Praha – Extrémně jemný prach, který může vážně poškodit zdraví, se v Praze a v Brně na některých místech vyskytuje několikanásobně více než jinde v Evropě. Ukázal to výzkum dánského ekologa, který v těchto dnech v metropoli sbírá data. Za znečištění mohou především auta a autobusy s dieselovými motory.
I když je podle oficiálních údajů Českého hydrometeorologického ústavu ovzduší v Praze velmi čisté a obvykle se razantně nezhoršuje ani v obdobích, kdy jiné části Česka sužuje smog, výzkum Kåre Press-Kristensena z Dánské ekologické rady ukázal, že je to především proto, že se v českých městech neměří tzv. ultrajemné prachové částice. Jejich koncentrace v Praze je podle měření mnohem vyšší než v jiných evropských velkoměstech. V blízkosti frekventovaných komunikací v Berlíně či Kodani naměřil hodnoty zhruba poloviční než například na Evropské.
Ultra jemné prachové částice, které jsou až tisíckrát menší než lidský vlas, se přes dýchací ústrojí mohou dostat krve, do mozku nebo ledvin, kde způsobují vážné problémy. Podle odborníků je to vůbec to nejnebezpečnější, co lidé dýchají. „Působením těchto částic může docházet k infarktu myokardu, k mozkové mrtvici a poslední studie ukazují, že mohou ovlivňovat vývoj mozku, takže jsou spojovány třeba s autismem u dětí,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Nejvyšší koncentrace tohoto jemného prachu je na autobusových zastávkách nebo na stavbách. Produkují ho totiž především naftové motory. „Na zastávkách, kde lidé čekají na autobusy, jsme naměřili opravdu vysoké hodnoty. Lidi jsou tu dlouho a vystavují se tak toxickému prostředí. Chceme se tohoto znečištění zbavit, stejně jako v jiných zemích,“ uvedl Kåre Press-Kristensen. Limity pro tyto částice zatím nejsou. Například v Berlíně už ale pomáhají speciální filtry, které u stavebních strojů dokážou většinu prachu zachytit. Dalším možným řešením jsou emisní zóny. Na jejich zavedení se Praha chystá už v roce 2016.
