Američan Whelan dostal v Rusku 16 let vězení za špionáž. Hodlá zpochybnit nezávislost soudu

Ruský soud v pondělí uznal Paula Whelana vinným ze špionáže a poslal ho do vězení na 16 let. Prokurátoři pro Američana navrhovali osmnáctiletý trest, zatímco obhajoba trvala na nevině a žádala zproštění. Whelan se chce proti rozsudku odvolat.

Whelan byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Američan se ale podle tvrzení obhajoby domníval, že USB flash disk, který přebíral v hotelovém pokoji, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Jednalo se však prý o nachystanou past.

Whelanův případ, podobně jako záležitost amerického investora Michaela Calveyho, který čelí v Rusku obvinění ze zpronevěry, ztěžuje beztak komplikované vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Američtí diplomaté Whelanovu kauzu označili za „významnou překážku“ pro zlepšení vztahů.

„Chování ruských úřadů vůči Paulu Whelanovi je otřesné,“ reagoval na rozsudek americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Soud s Whelanem podle něj nebyl spravedlivý a Rusko kromě toho od Whelanova uvěznění ignorovalo jeho zdravotní problémy a tím „ohrozilo jeho život“.

Spojené státy požadují Whelanovo propuštění

„Spojené státy jsou pobouřené pondělním rozhodnutím ruského soudu odsoudit amerického občana Paula Whelana po tajném procesu, s utajenými důkazy a bez náležitého prostoru pro svědky obhajoby,“ uvedl dále Pompeo. Americká vláda požaduje okamžité propuštění padesátiletého rodáka ze státu Michigan.

„Hluboké zklamání“ nad odsuzujícím verdiktem moskevského soudu dal najevo také velvyslanec Spojených států v Rusku John Sullivan. „Jsem hluboce zklamaný. Americký občan byl odsouzen k šestnácti letům za zločin, v němž vina naprosto nebyla dokázána,“ řekl podle agentury TASS novinářům.

Whelan se plánuje odvolat

Whelan se hodlá proti verdiktu odvolat, sdělil jeho advokát Vladimir Žerebjonkov. V této souvislosti na dotazy novinářů také řekl, že případná výměna jeho mandanta za Rusy odsouzené v USA –⁠ Viktora Buta nebo Konstantina Jarošenka –⁠ se bude řešit teprve až po rozhodnutí, které vynese ve Whelanově případu odvolací soud.

Obhájce dodal, že odvolání napadne samotný verdikt, ale také zpochybní nezávislost soudu. K tomu Whelanova rodina v prohlášení označila ruské soudce za osoby, které se zabývají nikoliv právem, ale politikou.

„Whelanovi byla odepřena možnost předvolat svědky ve prospěch obhajoby, byla mu odepřena možnost spolupracovat s obhájcem. Toto je výsměch spravedlnosti, alespoň podle amerických standardů,“ zhodnotil proces velvyslanec USA Sullivan.

„Je to všechno jen politické divadlo,“ komentoval Whelan soudní řízení, které sledoval ze zaskleného prostoru s lavicí obžalovaných. V rukou držel papír s nápisem označujícím proces za „ostudný“ a vyzývajícím k „rozhodné akci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa a vedoucí představitele Británie, Irska a Kanady. Kromě amerického má totiž Whelan právě také britské, irské a kanadské občanství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 mminutou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...