Američtí katolíci zvažují omezení pro liberální politiky, kteří se k církvi hlásí. Týkalo by se i Bidena

Američtí katoličtí biskupové rozhodují o tom, zda veřejně činní katolíci, kteří podporují některé liberální kroky, mohou ke svatému přijímání. Debata se dotýká i prezidenta Joea Bidena, který je celoživotním katolíkem a zároveň podporuje právo na potrat či manželství stejnopohlavních párů. Některé představitele katolické církve, ke které se v USA hlásí téměř čtvrtina lidí, Bidenův přístup znepokojuje. Sám Biden je teprve druhým katolíkem v nejvyšším úřadě Spojených států.

Jednání biskupů je výsledkem požadavku konzervativního křídla katolické církve, ať už věřících či kněžích, vysvětluje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. „Říkají, že není možné oddělovat to, že někdo je věřící katolík, hlásí se ke katolické církvi, ale zároveň ve své veřejné funkci prosazuje liberální politiku, tedy právo na možnost rozhodnutí v případě umělého přerušení těhotenství či možnost manželství pro stejnopohlavní páry.“

Toto křídlo katolické církve je v USA poměrně vlivné a hlasité. „Třeba v posledních měsících dost výrazně tlačí na katolické školy, především univerzity, aby znemožnily vystoupit prezidentu Bidenovi s projevem na různých svých akcích. V USA je to naprosto běžná záležitost, že prezidenti vystupují na vysokých školách, třeba u příležitosti promoce nebo začátku nového školního roku,“ dodává Miřejovský.

9 minut
Studio ČT24: Zpravodaj David Miřejovský k jednání katolických biskupů v USA
Zdroj: ČT24

Biden zatím nereagoval

Prezident zatím na debatu veřejně nereagoval, mluvčí Bílého domu Jen Psakiová otázky na toto téma opakovaně odmítla s tím, že víra je bytostně osobní záležitostí prezidenta a že nemá co dělat s politikou.

Biden zjednodušil možnost užití takzvané potratové pilulky a ve federálním rozpočtu pro rok 2022 navrhuje, aby na peníze z rozpočtu dosáhly i takzvané potratové kliniky, což bylo v USA dlouho blokováno. Kromě toho je v posledních dekádách známý jako velký ochránce a podporovatel LGBT komunity.

„Zároveň je Biden celoživotním katolíkem, člověkem, který se ke katolické církvi neustále hlásí, a každou neděli chodí do kostela. Pro něj je debata, která se teď v katolické církvi vede, velmi nepříjemná,“ podotýká Miřejovský.

Katolická církev není jednotná

Samotná americká katolická církev není v pohledu na diskutované téma jednotná. Kromě konzervativců je v ní i křídlo, které nechce víru a politiku míchat.

„Tito lidé říkají: Vůbec se tomuto veřejně nevěnujme, spíše se snažme vysvětlovat učení katolické církve, proč si myslíme, že je důležité, že by neměly být prováděny potraty, proč zastáváme takové postoje třeba právě v případě manželství pro osoby stejného pohlaví. Vysvětlujme to, bavme se s lidmi, ale netrestejme veřejně činné, veřejně známé katolíky za to, že mají liberální postoje ve svých funkcích,“ přiblížil zpravodaj ČT.

Ve Spojených státech je katolická církev druhou největší církví po protestantské, hlásí se k ní zhruba sedmdesát milionů lidí, tedy necelá čtvrtina obyvatel. Biden je teprve druhým prezidentem, který se ke katolictví hlásí, tím prvním byl John F. Kennedy.

Z průzkumu mezi katolickými věřícími podle Miřejovského vyplývá, že 67 procent z nich je proti tomu, aby církev trestala veřejně činně katolíky, kteří ve svých funkcích zastávají liberální názory. Více než 60 procent nemá problém s manželstvím stejnopohlavních párů a zhruba 50 procent by v některých případech nebylo ani proti potratům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...