Na Dívčích hradech na pražském kopci Děvín budou moct lidé za dva roky spatřit koně Převalského. Na ploše zhruba 20 hektarů tam zoologická zahrada Praha vybuduje ohradu a zázemí pro divoké koně, na jejichž záchraně a návratu do přírody se podílí.
Pozemek na Děvíně patří magistrátu hlavního města. V minulých letech byl využíván jako pole. Magistrát na projekt uvolnil investici ve výši 6,5 milionu korun. „Tato lokalita potřebuje oživit a revitalizovat. Chov koní Převalského je skvělým řešením a věříme, že Pražané se na ně budou chodit rádi dívat,“ řekl náměstek primátorky Prahy Petr Dolínek (ČSSD).
Podle náměstka pražské zoo Jaroslava Šimka se oblast Dívčích hradů podobá stepi v Mongolsku, kde je původní domovina koní Převalského. „My jsme na začátku vybírali z různých ploch, které by mohli být k dispozici v různých částech Prahy,“ řekl. Území Dívčích hradů jsou podle něj ideální, protože je dostatečně veliké a obklopené přírodou. „Je to zároveň místo na kopci, kde podnebí může být trochu chladnější a větrnější než v jiných lokalitách,“ dodal.
Podle plánu návštěvníci uvidí první koně na pastvě na Dívčích hradech zhruba za dva roky. „Teprve letos na jaře byla plocha oseta lučním porostem a předtím, než budou moct být koně vypuštěni, tak tráva bude muset být nejdříve takzvaně zapojena, aby ten terén byl dostatečně únosný pro koně a půda měla lepší podmínky pro pastvu a zátěž koní,“ vysvětlil Šimek. V první fázi by se potom do nové ohrady mělo přemístit tři až pět klisen.
V Praze bylo odchováno přes 230 hříbat
Pražská zoo chová koně Převalského od třicátých let minulého století. V roce 1933 se v ní narodilo první hříbě, od té doby jich v pražském chovu přišlo na svět 234. Poslední kůň Převalského byl v přírodě spatřen v červnu 1969, následně byla stáda chována pouze u lidí. V roce 1995 se Zoo Praha zapojila do projektu návratu koní do jejich původního domova a letos se tam uskutečnil sedmý transport koní. Zatím jich zoo do západního Mongolska dopravila 31.
Pražská zoologická zahrada připravuje v současnosti i další nové projekty. Chystá se vybudovat nový pavilon pro pandy velké a langury čínské na místě expozice pro lední medvědy, které chce přestěhovat do nového pavilonu Arktida v klimaticky příznivější severozápadní části zahrady. Obě stavby by měly stát dohromady asi 350 milionů korun. Zástupci zahrady doufají, že by stavební povolení pro nové pavilony mohlo být vyřízené do konce roku 2019.
Vzniknout by měl i nový pavilon goril za asi 121 milionů korun. Podle původních plánů měl být pavilon hotový už touto dobou, zatím se ale stavba oddaluje kvůli sporům s městskou částí Troja. Metropole kromě investic v zoo současně řeší, jak odlehčit dopravně přetížené Troji a zlepšit propojení zoologické zahrady s Prahou 6.
