Oslo - Klimatické změny a s tím související teplo v nadmořské výšce 1800 metrů odkrývají na severu Evropy nečekané dědictví – lovecké vybavení z předvikinského období. Archeologové by se mohli radovat, ale ústup ledu je tak prudký, že o vědecké práci nemůže být řeč. Odborníkům nezbývá, než předměty vystupující z tajícího ledu rychle posbírat.
Čelo ledovce u nejvyšší norské hory loni couvlo o o 18 metrů a prudké tání znemožňuje pokrýt všechna naleziště. „Jde nám hlavně o záchranu artefaktů, než o ně nadobro přijdeme. Polí s nálezy je mnoho, ale zvládneme jich jen několik. Každý rok přicházíme o množství cenných předmětů,“ říká vůdce dánské expedice Lars Piloe.
Aby nalezené předměty nesetlely, vyhloubili si na ně vědci ledový tunel. I tam našli vzácné zbytky kultury z doby před příchodem vikingů: třeba koženou botu a opeřený šíp staré 3400 let. Archeology v příštích letech čekají žně na celém světě. Ledovce totiž tají od And po Alpy a s ochlazením se prý hned tak počítat nedá.
Vzácné vikinské památky našli i v Německu
Koncem srpna archeologové v blízkosti někdejší metropole vikingů Hedeby (Haithabu) v nejsevernější části Německa představili senzační nález - v Danewerku, středověkém obranném valu na jižní hranici Dánska objevili a zčásti odhalili jeho jedinou bránu Wieglesdor (Weglasstor). Středověká „brána do Skandinávie“ byla objevena při demolici kavárny stojící před zbytky obranného valu. Podle vedoucího zemského archeologického úřadu Clause von Carnap-Bornheima je takový nález něco jako nejvyšší výhra v loterii.
Danewerk, poprvé zmíněný v roce 808 ve franckých říšských análech, sloužil jako opevnění na jižních hranici dánské říše a je dnes považován za nejvýznamnější architektonickou památku na severu Evropy. Ještě v 19. století sehrál tento val strategickou úlohu při při vojenských střetech mezi Německem a Dánskem.
