Americký Senát ve středu schválil nejtěsnější možnou většinou nezávazné rozpočtové opatření, které má sloužit jako základ pro investice v objemu 3,5 bilionu dolarů, jež prosazuje prezident Joe Biden. Návrh putuje do Sněmovny reprezentantů, která by ho měla schválit bez problémů. Demokraty ale následně čekají měsíce diskuzí o finální podobě investic, proti nimž hlasitě protestují opoziční republikáni.
Americký Senát schválil základ pro další investice za biliony dolarů
Senát v úterý schválil infrastrukturní investiční plán v hodnotě asi bilion dolarů (21,7 bilionu korun), na němž panovala shoda mezi demokraty i řadou republikánů. Návrh se týká tradiční infrastruktury, tedy výstavby a oprav mostů, železnic, dálnic nebo i rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu.
Zákonodárci se následně pustili do projednávání ještě většího, nicméně nezávazného, rozpočtového opatření, jež se snaží demokraté prosadit navzdory nesouhlasu opozice. To se týká investic do takzvané lidské infrastruktury, tedy například do státem placeného vzdělávání, podpory bydlení, zdravotní péče a boje proti klimatickým změnám. Nové výdaje podle návrhu pokryje zvýšení daní pro bohaté Američany a velké podniky.
Po mnoha hodinách hlasování o desítkách pozměňovacích návrhů pak horní kongresová komora opatření schválila poměrem hlasů 50 ku 49.
Demokratická legislativní klička
O rozpočtovém opatření bude nyní hlasovat Sněmovna reprezentantů, která se podle agentury AP sejde asi za dva týdny. Pokud návrh schválí, začnou demokraté debatovat o konkrétní podobě investičního opatření, jež musí schválit jako zákon.
Protože ale nejprve schválili rozpočtové opatření, budou moci využít zvláštní senátní procedury, a vyhnout se tak obstrukčním pravidlům horní kongresové komory, které by jinak znamenaly pro návrh demokratů téměř jasný konec.
Oba investiční balíky jsou součástí jednoho z hlavních Bidenových předvolebních slibů, že po pandemii covidu-19 vybuduje americkou ekonomiku „znovu a lépe“. O větším návrhu prosazovaném samotnými demokraty se v příštích měsících zřejmě povedou vleklé diskuse mezi umírněnými demokraty a takzvaným progresivním křídlem Demokratické strany.
Demokraté mají v Senátu nejtěsnější možnou většinu, a k prosazení Bidenova plánu tak potřebují součinnost všech svých senátorů. To však dává každému z nich možnost výrazně promlouvat do konečné podoby investičního balíku, jelikož se mohou rozhodnout balík de facto vetovat.
Nejslabší články demokratického řetězu
Server Politico poznamenává, že republikáni ví, že sami plán již zastavit nedokážou. Zaměřují se proto nyní především na umírněné demokratické senátory Joea Manchina a Kyrsten Sinemaovou, kteří již měsíce naznačují, že s rozsahem a obsahem infrastrukturního návrhu zcela nesouzní. Republikáni se tak Manchina se Sinemaovou budou snažit přesvědčit, aby vedení demokratů přiměli k výraznému osekání chystaných státních výdajů, píše Politico.
Manchin přitom jen několik hodin po schválení rozpočtového opatření prohlásil, že má ohledně plánu na investice v hodnotě 3,5 bilionu dolarů vážné obavy. Ve vyjádření uvedl, že ačkoliv pro opatření hlasoval, mohly by mít takto velké výdaje vážný dopad na státní dluh USA a tím na schopnost Spojených států reagovat na další případné krizové situace.
„Vzhledem k současnému stavu ekonomického zotavování je jednoduše nezodpovědné pokračovat ve výdajích na úrovni, která lépe odpovídá reakci na velkou hospodářskou krizi nebo velkou recesi, než ekonomice, která je na pokraji přehřátí,“ dodal Manchin.
Podobným způsobem se již dříve veřejně vyjadřovala také Sinemaová. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová nicméně před asi dvěma týdny prohlásila, že senátorka s Bidenem v oblasti infrastruktury souhlasí.
