Brno/Jihlava - Na podzim mění složení týmu nejen fotbalové kluby, ale také zoologické zahrady. Právě teď vrcholí období, kdy si zoo nejčastěji vyměňují zvířata. Dělají to kvůli sestavování chovných párů i zatraktivňování výběhů. Třeba jihlavská zoo doufá v rozšíření chovu gibonů a tak je přestěhovala do nového prostornějšího výběhu.
Ivanka a Vilda – první pár gibonů zlatolících v jihlavské zoo – pocházel z volné přírody. „V ostatních zoo měli pocit, že nevytvoří pár, že si ti dva nerozumí. U nás jsme je dali do jedné expozice a doufali jsme, že to nějak dopadne. A prvního mláděte jsme se dočkali do roka,“ popsala ředitelka jihlavské zoo Eliška Kubíková.
Od té doby se jihlavská zoo od tohoto páru dočkala dvanácti mláďat. S výjimkou jediné samice všechna putovala do jiných zahrad. I když se hodnota jednoho gibona šplhá k desítkám tisíc korun, zoo s nimi neobchoduje. Nabízí je výměnou za jiné druhy – na principu směny funguje většina zahrad.
Větší počet druhů zvířat znamená pro zoo více návštěvníků. Častým důvodem výměny je ale také sestavení chovného páru. Zatímco jihlavská zoo ročně přiveze nebo odveze pět desítek zvířat, v případě brněnské zahrady je to jednou tolik.
Mravenečník Jaris je zkušený cestovatel. Rodák z Dortmundu žil několik let v Olomouci. Do Brna se ve svých dvanácti přestěhoval na důchod. V zahradách po celé Evropě má pět dětí a tři vnoučata.
Návštěvníci mláďata milují, ale pro zoo je to spíš komplikace
Výletníkem je taky lední medvěd Umca. Zahraničí poznal třikrát - pokaždé, když byla jeho partnerka Cora březí a vyžadovala klid. „Návštěvníci rádi vidí mláďata, ale uvnitř to způsobuje velké problémy. Mláďata musí zoo opustit, nemohou zůstat ve skupině, kde jsou jejich rodiče. V dospělosti by mezi nimi docházelo ke konfliktům,“ popsal ředitel Zoo Brno Martin Hovorka. Dodal, že k nejdramatičtějším konfliktům dochází mezi žirafími samci.
Stejně jako lidé potřebují pojištění, pasy, případně víza, ani zvířata necestují s prázdnou. Z pracovníků zoo se tak velmi často stávají úředníci. „Potřebujeme povolení o tom, že zvíře může být vyvezeno z Norska a přivezeno do České republiky, také svůj pas pro cesty po Evropské unii a také pas pro Českou republiku. Pro případ kontroly nesmí chybět ani povolení pro dopravce a veterinární povolení,“ vyjmenovala seznam cestovních dokumentů mluvčí Zoo Brno Monika Brindzáková.
Člověku v případě zapomenutého pasu hrozí maximálně to, že nikam nepojede. Antilopy cestující z pražské zoo do Jihoafrické republiky ale tamní úřady letos v létě rovnou utratily - kvůli údajně chybějícímu osvědčení. Dlouhá cesta čeká už brzy brněnské bratry medvíďat kamčatských. Odjedou do Kyjeva, odkud zoo výměnou získala skupinu skunků.
