Zlín si neví rady s baťovskými domky

Zlín - Architektonické bohatství, nebo historický danajský dar? Zlín řeší budoucnost typických baťovských domků. Původně byly postaveny na 20 až 30 let, teď stojí už let osmdesát a pořád jsou zásadním bydlením v krajském městě. Jsou ale památkově chráněny, a to Zlíňanům komplikuje úpravy domů. Architekti teď pátrají, jak vyhovět oběma stranám.

Ve Zlíně jsou dvě tisícovky čtvrtdomků, půldomků i jednodomků. Kromě nich jsou ve Zlíně i unikáty - dřevodomek jako z americké Floridy nebo domek obložený eternitem. To jsou důkazy toho, jak Tomáš Baťa v letech 1920 až 1930 hledal pro dělníky z vesnic bydlení uprostřed města. „On ty dělníky nenásilně převedl do městského prostředí, dal lidem soukromé bydlení a dal jim malý kousek půdy, zahrádky,“ poznamenala hlavní architektka města Zlína Dagmar Nová.

Domky jsou teď na sedmdesáti procentech městské památkové zóny. Útlá brožura diktuje pravidla, jak je rekonstruovat – od zateplení až po vstupní dveře. Stačí ale letmý pohled na ulici a je zřejmé, jak lidé pravidla obcházejí.

Z půldomku se dá udělat i loft. Ve zlínské Lesní čtvrti je přesně takový půldomek, aniž by byly porušeny regule památkářů. Zvenku má přitom domek dál svých 80 let, interiér ale odpovídá trendům 21. století. Právě to je výzva pro architekty - domky prosvětlit a změnit jejich původní členění. „Zrovna tady vzniklo něco, co by nás normálně u nového domu ani nenapadlo,“ řekla architektka Jitka Ressová.

Zmenšení obrovské zóny nemají památkáři v plánu, stejně jako zrušení pravidel pro stavební úpravy. Magistrát proto hodlá zavést dotace těm, kteří budou domky rekonstruovat v původním stylu - třeba bez plastových oken, ale s dražšími okny dřevěnými.

2 minuty
Reportáž Josefa Kvasničky
Zdroj: ČT24
Načítání...