Praha – Tunelový komplex Blanka trpí především zmatkem, personálními změnami a nedostatkem odbornosti na pražském magistrátu. Řekl to prezident společnosti Metrostav Jiří Bělohlav v rozhovoru pro týdeník Reflex. Podobně se v Interview ČT24 vyjádřil i Dan Ťok, ministr dopravy a někdejší dlouholetý ředitel Skansky, která se na stavbě jako subdodavatel také podílela. Podle Jiřího Bělohlava ale poslední dění s vlhkými kabely působí tak, „jako by někdo chtěl, aby tunel nešel do provozu“.
„Od našich (Skansky) odborníků, kteří dělali subdodávky v tomto tunelu, jsem věděl, že tam takový problém je a že se o něm ví i na městě,“ řekl v Interview ČT24 Dan Ťok, podle kterého Skanska v Blance pracovala před rokem a půl. Jeho prohlášení souznělo s vyjádřením Jiřího Bělohlava, šéfa stavební firmy, jež byla zodpovědná za stavební část Blanky a od problémů s kabely zabezpečení se distancuje.
Podle Bělohlava je největší bolestí Blanky právě pražský magistrát, zejména potom jeho odbor městského investora. Ten se v průběhu stavby personálně mnohokrát obměnil. „Tým se za tu dobu totálně rozpadl. Teď tam není jediný expert, jenž by tomu rozuměl,“ řekl Jiří Bělohlav v rozhovoru pro Reflex. Blanku srovnal s dalším velkým podzemním projektem, který Metrostav v Praze vytváří – stavbou metra V.A z Dejvické k nemocnici Motol. Ačkoli i ji provázely potíže a nakonec i odklad zprovoznění, celkově ji prezident Metrostavu označil za bezproblémovou, a to proto, že investorem je dopravní podnik, jehož lidé mají přesnou představu, jak má stavba vypadat. U Blanky tomu bylo naopak. „Nejvíce trpíme tím, že jsme si na magistrátu neměli o odborných věcech s kým povídat,“ řekl Jiří Bělohlav.
Poslední odklad zprovoznění Blanky kvůli vlhkým kabelům zabezpečení ale označil za podezřelý. S tím, že se do tunelu vzhledem k jeho profilu dostane voda, podle něj museli projektanti počítat. „Cítím za tím objednávku, aby se to celé nerozjelo,“ doplnil. Technologií podle něj je v tunelu zbytečně mnoho, tolik systémů neviděl prezident firmy, která stavěla tunely v mnoha evropských zemích, nikde jinde než v Praze. I proto je přesvědčen, že i přes informace o problémech s kabely by mělo být možné Blanku bezprostředně otevřít: „Ať to vedení Prahy podrobí vlastnímu odbornému zkoumání a Blanku rozjede. Jestli se nějaký kabel v průběhu provozu ukáže jako nefunkční, v noci se vytáhne a vymění.“
Stavba tunelového komplexu Blanka začala v roce 2007, tehdejší pražský primátor Pavel Bém hovořil o termínu dokončení na podzim 2011 a vysoutěžené ceně 21 miliard korun. Podle jeho nástupců, ale i lidí, kteří za Béma působili na magistrátu, ale šlo pouze o dílčí částku a od počátku se počítalo s tím, že bude Blanka se vším všudy zhruba o polovinu dražší. I tak se ale stavba nadále dramaticky prodražovala až na současných 37 miliard korun. Dodavatel technologií společnost ČKD Praha DIZ přitom včera oznámil, že by případná výměna kabelů mohla stát ještě miliardu navíc. Dosavadní prodražení Blanky zdůvodnil bývalý náměstek primátora s odpovědností za stavbu Jiří Nouza jednak vícepracemi, které byly nařízeny po sesuvech půdy v průběhu ražby, ale také dodatečnými rozsáhlými požadavky městských částí na úpravy okolí výjezdů z tunelu. Projevila se i změna podoby Trojského mostu. Kromě výrazného zvýšení ceny došlo i ke značnému odkladu otevření Blanky, poslední „propadlý“ termín měl být letos na přelomu března a dubna.
Jak šel čas s Blankou
