Z kosmu mi zůstal určitý nadhled, řekl Remek na setkání kosmonautů v Brně. Stále doufá v další český let

Vladimír Remek spolu s dalšími devíti kosmonauty otevřeli v brněnském technickém muzeu výstavu s názvem Vladimír Remek – cesta ke hvězdám. Muzeum ji připravilo ke 40. výročí prvního letu československého kosmonauta do vesmíru. Remek je zatím jediným Čechem, kterému se to podařilo. Kosmickému odvětví se tak Češi věnují alespoň na Zemi. V Jihomoravském inovačním centru vzniká kosmický inkubátor.

Od doby, kdy Vladimír Remek promlouval k lidem z vesmíru, uplynulo 2. března už 40 let. Na palubě kosmické lodi Sojuz 28 strávil sedm dní. „Naplnila se všechna moje očekávání. Navíc mi zůstal určitý nadhled, protože jsem viděl planetu z odstupu a pochopil jsem, že má zeměkoule konečný rozměr. Začal jsem si víc věcí uvědomovat,“ vysvětlil Vladimír Remek v Brně.

Remkův let byl prvním, kterého se zúčastnil jiný než ruský či americký kosmonaut. Byl tak spouštěčem dalších mezinárodních letů. „Už tam byli kosmonauti z více než padesáti zemí. Myslel jsem si, že se tam ještě jeden dva naši kosmonauti také podívají,“ řekl Vladimír Remek. I sám Remek se domníval, že se mu podaří ještě alespoň jednou letět, ale nepodařilo se to. „Mně tenkrát bylo třicet, létají i starší. Ale teď mám sedmdesátku na krku, to už bych asi ty parametry nesplnil,“ zapřemýšlel Vladimír Remek.

Nahrávám video
Rozhovor s Vladimírem Remkem
Zdroj: ČT24

Na hvězdárně i v muzeu se rojili kosmonauti z celé Evropy

Do Brna dorazil Remkův kolega z výcviku Oldřich Pelčák a Jurij Romaněnko, který se s Remkem setkal na kosmické stanici Saljut 6, kde fungoval mezinárodní výzkumný program Interkosmos. Přiletěl také jeho syn Roman Romaněnko. Dalšími hosty byli polský kosmonaut Miroslaw Hermaszewski, Sigmund Jähn z tehdejší NDR či Maďar Bertalan Farkas a další, většinou první kosmonauti ve své zemi.

„Jsem rád, že muzeum tuto výstavu udělalo, protože nejen mapuje historii, ale je také inspirací pro budoucnost,“ řekl Vladimír Remek. Kromě výstavy chystá i s kolegy autogramiádu na brněnské hvězdárně, kde také bude možné získat příležitostné poštovní razítko. „Vladimír Remek měl s sebou ve vesmíru poštovní razítko, razítkoval obálky a vznikla první kosmická pošta,“ připomněl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Remek letěl na stanici Saljut 6 v posádce s Alexejem Gubarevem na palubě lodi Sojuz 28, ve vesmíru strávil téměř osm dní. Původně byl vojenským pilotem a prošel všemi koly výběru v Hvězdném Městečku, kde kosmonauti prodělávali výcvik. Na stanici dělali několik pokusů a televize vysílala v přímém přenosu tiskovou konferenci ze stanice. Posádka nakonec přistála v Kazachstánu.

Vladimír Remek v posledních pěti letech působil jako český velvyslanec v Rusku, letos na konci ledna jeho diplomatická mise skončila.

Z Brna cestují do vesmíru komponenty do družic a kávovary

Žádný další Čech se po Vladimíru Remkovi do vesmíru zatím nepodíval. Česká stopa se tam ale objevuje. A to nejen ve formě plyšového krtečka, který se stal maskotem amerických kosmonautů. Přispívají k tomu také brněnští technici.

Mezi nimi třeba Luděk Graclík, díky kterému si můžou astronauti na Mezinárodní kosmické stanici dát i kávu. Kromě speciálního kávovaru ale jeho společnost vyrábí třeba taky komponenty do družice, která bude ve vesmíru monitorovat počasí. „Naším úkolem bude vyrobit kabelové svazky, které budou sloužit k tomu, aby se propojily jednotlivé díly tady na té družici, budou sloužit k napájení nebo snímání signálu právě z tady těch antén,“ řekl Luděk Graclík.

Do budoucna by mělo v Brně podobných společností ještě přibýt, a to díky novému kosmickému inkubátoru, který se dnes otevřel tady v Jihomoravském inovačním centru. „Máme v tuto chvíli přislíbené finanční prostředky na příští tři roky a vychází to ročně na tři firmy,“ řekl ředitel JIC David Uhlíř. První start-upy by mohly do brněnského inkubátoru vstoupit letos v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
19:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 4 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 16 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...