Už jen do konce srpna můžou myslivecké spolky podávat žádosti o finanční podporu na posílení populace zajíců v krajině. Využili toho například myslivci na Blanensku, kteří vypustili do přírody nedaleko obce Běleč třicet mladých zajíců.
Z chovu do volné přírody. U Bělče na Blanensku vypustili myslivci tři desítky zajíců
Na Blanensku se snaží rozšířit ubývající populaci zajíců. U obce Běleč jich vypustili třicet (zdroj: ČT1)
Do Bělče na Blanensku putovali zajíci až z Polkovic ve Zlínském kraji. Tam se o ně od jara staral Petr Indrák, který se chovem zabývá už patnáct let. „Do přírody je připravujeme tím, že je začínáme přikrmovat zeleným. Chystáme je tak, aby měli přechod na pestrou stravu co nejjednodušší,“ popisuje chovatel.
Zajíce čeká pět let hájení
Mladí zající si nejprve budou v polích a lukách několik měsíců zvykat, následně se od nich očekává, že na jaře vytvoří novou populaci. Ani pak je ale myslivci nebudou zhruba pět let lovit. „Hlavní cíl je zlepšit stavy drobné zvěře, hlavně zajíce, který nám klesá prakticky až k nule. Přispívá k tomu hodně škodné, zemědělské hospodaření, chemie,“ říká předseda Mysliveckého spolku Pod Sýkoří František Nedoma.
Každý výpadek v potravním řetězci znamená problém
„Zajíc je známkou toho, v jak kvalitním prostředí žije i člověk. Je v potravním řetězci různých predátorů a každý výpadek znamená problémy i u jiných živočichů,“ vysvětluje odborný asistent Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity Martin Ernst.
Každý zajíc vyjde myslivce na dva tisíce korun, až patnáct set mohou získat prostřednictvím dotace od ministerstva zemědělství. Žádosti schvalují úředníci Jihomoravského kraje. „Do konce srpna je vždy nutné podat žádost a do té doby taky provést vypouštění,“ říká referent odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Stanislav Kučera.
Prostřednictvím tohoto programu zatím vypustili myslivci jen na jihu Moravy do přírody přes tři sta zajíců. Podle oslovených odborníků to ale zdaleka nestačí.