto čáru nepřekročila,“ uvedl ukrajinský ministr.
Ruské ministerstvo zahraničí po ukončení jednání vydalo prohlášení, podle něhož bylo v Berlíně dosaženo „určitého pokroku“. Zúčastněné strany se podle Moskvy dohodly, že budou pokračovat v rozhovorech ve stejném formátu a připraví pro předsedy vlád Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa konkrétní návrhy.
