Brno – Za tričko s problémovým motivem se u soudu zpovídal dvaatřicetiletý Lukáš Stoupa, který se loni v Brně zúčastnil prvomájové demonstrace ultrapravice. Podle znalce nošením symbolu překříženého meče a kladiva v ozubeném kole propagoval nacismus. Státní zástupce mu za to navrhl podmíněnný trest. Soud ale rozhodl, že nošením trička s takovým motivem Stoupa trestný čin nespáchal.
Případem se zabýval brněnský městský soud. Stoupa se hájil tím, že symbol na tričku si jeho žalobci špatně vyložili. „Meč a kladivo je známý symbol dělnictva a vlastenectví. A první máj je přece svátek dělnictva. Nechtěl jsem propagovat nacismus ani fašismus, to bych tam pobíhal s hákovým křížem,“ bránil se muž. Svědectví znalce podle něj bylo nevěrohodné.
Soud Stoupu nakonec obžaloby zprostil. „Celá akce k 1. máji byla protknutá skrytými odkazy na nacistické Německo. I symbol kladiva s mečem na Německo odkazuje, ani znalec ale neprokázal, že by byl za Německa používán,“ vyjádřil se k rozsudku soudce Michal Kabelík. Podle něj nedošlo k propagaci nebezpečného hnutí z důvodu, že symbol je pro většinu lidí nečitelný.
Společně s Lukášem Stoupou byli za stejné provinění na květnovém pochodu ultrapravice v Brně obžalováni další tři mladí muži. Dva z nich soud teprve čeká, trestní stíhání čtvrtého, kterého už soud potrestal za jiné prohřešky v souvislosti s prvomájovými nepokoji v Brně, bylo zastaveno. „Soud dospěl k závěru, že trest, k němuž by toto trestní stíhání mohlo vést, je zcela bez významu vedle trestu, který byl tomuto muži již udělen,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Stočková.
Krajně pravicová scéna má v Česku stabilní zhruba pětisetčlenné jádro. Každoročně ale přitahuje nové, stále mladší příznivce. „Ti jsou rizikoví tím, že jsou náchylnější k militantním akcím, které se potom projevují právě žhářskými útoky nebo násilím na demonstracích,“ míní odborník na extremismus Miroslav Mareš. Celkem policie odhaduje počet sympatizantů Národního odporu a dalších neonacistických hnutí kolem pěti tisíc lidí.
