Bratislava - Svobodu a demokracii, volala před 25 lety střední Evropa. Komunismus padl a dosud se mu nepodařilo dobýt ztracené pozice. Státům transformace režimu přinesla řadu výhod - od členství v Unii či Alianci až po viditelný hospodářský růst. Nyní ale musí čelit novým výzvám. Slovensko a Německo trápí rozdíly mezi bohatšími a chudšími částmi země, v Polsku se stále rychleji rozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími vrstvami společnosti. A liberální demokraté v Maďarsku protestují proti vládě Viktora Orbána, který vzhlíží k Rusku a řadou kontroverzních kroků už popudil i Brusel.
Slováci si žijí pořád lépe, vztah k EU je spíš pasivní
„Černá díra Evropy“ či „tatranský tygr“. Slovensko si po sametové revoluci vysloužilo řadu přezdívek. Životní úroveň se přiblížila západním zemím a na Slovensku - na rozdíl od Česka - platí euro. „Zatímco před 15 lety Slováci dosahovali hrubého domácího produktu v přepočtu na hlavu jen přibližně ve výši poloviny evropského průměru, tak v případě sousedního Česka to bylo 71 procent tohoto průměru. Slováci se ovšem k průměru Unie přibližovali rychleji než Češi a v uplynulém roce jsme dosáhli už 74 procent životní úrovně EU, zatímco Češi rovných 80 procent,“ uvedla analytička slovenského peněžního ústavu Poštová banka Dana Vrabcová. Bratislava se ale nadále potýká se značnými rozdíly mezi bohatší západní částí a dalšími regiony.
Grigorij Mesežnikov, šéf (IVO)
„Nikdy nebylo tak dobře, jako je tomu dnes. To je klíčová věta nejen pro Slovensko, ale i pro celou střední Evropu. Nikdy v dějinách státy a národy nežily tak svobodně a demokraticky, jsou součástí nejúspěšnějšího integračního projektu v evropských dějinách, mají vzájemné vztahy urovnané.“
První roky po revoluci se nesly v duchu mečiarismu. Přelom přišel v roce 1998, kdy ve volbách zvítězili proevropské strany. Země nakonec vstoupila do Unie ve stejné době jako Česko. Podle šéfa nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) se ale od vstupu do EU u řady Slováků projevuje vyšší pasivita a pesimismus. Mezi politickými elitami pak únava. Problém tkví podle Mesežnikova v tom, že zemi chybí vize.
NDR dělá pokroky, rozdíly jsou ale stále znát
Berlínská zeď padla už v revolučním roce 1989, na sjednocení si ale Německo muselo ještě rok počkat. Hospodářství bývalé NDR je na tom nejlépe ze všech někdejších komunistických států střední a východní Evropy, pyšnit se může hlavně dopravní infrastrukturou. HDP se za čtvrtstoletí téměř ztrojnásobil. Za zbytkem Německa ale NDR stejně zaostává. Nezaměstnanost je tu vyšší zhruba o 4 procentní body, zaměstnanci dostávají nižší mzdy a důchodci nižší penze. Zástupci NDR se zároveň hůř prosazují do vedení firem.
Rozdíly jsou patrné i při volbách: východ častěji hlasuje pro strany extrémní levice nebo extrémní pravice. Výraznou roli hraje kupříkladu strana Levice, v níž se angažují i někteří bývalí členové Sjednocené socialistické strany Německa (SED). Ta v zemi totalitně vládla do roku 1989. Sílu Levice dokládá i to, že letos v Durynsku poprvé po sjednocení Německa získá post zemského premiéra. Na druhou stranu mají východní Němci v současné době dvě zcela zásadní osobnosti na nejvyšších politických postech: prezident Joachim Gauck a kancléřka Angela Merkelová mají kořeny právě v NDR.
- Česká ekonomika vzrostla v letech 1993 až 2013 reálně o 67 procent, polská o 133 procent, slovenská o 129 procent a maďarská o 48 procent. Na konferenci na téma 25 let svobodného podnikání to prohlásil guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Orbánovo Maďarsko upírá zrak na Východ
Rostoucí ekonomika, ale také odklon od demokracie a lidských práv – tak vypadá po 25 letech situace v sousedním Maďarsku. Současný premiér Viktor Orbán s autoritativními sklony vede zemi spolu s jeho stranou Fidesz Maďarsko k prosperitě, příznivci liberální demokracie ale varují: svoboda a volná soutěž politických stran jsou po čtvrtstoletí v ohrožení.
Maďarsko přitom nezažilo typický revoluční rok 1989. Koncem 80. let se v zemi už dlouhou dobu praktikoval takzvaný gulášový socialismus. Povoleno bylo provozování soukromých podniků nebo dovoz jinde zakázaného západního zboží. Události z let 1988 až 1989 lze označit za „sametové“. Přelom pak znamenaly první svobodné volby, jež se konaly v roce 1990. Přechod k pluralitní demokracii a tržnímu hospodářství měl ale vedlejší účinky: dramatický propad maďarského exportu a rychlý růst nezaměstnanosti. Maďaři proto dlouhá léta po pádu komunismu volili socialisty. Tomuto trendu učinila přítrž až hospodářská krize, která vynesla k moci pravicový Fidesz v čele s Orbánem. Ten dává jasně najevo, že za vzor považuje Rusko a Čínu.
Polsko se hlavně chtělo vymezit vůči Rusku
Stěžejní roli na cestě Polska za svobodou sehrálo opoziční hnutí Solidarita. Polsko bylo vůbec první středoevropskou zemí, kde se komunismus začal hroutit. Čtvrtstoletí svobody a demokracie si tak připomnělo už 4. června, v den, kdy v roce 1989 proběhly první částečně svobodné volby od konce války. V porevolučních letech se Varšava snažila v první řadě přiklonit co nejrychleji k Západu, a to vstupem do NATO a Unie. „Polsko se dnes těší prosperitě, svobodě, bezpečí a toleranci, a to je kombinace, která nemá precedens v polských dějinách,“ napsal britský publicista Edward Lucas.
V Polsku je přesto znát nespokojenost, která pramení zejména z rozevírajících se sociálních nůžek: v současnosti se do vrstvy, platící nejvyšší daně, počítá už více než tři čtvrtě milionu Poláků. Ale pět procent z 13,5 milionu polských domácností podle sociologů žije pod hranicí bídy. Zrodil se i nový pojem „Generace 2000“, která dostává nástupní plat 13 000 korun hrubého.
Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.
