Donald Trump ve svém posledním projevu opět ukázal přísnou tvář vůči imigrantům, zejména těm z Mexika. Prezidentský kandidát republikánů trvá na stavbě zdi při společné hranici, ideových prověrkách přistěhovalců i těžších překážkách pro kohokoliv, kdo na regulérní pobyt nemá právo. Přistěhovalectví z jihu se stává hlavní palivem Trumpovy bouřlivé kampaně. Statistiky přitom ukazují, že počet imigrantů z Mexika v posledních letech stagnuje, jejich podíl na celkové migraci pak dokonce klesá.
Země přistěhovalců účtuje s přistěhovalci. Přitom mexická vlna v USA opadá
Vrcholící kampaň nenechává nikoho na pochybách. Stále vyostřenější rétorika vyzdvihla mezi klíčová témata migraci, a to v zemi, kde právě příliv cizinců výrazně promluvil do jejího zrození, vývoje, zákonů i kultury.
Spojené státy jsou zemí přistěhovalců, vždyť potomci původních obyvatel – indiánů či aljašských kmenů – tvoří jen zhruba 2 procenta celkové populace (kolem pěti milionů lidí).
Zatímco ještě v šedesátých letech drtivá většina přistěhovalců mířila do USA z Evropy, s přelomem milénia začali mít navrch ti, kteří nemuseli překonávat oceán. Tedy obyvatelé amerického kontinentu včetně Mexičanů.
USA: Tahák migrace už od svého vzniku
Oproti výrazným změnám v „zemích původu“ nemají globální demografové s cílovou destinací problém. Spojené státy jsou z hlediska přistěhovalectví stále světovým lídrem. V posledních letech se každoroční přírůstek legálně příchozích pohybuje kolem milionu.
Jen pro zajímavost: Vůbec nejvyšší nápor přistěhovalců v novodobé historii znamenal rok 1991 (přes 1,8 milionu), naopak nejnižší zájem se pojí s roky 1933 (vrchol světové krize) a 1943 během druhé světové války, jak vyplývá z dat Institutu migrační politiky (MPI).
I známý Den díkuvzdání slaví Američané díky osudům prvních přistěhovalců
Prvotní vlny před vznikem USA – spojené s mořeplavci, kolonizátory a zakladateli osad v 17. století – vzhledem k chybějícím datům vynechme. Vypovídající hodnoty se prvně začaly shromažďovat někdy kolem poloviny 19. století.
Upomínka na masovou migraci Irů do USA
Od té doby je také patrná dlouhodobá migrační vlna hlavně z Evropy. Obyvatelé starého kontinentu táhla za oceán nejen vidina trhu s výrazně liberálním prostředím, dosud nezastavěná území, ale také třeba vrcholící zlatá horečka v Kalifornii.
Například Irové si začali vydobývat svůj status „národa emigrantů“ právě v této době. Přes oceán jich kolem roku 1850 putovala čtvrtina z celkových 9 milionů. Mimo jiné je hnal hladomor kvůli katastrofálnímu nedostatku brambor. V cizině nyní žije několikanásobně více Irů než v zemi samotné. Na území USA se lidé s těmito kořeny soustředí hlavně v oblasti New Yorku, Bostonu nebo Chicaga.
Poslední překážka v cestě za snem. Imigračním centrem na Ellis Island prošlo 12 milionů migrantů.
Postupně se ke státům ze severozápadní Evropy přidávají v hojné míře také Italové, Němci a s přelomem 20. století i obyvatelé východní Evropy. Omezení v přílivu Evropanů přinesly tři hlavní momenty: přísnější imigrační zákony ve 20. letech, pozdější ekonomická krize a druhá světová válka. „Hubenější“ příliv z Evropy však v těchto dobách začala pomalu vyrovnávat migrace z Latinské Ameriky.
Spojení znovuzrozené evropské vlny, Latinoameričanů a nově také asijské populace znamenalo další vrchol migrace v 70. letech minulého století. Tehdy se poměr příchozích začíná přesouvat k dominantní populaci Hispánců. Právě od 70. let se počet imigrantů v USA zčtyřnásobil.
Které národy tvoří největší procento migrantů v USA?
Od roku 2010 do roku 2014 tvořili v kampani často zmiňovaní Mexičané více než čtvrtinu všech přistěhovalců. Podle oficiálních údajů šlo o více než 11 milionů lidí, z celkového počtu 42 milionů těch, kteří se v USA nenarodili.
Druhým nejpočetnějším národem mezi migranty jsou podle údajů z roku 2014 Indové, následovaní Číňany a Filipínci. Poměr lidí z těchto zemí byl s drobnými rozdíly kolem pěti procent. Po třech procentních bodech pak měly Salvador, Vietnam, Kuba nebo Jižní Korea.
Země původu největších imigrantských skupin v USA v letech 2010–2014
Právě převaha latinskoamerických a asijských národů na začátku 21. století se výrazně liší od 60. let, kdy většinu imigrantů stále tvořili Evropané – nejvíce Italové či Němci. Výčet zemí byl navíc mnohem bohatší. Žádný z jednotlivých států tehdy neměl více než šestinu z populace přistěhovalců.
Migruje do USA více mužů, či žen?
Podíly na základě pohlaví jsou podle dostupných dat z roku 2014 prakticky vyrovnané. Ženy zahrnují 51 procent příchozích, mírnou převahu si přitom udržovaly v letech 1980, 1990 i 2000.
Jaké je rozvrstvení z hlediska věku?
Zjednodušeně řečeno, s přistěhovalectvím americké obyvatelstvo spíše stárne. Průměrný věk imigrantů byl před dvěma lety 43 let – ve srovnání s necelými 36 lety v případě narozených v USA. Nejčastější skupinou příchozích jsou lidé ve středním věku kolem 40 let. Jen pro zajímavost: průměrně každý desátý imigrant byl v roce 2014 mladší 18 let.
Kolik lidí oficiálně přišlo do USA od roku 2000?
V zemi se podle dva roky starých údajů nacházelo 42,4 milionu lidí narozených v zahraničí. Většina (necelých 60 procent) do USA přitom dorazila už před přelomem tisíciletí. Na 12 procent migrantů dorazilo od roku 2010.
Kde se migranti nejčastěji usazují?
Státům s největším procentem přistěhovalců vévodí Kalifornie (10,5 milionu), Texas a New York (každý 4,5 milionu), Florida (4 miliony) a New Jersey (2 miliony). Zajímavostí však je, že v posledních letech zaznamenaly největší procentuální přírůst spíše zemědělské státy: Tennesse, Kentucky, Wyoming nebo Severní Dakota.
Kolik lidí získalo americké občanství?
Podle dva roky starého přehledu to dělá necelou polovinu (47 procent) přistěhovalců. Zbývajících 22,4 milionu tvoří lidé s povolením trvalého pobytu („zelená karta“), lidé s dočasnými vízy a samozřejmě ilegální migranti, jejichž počty je ale těžké spolehlivě vyčíslit.
Úřady byly při udělování občanství benevolentnější spíš v dřívějších letech. Jen zhruba pětina udělených pasů spadá do období po roce 2000.
Vývoj imigrace Mexičanů do USA v letech 1980–2014
Kolik mexických imigrantů je v USA?
V roce 2014 šlo podle úřadů o necelých 12 milionů lidí, tedy zhruba 28 procent všech přistěhovalců. Mexické sdružení BBVA Bancome dle zprávy z roku 2015 předkládá mírný pokles svých migrantů na zhruba 11,5 milionů. V tomto počtu je přitom zahrnut i předpokládaný počet ilegálních přistěhovalců z Mexika. Přesný podíl ale nelze stanovit, odhady také podle různých zdrojů silně oscilují.
Jak jsme naznačili v předchozích odstavcích, počet příchozích Mexičanů od poloviny 19. století stále mírně stoupal. Velký boom přišel od 70. let a vrcholil kolem roku 2000 – tehdy tvořili Mexičané necelých 30 procent všech imigrantů na území USA. V posledních letech ale jejich podíl vůči ostatním klesá.
Kde Mexičané nejvíce žijí?
Logicky jde o státy blíže mexickým hranicím – zejména při západním pobřeží, kde funguje „nejčilejší“ přesun přes hranice. Nejvíce Mexičanů se soustředí na jihozápadě USA, zhruba polovina jich žije v Kalifornii a Texasu. V roce 2014 doplnily pětici nejvíce obývaných států Illinois (6 procent ze všech Mexičanů v USA), Arizona (4 procenta) a Florida (2 procenta).
Místa, kde se v USA nejvíce usazovali mexičtí imigranti v letech 2010–2014
Kolik mexických přistěhovalců působí v USA jako pracovní síla?
Jde o zhruba 8 milionů z celkových 11,3 milionu Mexičanů starších 16 let. Jde přitom jen o mírně vyšší podíl než v rámci celkové populace přistěhovalců (66 procent). Mexičané nejčastěji pracují ve službách, zemědělství, stavebnictví či dopravě.
Jak je to s rozvrstvením Mexičanů v USA?
Mexická populace v USA je obecně mladší než průměr všech imigrantů, avšak starší ve srovnání s rodilými Američany. Mediánový věk činí u mexické minority 41 let (u celkové populace migrantů to je 44 let). V roce 2014 zahrnoval počet lidí v produktivním věku celých 87 procent mexické minority.
Míra vzdělání je mezi Mexičany v USA obecně slabší než v celoimigračním průměru i vzhledem k rodilým Američanům. Pouze šest procent jich mělo v roce 2014 vysokoškolské vzdělání. U všech imigrantů i běžných obyvatel USA se tato míra pohybuje kolem 30 procent.
Kontrola mexických imigrantů
Přichází do USA stále více Mexičanů oproti minulým rokům?
V posledních letech vzhledem k dřívějšímu trendu spíše stagnuje. Některé zdroje dokonce uvádějí, že od poslední ekonomické krize v roce 2009 putovalo více migrantů paradoxně opačně – tedy z USA zpět do Mexika. Zmiňuje to například studie společnosti Pew Research Center. Mezi lety 2009 až 2014 se vrátilo do Mexika zhruba milion lidí (včetně dětí narozených v USA), opačný směr volilo 870 tisíc Mexičanů. Navíc se potvrzuje, že obousměrný proud Mexičanů mezi oběma zeměmi je nejslabší od konce 90. let.