Hutní firma ArcelorMittal Ostrava (AMO) v nedávné době investovala miliardy korun do ekologických zařízení. Své technologické zázemí ve čtvrtek představila obyvatelům Radvanic, Bartovic, Šenova a Vratimova. Lidé si totiž stále stěžují na to, že okolí jejich domovů patří k nejznečištěnějším v republice. Obviňují z toho přitom společnost AMO.
Firma pro zájemce vyslala dva autobusy, které vyrazily do huti dvakrát – první skupina na místo dorazila ve tři odpoledne, druhá měla trasu naplánovanou na 17. hodinu. O prohlídku areálu firmy však lidé neměli až tak velký zájem. „Dva autobusy, které pro dotčené obyvatele vypravila společnost, nebyly zcela zaplněné,“ poznamenala redaktorka České televize Markéta Radová.
Zaměstnanci huti lidem ukázali filtry a další ekologická opatření, která instalovali. Jednou z posledních zásadních technologií jsou takzvané tkaninové filtry, jež se nacházejí na jižní aglomeraci. Zde se spékáním koksu, železné rudy, vápence a dalších rud připravuje vsázka do vysoké pece.
- V roce 2016 instalovaný tkaninový filtr bude mít při zachytávání i nejmenších částic prachu účinnost vyšší než 99 procent, polycyklických aromatických uhlovodíků a dioxinů zachytí více než 90 procent. Je velký přibližně jako třípatrový dům a celková plocha jeho tkaninových filtračních hadic přesahuje 18 000 metrů čtverečních, což odpovídá velikosti dvou a půl fotbalových hřišť.
- Výstavba trvala deset měsíců. Filtr vybudovala ostravská společnost Paul Wurth ve spolupráci s dalšími lokálními subdodavateli, jako jsou Stamont či Teplotechna Ostrava.
- Podle ředitele AMO pro životní prostředí Petra Baranka loni podnik vypustil do ovzduší 560 tun emisí, nové zařízení jejich množství sníží asi o šestinu. Například v 70. letech minulého století huť ročně vypouštěla téměř 40 000 tun prachu.
Podle Aleše Boháče, místostarosty městského obvodu Radvanice a Bartovice, je snížení látek znečišťujících ovzduší významné. „Modernizace tam proběhla, ale na druhou stranu je potřeba říci, že aglomerace je obklopena těžkým průmyslem a hustou dopravou. Nebude to mít až takový vliv,“ sdělil.
Peníze, které huť platí státu za znečišťování životního prostředí, by stát měl vracet zpět do míst, v nichž se huť nachází, zmínil Boháč. „Pokud za ně budeme zateplovat domy ve Středočeském kraji, je to neadresné a nefér vůči lidem, co tady bydlí,“ podotkl.
Zástupci huti v současnosti uvádějí, že díky instalovaným filtrům splňují nad rámec všechny požadované evropské normy. A netýká se jich proto ani aktuální Program zlepšování kvality ovzduší, který pro Moravskoslezský kraj letos vydalo ministerstvo životního prostředí.
Radvaničtí se i přesto ptali na to, jak je například možné, že koncentrace prachu – a hlavně na něj navázaných karcinogenů – dlouhodobě v jejich bydlišti překračuje limity.
„Pro představu, třeba karcinogenní benzo(a)pyren v Ostravě-Radvanicích (na tamní stanici, která zachycuje zplodiny z huti) trvale dosahuje republikově nejvyšších hodnot. A to třeba devítinásobku povoleného limitu, který je jeden nanogram na metr krychlový coby roční koncentrace,“ zjistila redaktorka České televize Markéta Radová.
Místní: Změny přicházejí pozdě
Podle zdejších obyvatel navíc přišla ekologická opatření hutě pozdě. Zástupci huti s tím ale nesouhlasí a poukazují přitom i na jiné zdroje znečištění – například majitele četných domů a dopravu. Podnik uvádí, že plní veškeré ekologické limity. Přesto patří k největším znečišťovatelům životního prostředí v Moravskoslezském kraji.
„Komínové emise huť díky čtyřiadevadesátitunovému úbytku sníží na historické minimum – čtvrtinovou hodnotu oproti roku 2003, kdy skupina ArcelorMittal do podniku vstoupila. Filtry zachytí také emise dioxinů a benzo(a)pyrenu,“ řekla mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková.
Nový generální ředitel AMO Vidžaj Mahadevan řekl, že evropské ekologické limity splnila huť už v roce 2012, ale do ekologizace svých provozů investovala dál, i díky dotacím z EU. „Na konci letošního roku se dostaneme na čtvrtinu hodnoty emisí prachu oproti stavu před vstupem skupiny ArcelorMittal do hutě a snížíme tak vliv výroby na životní prostředí na minimum,“ řekl Mahadevan.
Ředitel AMO pro životní prostředí Petr Baranek již dříve uvedl, že emise z komínů zhruba 500 tun prachu za rok je asi na 50 procentech toho, co firmě ukládá jak legislativa, tak integrovaná povolení vydávaná krajským úřadem. „Dostali jsme se na technické minimum. Další odprašování neplánujeme, ani nepřipravujeme,“ řekl Baranek.
V letošním roce se zatím dlouhodobé koncentrace pohybují spíš na nižších úrovních. Může za to hlavně mírná zima, která panovala i v posledních dvou letech. Ale někteří odborníci poukazují i na to, že už se mohou také začít projevovat určitá ekologická opatření. I přesto překvapila odborníky z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd velmi špatná kvalita ovzduší ve Vratimově. Naměřili zde totiž srovnatelné množství prachu a karcinogenů jako v Ostravě-Radvanicích, které patří k nejznečištěnějším oblastem v Česku.
Moravskoslezský kraj se s nevalnou kvalitou ovzduší potýká dlouhodobě. Velmi špatné rozptylové podmínky jsou zde na podzim a v zimě. Kvalitu ovzduší kromě průmyslu ovlivňuje i doprava a topení v domácnostech, ale také škodliviny ze sousedního Polska. Maximální povolený počet překročení imisního limitu pro polétavý prach je přitom stanoven na 35 dní v roce.
