Americké veterány trápí, že Fallúdža znovu padla do rukou islamistů

Bagdád/Washington - Irácké jednotky se už několik dní snaží vyhnat islamisty napojené na al-Káidu ze západní provincie Anbár, především pak z obsazených měst Fallúdža a Ramádí. Kvůli vzrůstajícímu násilí už z oblasti uprchly tisíce lidí a postup islamistů rozlítil i řadu amerických veteránů, kteří před deseti lety svedli právě o Fallúdžu nejkrvavější bitvu irácké války. USA nyní plánují, že pro Irák vyzbrojí a vycvičí další protiteroristické jednotky.

Organizace, která si říká Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), obsadila Fallúdžu a část provinčního střediska Ramádí. Armáda proti nim bojuje, ale k hlavní ofenzívě ve Fallúdži se zatím neodhodlala. Civilisté z Anbáru prchají hlavně do sousední Karbaly. Pro ně se opakuje situace z let 2006 a 2007, kdy irácká al-Káida za americké invaze zabíjela i civilní obyvatelstvo, takže se do boje proti ní zapojily i místní sunnitské kmeny. USA z Iráku své vojáky stáhly v roce 2011 a jejich nové nasazení vylučují.

Iráčtí vojáci, kteří v okolí Fallúdže rozmístili tanky, se prý nijak nepokusili dostat do města, které kvůli vzrůstajícímu násilí opustilo množství z 300 000 obyvatel. Podle OSN odešlo ze svých domovů v provincii Anbár více než 11 000 rodin. Agentury OSN již začaly lidem bez přístřeší rozdávat první humanitární pomoc.

Ozbrojenci napojení na al-Káidu chtějí v oblasti velké jako Řecko vytvořit vlastní stát. Jejich druhové usilují o totéž za hranicí v Sýrii, kde bojují proti vládě Bašára Asada. Irácký premiér Núrí Málikí slíbil porážku teroristů a al-Káidu a její spojence nazval „ztělesněním ďábla“. Jeho vláda vyzvala v souvislosti s chystanou ofenzívou dobrovolníky, aby se připojili k armádě a pomohli jí ozbrojence porazit.

Američtí veteráni mají vztek

Úspěch islamistů rozlítil řadu amerických veteránů, kteří před deseti lety svedli o Fallúdžu nejkrvavější bitvu irácké války. Byla to zároveň největší pouliční bitva od dob války ve Vietnamu. Během šesti týdnů na podzim roku 2004 zemřelo ve Fallúdži přes sto spojeneckých vojáků. „Když kolem vás létají rakety a střílí se, je to zásadní zkušenost. Nynější vztek veteránů je tak pochopitelný,“ vysvětluje americký válečný veterán Nic Podpaditch. „Nepředstavovali jsme si, že se z Fallúdže nebo Ramádí stane Disneyland. Nikoho ale nenapadlo, že znovu padnou do rukou džihádistů,“ říká další veterán Adam Banotai. Nové boje oživily vzpomínky na listopad 2004 i mezi místními obyvateli, kteří stejně jako američtí veteráni mají pocit, že tehdejší oběti přicházejí vniveč.

Američané nyní podle agentury Reuters vyjednávají s Iráčany o pomoci a do jednání je prý zapojeno také Jordánsko. V úvahu připadá výcvik elitních jednotek v soukromém školicím středisku u Ammánu. Předseda americké Sněmovny reprezentantů John Boehner ve čtvrtek vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby se více angažoval v pomoci Iráku pro boj o Fallúdžu a Ramádí. Boehner vyloučil nasazení amerických vojáků, ale vyslovil se pro zbrojní dodávky. Washington tento týden potvrdil, že zemi pro boj s islámskými radikály pošle až 60 malých průzkumných bezpilotních letounů a 100 raket.

Podle stanice Al-Arabíja ve čtvrtek zavládl ve Fallúdži i v Ramádí ve srovnání s předešlými dny klid. Příslušníkům místních kmenů, které irácká vláda zapojila do vyjednávání s ISIL, se prý podařilo ovládnout zbylé části provincie.

Ofenzívě v Iráku se snaží zabránit vyjednavači

Armádní ofenzívě v provincii Anbár se snaží zabránit vyjednavači, kteří usilují o to, aby radikálové opustili Fallúdžu a předali ji sunnitským kmenovým vůdcům. Dokud bude úsilí o vyřešení situace mírumilovným způsobem pokračovat, armáda nezasáhne, potvrdily vojenské zdroje. Operace by totiž přinesly množství civilních i vojenských obětí. Rozhovory již údajně přinášejí první výsledky - například černá vlajka al-Káidy, která byla umístěna na jednom z mostů ve Fallúdži, přes noc zmizela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
20:06Aktualizovánopřed 37 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 6 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 6 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...