Afrínský exodus. Syrské město opustilo za několik dní 200 tisíc lidí

Při explozi v syrském Afrínu zahynulo v noci na pondělí 11 lidí. Oznámila to turecká tisková agentura Anadolu, podle níž je mezi mrtvými sedm civilistů a čtyři členové protureckých oddílů. V neděli se spojencům turecké armády povedlo město obsadit. Správa Afrínu oznámila, že před boji v minulých dnech uprchlo asi 200 tisíc lidí.

Exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) informuje, že po vstupu Turků a jejich spojenců v Afrínu začalo rabování obchodů, domů i automobilů. Mezinárodní výbor Červeného kříže požádal v pondělí o zajištění přístupu k civilistům v Afrínu. Místní lidé podle něj nemají důvěru v turecký Červený půlměsíc.

Hevi Mustafá z kurdské civilní správy Afrínu řekl, že lidé, kteří odešli z města Afrín, se nemají kam uchýlit. „Ti, kdo mají auta, spí v autech, ti, kdo je nemají, pod stromy i s dětmi,“ informoval. Civilistům, kteří ve městě zůstali, podle něj hrozí násilí ze strany skupin podporovaných Tureckem.

Další kurdský představitel Aldar Chalíl tureckou ofenzivu označil za okupaci, která ohrožuje zbytek severní Sýrie. Kritizoval Turecko za útoky i za to, že v Afrínu vyvěsilo svoje vlajky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj usiluje o obnovu osmanského vlivu v Sýrii.

Turecko vede od ledna boj proti kurdským milicím YPG, jež označuje za teroristy. Dobytí Afrínu oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli. Že má Turecko Afrín pod kontrolou, potvrdila i exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), podle níž ale ne všichni bojovníci YPG odešli.

Místní správa ale tvrdí, že Kurdové, proti nimž se boj vede, jen mění strategii, rozhodli se ustoupit od přímého boje a přejít na gerilovou válku. „Naše jednotky jsou na celém území Afrínu. Budou útočit na pozice tureckého nepřítele a jeho žoldáků při každé příležitosti. Stanou se jejich trvalou noční můrou,“ sdělil člen afrínské správy.

Mogheriniová má obavy

Turecko zkritizovala šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová. „Mám z toho obavy,“ řekla a vyzvala Turecko, Rusko a Írán, aby zajistily plnění příměří v dohodnutých zónách. Turecký vicepremiér Bekir Bozdag řekl, že turečtí vojáci v Afrínu nezůstanou a ponechají oblast „jejím pravým majitelům“. Obsazením Afrínu se podle něj zásadním způsobem snížilo ohrožení turecké hranice. Turci prý se zmocnili zbraní, jež za sebou nechali Kurdové a které jim „dodaly USA“.

Boj o Afrín je šancí pro IS

Turecko ofenzivu v pohraniční oblasti Afrín zahájilo kvůli tomu, aby YPG vytlačilo od své jižní hranice se Sýrií. Dalším cílem turecké armády je oblast Manbídže východně od Afrínu, v níž působí také američtí vojáci. USA a YPG jsou totiž spojenci v boji proti Islámskému státu (IS) a Spojené státy podobně jako Francie poskytují milicím YPG zbraně a výcvik.

Mluvčí syrských oddílů, v nichž převládají Kurdové, už oznámil, že kvůli turecké ofenzivě se zastavilo tažení proti IS v Dajr az-Zauru na východě Sýrie. Mluvčí  kurdsko-arabské koalice Lajla Abdalláhová řekla, že v Dajr az-Zauru lidé z IS stále jsou a že boji v Afrínu se jejich přítomnost prodlouží.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát odvrací shutdown federální vlády

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.
14. 3. 2025

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

V Polsku obvinili běloruského žháře, měl útočit na příkaz Moskvy

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.
14. 3. 2025

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
14. 3. 2025

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
14. 3. 2025

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025
Načítání...