Americké zvláštní síly pomáhají dostat filipínské město z područí IS

Americké zvláštní síly pomáhají filipínským vojákům osvobodit město Marawi na jihu země, jež ovládá odnož Islámského státu (IS). Armádě poskytují technickou podporu. Manila zároveň oznámila, že islamisté zabili 13 příslušníků námořní pěchoty.

„Nebojují. Pouze poskytují technickou podporu,“ prohlásil o amerických silách mluvčí filipínské armády Jo-Ar Herrera. O pomoc v boji o Marawi, který trvá už tři týdny, podle zástupce amerického velvyslanectví požádala filipínská vláda. Celkem podle vlády padlo 39 vojáků.

Nad městem byl v pátek spatřen americký průzkumný letoun P3 Orion. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by Spojené státy do akce zapojily také pozemní jednotky.

Boj o Marawi
Zdroj: Reuters/Romeo Ranoco

Původně dvousettisícové město Marawi obsadily stovky ozbrojenců, kteří přísahali věrnost IS. Podle vládních zdrojů jsou mezi nimi bojovníci z Indonésie, Malajsie, Indie, Saúdské Arábie, Čečenska a Maroka.

Obsazení města vyvolalo obavy, že ultraradikální organizace získává základnu v jihovýchodní Asii. Na Mindanau žije silná muslimská menšina. Působilo tam či stále ještě působí i několik islamistických povstaleckých skupin, jako je Abu Sayyafa a Fronta islámského osvobození Morů (MILF).

Boje o Marawi se rozhořely po neúspěšném zásahu bezpečnostních složek na předpokládaný úkryt Isnilona Hapilona, velitele Abu Sayyafa. Na pomoc mu přišla ozbrojená skupina Maute a islamisté město obsadili. Dva bratři, kteří skupinu Maute vedli, při střetech ale nejspíš zemřeli, uvedla filipínská armáda.

Americká pomoc přichází po měsících ochlazení vztahů mezi Filipínami a USA, což jsou dlouholetí spojenci. Kontroverzní filipínský prezident Rodrigo Duterte se před časem vyjadřoval vůči Washingtonu nepřátelsky a hrozil, že americké vojáky ze země vyžene. Vztahy se zjevně urovnaly po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce.

Washington vyslal příslušníky zvláštních sil na Mindanao už v roce 2002. Za úkol tehdy měli školit filipínské kolegy bojující proti radikálům z Abu Sayyafa a na základě tohoto programu bylo na ostrově až 1200 amerických vojáků. Mise byla přerušena v roce 2015, v oblasti ale zůstala malá skupina Američanů poskytující logistickou a technickou podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
před 26 mminutami

Náš jaderný program útoky zničit nemohou, tvrdí íránský ministr zahraničí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl pro americkou televizi PBS, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Zdůraznil také, že útoky program zničit nemohou. Zmínil rovněž, že Teherán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné.
před 1 hhodinou

Austrálie pošle do Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům dodá rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to dle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským úderům, na které reaguje odvetnými útoky i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich umístěné americké základny použité k útokům.
před 5 hhodinami

Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu Hormuzem

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu operace odhadované na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 13 hhodinami
Načítání...