Američana Whelana obvinili v Rusku ze špionáže

Američan Paul Whelan, zadržený v Moskvě minulý týden tajnou službou FSB, byl podle ruských agentur obviněn ze špionáže. Jeho obhájce požádal o propuštění svého klienta z vazby na kauci, jejíž výši ponechal na rozhodnutí soudu. Whelanova rodina v úterý uvedla, že je nevinný a že se do Ruska vydal na svatbu svého přítele.

„Odvolání proti uvalení vazby na Whelana jsem odeslal poštou. Současně žádám změnit opatření proti mému klientovi z vazby na kauci, jejíž výši stanoví soud,“ řekl agentuře TASS advokát Vladimir Žerebjonkov. Se svým klientem se setkal ve středu. „Cítí se dobře, žertoval,“ poznamenal.

Obhájce se podle TASS nevyjádřil k samotnému případu, ale podle nejmenovaného zdroje z vyšetřovacích orgánů bylo vůči Whelanovi již vzneseno obvinění ze špionáže. „Vazba byla uvalena 29. prosince na dobu dvou měsíců, do konce února 2019. Obvinění proti Američanovi bylo vzneseno nedávno,“ řekl zdroj bez dalších podrobností.

Podle agentury Interfax, rovněž odvolávající se na „informovaný zdroj“, byl Whelan obviněn ve čtvrtek. „Obvinění bylo vzneseno, Whelan jej odmítl,“ uvedl zdroj. Ve vazbě má Whelan setrvat do 28. února.

FSB ohlásila, že Američana přistihla „při špionážní činnosti“. Agentura Rosbalt uvedla, že Whelan údajně v moskevském hotelu Metropol získal nosič dat s utajovanými informacemi.

Paměťový klíč, na němž prý byla uložena jména spolupracovníků ruských tajných služeb, Whelanovi v jeho hotelovém pokoji předal jistý ruský občan. Po několika minutách tam vtrhli příslušníci FSB, nosič dat Whelanovi zabavili a jeho zatkli. Za výzvědnou činnost mu hrozí deset až 20 let za mřížemi.

Whelana navštívil americký velvyslanec

Paul Whelan, který umí rusky, se prý asi před deseti lety zaregistroval na internetových stránkách oblíbených v Rusku. Některé jeho známé si podle ruských tajných služeb vytipovaly americké tajné služby kvůli tomu, že mohli mít přístup k utajovaným informacím.

Ruské úřady povolily americkému velvyslanci v Moskvě, aby Whelana navštívil v moskevské věznici Lefortovo, kde je zadržován, informovalo ve středu americké ministerstvo zahraničí.

Whelan, 48letý rodák z Kanady, je ředitelem globální bezpečnostní služby ve společnosti BorgWarner Group, výrobci automobilových součástek se sídlem poblíž Detroitu. V minulosti sloužil u americké námořní pěchoty, u níž dosáhl hodnosti seržanta. V letech 2004 a 2006 absolvoval dva turnusy ve válečném Iráku, napsal list Kommersant.

Whelanovo zatčení přišlo v době, kdy jsou rusko-americké vztahy na nejnižší úrovni kvůli konfliktu na Ukrajině, válce v Sýrii a obviňování Ruska z údajného vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 41 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...