Zápis na seznam UNESCO pomohl Lednicko-valtickému areálu začít s opravami. Už je to 25 let

Nahrávám video
Lednicko-valtický areál 25 let v UNESCO
Zdroj: ČT24

Lednicko-valtický areál slaví čtvrt století od zápisu na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pro svou jedinečnost byl zapsán jako kulturní krajina 7. prosince 1996. Podle kastelánky lednického zámku Ivany Holáskové to byla významná událost, která pomohla začít s rekonstrukcemi. Lednický zámek je nejnavštěvovanější památkou na jihu Moravy a jednou z nejvyhledávanějších památek v republice.

Zápis lednicko-valtického areálu na seznam světového dědictví UNESCO byl pro správu lednického zámku velkou událostí. „Stal se pádným důvodem pro investice do oprav celého rozlehlého komplexu a přitáhl pozornost turistů z celého světa,“ řekla kastelánka zámku Ivana Holásková, která na zámku působí déle než čtyřicet let.

Na zámek nastoupila v roce 1978 se svým manželem, který byl kastelánem před ní, sama se kastelánkou stala v roce 1993. „Když jsme na zámek přišli, byl zchátralý zvenčí i zevnitř. Udržovaly se v podstatě pouze reprezentační sály, ostatní křídla využívala vysoká škola zemědělská, měla v nich ubytovny, menzu, skladiště. Bylo to bezútěšné. Když nám tyto prostory na začátku 90. let předali, byly v dezolátním stavu,“ popsala Holásková.

O zápisu na seznam světového dědictví UNESCO se začalo mluvit na konci roku 1994, do té doby se správa zámku věnovala hlavně interiérům v přízemí zámku. „Když se začali sjíždět komisaři z UNESCO a pořádaly se tady workshopy, styděla jsem se do morku kostí. Naštěstí všichni chápali, jaká byla minulá doba a také to, že zápis na seznam nám pomůže památku rekonstruovat,“ dodala kastelánka.

Zámek si investice zasloužil

A to se i stalo. Jak návštěvnost zámku rostla, bylo jasné, že zámek si investice zaslouží. Povedlo se zakonzervovat fasádu na severní straně, která byla v nejhorším stavu, kompletní rekonstrukce fasád začala až v roce 2008.

„V roce 1999 začala generální rekonstrukce palmového skleníku, to bylo za pět minut dvanáct, byly tam špatné nosné sloupy a konstrukce zrezivělá, v roce 2001 jsme vystěhovali z prvního poschodí zemědělské muzeum a zařídili v jeho prostorách knížecí apartmány. Nyní jsou hotové fasády, střechy, skleník, interiéry a vše, co bylo možné, je zpřístupněné veřejnosti. Z původního jednoho malého okruhu jsou čtyři okruhy. Opravený je i minaret a na Janově hradě je nová instalace,“ vyjmenovala kastelánka.

Kromě zájmu turistů ze vzdálenějších zemí, který zápis do UNESCO přinesl, si lednický zámek našel i věrný mecenáš. „Na své náklady nechal rekonstruovat v kapli presbytář a křížovou cestu, věnoval zámku spoustu zajímavých věcí ze své sbírky starožitností a každý rok nám posílá kamion tulipánových cibulí z Holandska,“ doplňuje Ivana Holásková.

Rekonstrukce ještě zdaleka nekončí

Práce na obnově zámku ale zdaleka nekončí. Momentálně místní správa připravuje opravu katakomb pod skleníkem, takzvaného Maurského domku a restaurování soch a váz v zámeckém parku. Lednický zámek je nejnavštěvovanější památkou na jihu Moravy, před pandemií v roce 2019 jej od ledna do října navštívilo téměř  tři sta osmdesát tisíc návštěvníků.

Krajina zahrad, lesů a vody, kterou nechal vybudovat okolo jihomoravských Valtic a Lednice rod Lichtenštejnů zejména v 18. a 19. století na rozloze téměř tři sta kilometrů čtverečních, patří k nejkrásnějším lidskou rukou upraveným místům České republiky. Krom dvou velkých zámků v Lednici a ve Valticích je zde k vidění i Apollónův chrám s dórským sloupořadím, rozhledna v podobě minaretu a řada dalších romantických zákoutí.

Vidět je z jedné stavby na druhou

Celé oblasti vévodí zámek Lednice. Současnou podobu dostal v letech 1846 až 1858 díky přestavbě ve stylu anglické tudorovské gotiky. Romantický novogotický vzhled získaly též jeho interiéry s bohatou řezbářskou výzdobou – hlavně proslulé vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva či reliéf stromu života ze slonové kosti.

Zámek ve Valticích, přestavený v rozsáhlou reprezentativní barokní stavbu, nabízí návštěvníkům například i repliku barokního divadla. Areál doplňuje rozlehlý anglický park a řada menších staveb, které Lichtenštejnové nechali stavět tak, aby z jedné bylo vidět na druhou.

Mezi nimi je například Janův hrad, empírový zámeček Pohansko, římský aquadukt, maurská vodárna, benátská kašna, ale také kamenná brána Nebe a umělá jeskyně Peklo. Na Rendezvous nebo Dianině chrámu (zámečku zasvěceném bohyni lovu Dianě) se kdysi scházelo panstvo, když se chystalo na lov. Jiné antické bohyně – Athéna, Afrodita a Artemis – zase tvoří sousoší jménem Tři Grácie. Opodál stojí obelisk, který byl vztyčen na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v roce 1797.

Areál zahrnuje také uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky, a rovněž lužní les při řece Dyji kolem Břeclavi. K jednotlivým stavbičkám se dá vyjet koňským povozem nebo po hladině Dyje lodí, ale samozřejmě i pěšky či na kole.

Další zapsané památky i nehmotné dědictví

Na seznamu světového dědictví je k letošnímu roku 1 154 položek ve 167 státech světa. Chráněnou památkou UNESCO se může stát dům, ale i celé město, les, hora nebo třeba jezero. Lednicko Valtický areál je v pořadí šestou zapsanou českou památkou.

Jako první z českých památek se na seznamu objevila v roce 1992 historická centra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Postupně přibyl kostel na Zelené hoře, historické centrum Kutné Hory s katedrálou v Sedlci, a právě Lednicko-valtický areál.

Následoval zámek a zahrady v Kroměříži, vesnická rezervace Holašovice a zámecký areál v Litomyšli. Počátkem tisíciletí uspěl i Sloup Nejsvětější trojice v Olomouci, brněnská vila Tugendhat a židovská čtvrť v Třebíči. Před dvěma lety bylo zapsáno Krušnohoří a krajina pro chov koní v Kladrubech. A letos lázeňský trojúhelník a Jizerskohorské bučiny.

Na seznamu je i sedm zástupců nehmotného kulturního dědictví. Od roku 2005 slovácký tanec Verbuňk. Dál masopust, sokolnictví a jízda králů. Už pět let do seznamu UNESCO patří i české loutkářství, před třemi lety přibyl modrotisk a loni foukané vánoční ozdoby z Krkonoš.

O zápis na seznam UNESCO usilují i další české památky. Třeba hrad Karlštejn, hotel a vysílač na Ještědu, pevnost Terezín a dlouhodobě taky Lázně Luhačovice na Zlínsku. Zatím marně. Díky nominaci ale konkrétně třeba Luhačovice získaly dotace na opravy některých budov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasičům schází chemičtí odborníci. Pomoci má nový univerzitní obor

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice (UPCE) otevřela nový bakalářský studijní program Chemie pro požární ochranu. Propojuje základní chemické obory a jejich aplikaci v požární ochraně s krizovým řízením a environmentální bezpečností. Nový program reaguje na poptávku Hasičského záchranného sboru a je v Česku unikátní.
před 4 hhodinami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
včera v 07:30

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
včera v 06:00

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026
Načítání...