Vyhrocená předvolební kampaň nenabídla moc prostoru pro podrobnější pohled na program obou kandidátů. Vítězný Donald Trump navíc mnoho konkrétních návrhů nepředstavil a svá vyjádření k jednotlivým tématům často měnil. Není tedy moc jasné, jaké změny hodlá v úřadu dělat, a zůstává také otázkou, do jaké míry budou jeho předvolební sliby realizovatelné.
Z jeho výroků lze tak zatím jen usuzovat na některé kroky, které se ve funkci chystá učinit. Je třeba zjevné, že by mohl zvrátit některé důležité změny prosazené Obamovou administrativou. Výrazně mu v tom pomůže i převaha, kterou si republikáni udrželi v obou komorách Kongresu.
Trumpův poradce Stephen Moore už navíc oznámil, že nový prezident chce „vymazat Obamovo prezidentství“ tím, že první den v úřadu bude podepisovat dekrety, které zruší ty předchozí Obamovy. Dosluhující prezident totiž řadu svých programových priorit protlačil kvůli odporu republikány ovládaného Kongresu právě formou takzvaných exekutivních nařízení. Tímto způsobem prosadil třeba reformu imigračního systému nebo klimatickou dohodu z Paříže.
Obamacare skončí
Američané se tak zřejmě budou muset připravit na další změny ve zdravotním pojištění. První „obětí“ Trumpova vládnutí by totiž mohla být reforma zdravotnictví, kterou v roce 2010 protlačil končící demokratický prezident Barack Obama.
Takzvaná Obamacare byla spuštěna v roce 2013 a jejím cílem je zajistit dostupnou zdravotní péči milionům nepojištěných Američanů. Republikáni reformu odmítají a tvrdí, že zvyšuje cenu pojistek a je nespravedlivá v tom, že nutí pod hrozbou pokuty k pojištění i ty Američany, kteří ho nechtějí.
Trump avizoval, že reformu zruší, zatím ale nenabídl žádnou ucelenou alternativu, některé jeho výroky v kampani si navíc protiřečily s programem na jeho webu. Tvrdí ale, že podpoří konkurenci na trhu s pojištěním. Jeho zdravotní reforma by tak měla spočívat více v uvolnění systému a také v omezení nebo naprostém zrušení zdravotnických programů, které zavedla Obamova administrativa.
V souvislosti s dalším zdravotnickým tématem - potraty - Trump dokázal změnit názor třikrát během čtyř hodin. V březnu v televizi NBC prohlásil, že by umělé přerušení těhotenství mělo být nezákonné, a podpořil „jistý způsob trestu“ pro ženy, které jej podstoupí.
O dvě a půl hodiny vydal prohlášení, že by o kriminalizaci potratů měly rozhodnout jednotlivé státy. Za další hodinu a půl přišel s tím, že za případné porušení zákona by neodpovídaly ženy, které zákrok podstoupí, ale lékaři. Několikrát zopakoval, že podporuje zákaz potratů s výjimkou znásilnění, incestu nebo situace, kdy by byl ohrožen život matky.
Všichni ilegální imigranti pryč! Nebo ne?
S novým prezidentem by ze Spojených států měli odejít všichni nelegální přistěhovalci. Trump alespoň vyhoštění jedenácti milionů imigrantů bez dokladů sliboval, stejně jako postavení zdi na hranicích s Mexikem, kterou měli Mexičané sami zaplatit.
Později ale nevyloučil, že by někteří ilegální přistěhovalci mohli získat americké občanství a že by zeď zaplatily Spojené státy - a pak požadovaly náhradu po Mexiku.
Trump chtěl také zakázat vstup muslimů do USA. Později se ale vyjadřoval neurčitěji a mluvil o přísném prověřování migrantů z určitých zemí. Hovořil i o zpřísnění trestů pro osoby, které zůstanou v USA po vypršení víz, a ukončení práva na získání občanství pro děti přistěhovalců narozené v USA.
Daně asi klesnou. Ale jen bohatým
Trump ohlásil „daňovou revoluci“, jakou USA nepoznaly od dob Ronalda Reagana. Slíbil zjednodušení a snížení daní většině Američanů a podniků. Hodlá zredukovat počet daňových pásem a výrazně omezit daň z nemovitosti.
Jeho plány by sice všem příjmovým skupinám daně snížily, právě bohatším však nejvýhodněji. Nezávislé studie ukazují, že změny by ve skutečnosti zvýšily daně milionů nízko a středně příjmových rodin – a to kvůli rušení daňových výjimek pro rodiče s dětmi.
Spojené státy možná čeká i revize některých oblastí obchodní politiky. Trump se vyslovil proti regulaci trhu a je kritikem Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem, která podle něj připravila Američany o práci. Jako prezident by ji nově vyjednal.
Hovořil rovněž o možném uvalení vysokých cel na dovoz z Číny a Mexika a je proti návrhu dohody Transpacifického partnerství (TPP) mezi dvanácti zeměmi kolem Tichého oceánu. Tvrdí, že od přístupu Číny ke Světové obchodní organizaci skončilo v USA víc než padesát tisíc amerických podniků a zmizely desítky milionů pracovních míst.
Víc práce pro Američany
Právě „navrácení pracovních míst z Číny a Mexika“ bylo jedním z hlavních bodů Trumpovy kampaně. Nový prezident chce během deseti let vytvořit 25 milionů nových pracovních míst, která podle něj z USA mizí spolu s odlivem firem do zahraničí.
Podnikům proto hodlá snížit federální daň na patnáct procent (v současnosti většina společností platí 35procentní daň), aby je přilákal zpět. K novým pracovním místům podle něj také pomůžou investice, snižování obchodního deficitu a zjednodušení regulací. Zrovna nezaměstnanost ale nepatří k největším problémům Spojených států - bez práce je tam necelých pět procent obyvatel.
Deregulace trhu je podle Trumpa správným receptem i pro energetiku. Trump hodlá podpořit těžbu ropy a plynu na federální půdě a schválit energetické projekty, které Obamova vláda zavrhla, zejména ropovod Keystone XL mezi Kanadou a USA. Dodal ale, že chce lepší podmínky.
Energetická nezávislost, kterou Trump prosazuje, je tak založena na zvýšení těžby klasických zdrojů energie – uhlí, ropy i frakování břidlicového plynu. Také v předvolební kampani oznámil, že Obamův plán na čistou energii (Clean Power Plan) by měl být zrušen.
„Absolutně“ pro waterboarding
Nový prezident podporuje opatření zavedené v New Yorku, které policistům umožňuje namátkově stavět kolemjdoucí a prohledávat je kvůli zbraním. Soudy ale tuto formu označily za protiústavní a rovněž za „nepřímou rasovou profilaci“. Trump je také pro delší tresty vězení a trest smrti pro vrahy policistů.
Budoucí obyvatel Bílého domu je zastáncem tvrdé ruky, „absolutně“ by například schválil waterboarding, výslechovou techniku, která simuluje topení. CIA ji používala za éry George Bushe mladšího. Demokrat Obama se podobných metod zřekl.
Trump rovněž obhajuje další existenci věznice Guantánamo pro podezřelé z terorismu. Brojí také proti návrhům na zpřísnění pravidel pro užívání zbraní.
Trumpovi soudci
Názory nového prezidenta na nošení zbraní či potraty mohou na generaci dopředu ovlivnit podobu amerického Nejvyššího soudu. Jeho obsazení teď sestává ze čtyř konzervativních a čtyř liberálnějších soudců a nový prezident má jmenovat rozhodujícího devátého. Nominanta prezidenta Obamy totiž Kongres ovládaný republikány odmítl.
Navíc třem dalším členům je kolem osmdesáti let, a tudíž je možné, že Trump bude během svého funkčního období jmenovat další nové soudce. Už v kampani oznámil, že by jako prezident jmenoval takové členy soudu, kteří by se stavěli kriticky vůči potratům a kteří by zajistili právo vlastnit a nosit zbraň.
Trumpovo prezidentství může také znamenat vážnou ránu pro globální snahy o reakci na klimatické změny. Miliardář chce zrušit pařížskou dohodu o klimatu i americké příspěvky na programy OSN ohledně globálního oteplování. Podle Trumpa je dohoda pro USA nevýhodná a jednostranná, protože Čína podle něj neplní své závazky.
Globální oteplování je podle něj výmyslem Číny, která se tak snaží učinit americké výrobce nekonkurenceschopnými. Později sice popřel, že by něco takového kdy uvedl, globální oteplování podle něj sice existuje, ale nemůže za něj člověk. Trump tak hodlá odstoupit od Obamova plánu na snížení amerických emisí oxidu uhličitého skoro o třetinu během příštích patnácti let.
