Ženy, které pletou obvazy pro malomocné, nemají na poštovné

Kyjov - Ženám z Moravy a severu Čech, které dobrovolně pletou speciální obvazy pro malomocné v Africe a Indii, chybí peníze na poštovné. Přestože mají do práce obrovskou chuť a nechybí jim ani potřebná bavlna, hotové výrobky nemají za co odesílat. Jen dnes za balík s 350 obvazy adresovaný jednomu z leprosárií v Ugandě zaplatily dva tisíce korun. A to je pro kyjovské občanské sdružení OMEGA plus, které výrobky žen shromažďuje, hodně peněz.

„Jen letos nás stálo poštovné dvě stě padesát tisíc korun, to jsou pro nás obrovské peníze. Na materiál, ze kterého ženy pletou, sponzory nacházíme, ale na poštovné už to pomalu nestačí,“ uvedl šéf občanského sdružení Vladimír Výleta, který před lety s organizováním žen ochotných zdarma plést speciální obvazy začal. Problematika pomoci malomocným ho zaujala natolik, že se rozhodl k ní přispět. „Obrátil jsem se tehdy na řádovou sestru se zkušenostmi z místních misií a ta nám adresy míst, kde obvazy potřebují, poskytla,“ uvedl.

Dnes je v celé republice plete asi 700 lidí na 145 místech Moravy a severních Čech. Jejich domácí práce se nedá nahradit obvazy kupovanými ani strojně pletenými, protože musí být z čisté bavlny a bez jakýchkoliv umělých příměsí, aby byly pružné a šetrné k otevřeným ranám nemocných. Neobsahují žádné chemické látky, nevedou statickou elektřinu, a proto kůži nijak nedráždí. Používají se jako svrchní vrstva a jejich velkou výhodou je, že jsou pratelné. Spotřeba obvazů je velká a pro nemocné mají význam a nevyčíslitelnou hodnotu i v tom, že vědí, že na ně kdosi v daleké Evropě myslí. Nejsou ve své bolesti tak sami a opuštěni. Není výjimkou, že ze vzdálených míst do Kyjova pak přicházejí vděčná psaní.

Nahrávám video
NO COMMENT: Takhle vznikají obvazy pro malomocné
Zdroj: ČT24

Lepra (též malomocenství či Hansenova nemoc) je infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice. Původně řecké slovo „lepra“ označuje chorobu, při níž se loupe kůže. Tradiční český název „malomocenství“ odkazuje zřejmě na poškození hmatu, které choroba způsobuje. Nejstarší zmínka o lepře pochází z období cca 1 500 př. n. l., nejstarší tělesné pozůstatky vykazující jasné známky tohoto onemocnění sahají až do 4 tisíciletí př. n. l. Lepra byla považována za boží trest, malomocní byli soustředěni v tzv. leprosáriích. Poslední leprosárium v Evropě je v rumunském Tichileşti v deltě Dunaje. Nemoc často probíhá bez příznaků a není nijak zvlášť nakažlivá (vyjma kožní formy vytvářející vředy, která je velmi nakažlivá). Za určitých okolností může ale dojít k rozvinutí její destruktivní formy. Ničí lidský imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na končetinách a na obličeji. Odhaduje se, že leprou v současné době trpí 10-11 milionů lidí, zejména ve střední Africe a jihovýchodní Asii. K léčbě malomocenství se dnes používají specifická antibiotika.

Zdroj: Wikipedia.cz

Než bych seděla u televize jen tak, pletu

Jednou ze čtrnácti žen, které pletou na Kyjovsku, je i Růžena Fialová. „Chodíme do farního společenství. Tam jsme se o tom před lety dozvěděly. Hned jsme některé z nás věděly, že to musíme udělat. Než doma sedět zbůhdarma u televize, tak u toho pletu pro malomocné z Afriky a Indie. Můžu tak být někomu užitečná,“ říká seniorka Fialová.

Plete i její švagrová Marta Petrášová. A stejně jako její příbuzná říká, že je to pro ni radost. „Mám dobrý pocit, že někomu pomáhám,“ prohlašuje při pletení. Pro obě se to stalo koníčkem, i když zabere hodně času. Uplést jeden obvaz trvá třeba osm až deset hodin. Záleží přitom na každé ženě, jaké si zvolí tempo. „Jeden rok jsem to počítala. Napletla jsem jich devadesát pět. Záleží přitom, jak je pletete široké a jak silnou máte bavlnu,“ popisuje paní Marta.

Marta Petrášová plete ročně až sto obvazů
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Když mají obvazů napleteno dostatečné množství, zanesou je do Omegy, kde je začnou plnit do igelitových sáčků. Do jedné krabice, která pak putuje na poštu, se vejde 350 obvazů. A balení opět provádí kyjovské ženy. „Někdy se mě ženy z farního společenství ptají, co za to mám. Když jim řeknu, že nic, tak se diví, proč to dělám. A já jim vždycky říkám, že z lásky,“ vysvětluje Fialová. Rozhodně to ale přináší i jiný benefit, setkání s lidmi, kteří mají stejný cíl a společné téma k hovoru. Není to o sezení doma a přemítání, jestli je člověk i v důchodovém věku někomu k užitku.

Obvazy se pletou na jehlicích číslo 2,5, obě strany hladce, očka se běžně utahují. Šířka úzkého obvazu je 25, širokého 30 ok (včetně okrajových) a konec je potřeba zapošít. Na jeden obvaz se používá buď 1 klubíčko 100% bavlněné příze (vhodná je např. Sněhurka, která má 30 g a 200 m), ale OMEGA plus má k dispozici levnější přízi, na jejíž nákup se jí podařilo sehnat sponzora. Zájemcům ji tak může dodat. Plete se z bílé barvy, popřípadě velmi světlých béžových odstínů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 11 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 18 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...