Paříž - Dreyfusova aféra byl politický skandál, který koncem 19. století hluboce polarizoval a destabilizoval francouzskou Třetí republiku. Hlavní postavou této aféry byl židovský důstojník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus, který byl v roce 1894, na základě zfalšovaných důkazů, obviněný vojenským soudem ze špionáže pro německé císařství. Dreyfus za údajné vyzrazení vojenského tajemství byl dvakrát soudem shledán vinným. Dělostřelecký důstojník Alfred Dreyfus, který se stal středobodem jednoho z největších skandálů francouzské historie, zemřel 12. července 1935.
V rozjitřené atmosféře třetí francouzské republiky, kterou stíhala jedna veřejná aféra za druhou, mu přitížilo, že byl žid a měl k tajným dokumentům přístup. Přesto, že trval na své nevině, jej francouzský soud bez řádných důkazů odsoudil za velezradu. Dreyfus byl degradován a deportován na Ďábelské ostrovy. Nicméně posléze byl omilostněn a nakonec rehabilitován s tím, že odsouzení mělo být založeno na falešných dokumentech.
Aféra rozpoutala ve Francii obrovskou vlnu antisemitismu. Brzy se ale ukázalo, že pravým viníkem byl major Charles Walsin Esterházy. Armáda ani veřejnost však neměly valný zájem na jeho usvědčení a ve své většině se spokojily s odstraněním „židovských špionů“ a Esterházy byl osvobozen. Demokraticky smýšlející Francouzi však byli pobouřeni a zemi zachvátila hluboká společenská krize.
Ve veřejnou známost celou záležitost uvedl spisovatel Émile Zola, který v literárních novinách L'Aurore (Úsvit) 13. ledna 1898 uveřejnil otevřený dopis francouzskému prezidentovi Félixi Fauremu s názvem J'accuse! (Žaluji!), ve kterém apeloval na propuštění Dreyfuse. Zola byl kvůli němu odsouzen na rok vězení a pokutě (raději se uchýlil do londýnského exilu), přinesl ale naději Dreyfusovi.
Oficiální místa nakonec uznala svoji chybu a případ přezkoumala. V roce 1899 byl Dreyfus omilostněn a propuštěn na svobodu. Plně rehabilitován byl v roce 1906, kdy byl povýšen a získal řád rytíře Čestné legie.
