Povodí Vltavy plánuje rozšířit ochranné pásmo vodní nádrže Švihov na Želivce, která zásobuje pitnou vodou Prahu a okolí. Návrh nové vyhlášky však odmítají Kraj Vysočina, dotčené obce i místní zemědělci. Pro stovky vlastníků zemědělské a lesní půdy by údajně rozšíření ochranného pásma znamenalo řadu striktních omezení.
Vysočina odmítá větší ochranu Želivky. Kraj se bojí vylidňování
Vysočina nesouhlasí s větší ochranou Želivky (zdroj: ČT24)
Nové opatření, pokud by vstoupilo v platnost, by se dotklo nejen hospodaření zemědělců na Vysočině, ale údajně by prodražilo samotné čištění vody. V oblastech rozšířeného pásma by měla být omezena rekreace. To by zároveň znamenalo snížení cen půdy. Kraj se obává, že za situace, kdy se Vysočina dlouhodobě potýká s vylidňováním, by vyhláška měla za následek další odchody lidí z místních obcí a měst.
Navržená striktní omezení by se však týkala stovek vlastníků zemědělské i lesní půdy, hospodářů i obcí zejména na Pelhřimovsku. Kraj Vysočina proto k návrhu vyhlášky chystá námitky a připomínky.
Kraj se obává zvýšení nezaměstnanosti a vylidňování venkova
„V ochranném pásmu by podle návrhu vyhlášky měly vzniknout takzvané zóny zvláštní ochrany. V nich jsou navrženy zákazy určitých druhů hospodaření a řada dalších omezení bez patřičných kompenzací,“ tvrdí krajský radní Martin Hyský (ČSSD).
Přijetí vyhlášky by podle něj ohrozilo tradiční pěstování kvalitních brambor, zredukovalo by volně chovaný skot, zásadní změny by nastaly také v zimní údržbě silnic. Znamenalo by zároveň vyloučení jedné varianty vedení vysokorychlostní tratě přes Vysočinu, uvedl dále krajský radní. Negativní dopady na hospodaření zemědělců v povodí budou mít podle něj vliv na zvýšení nezaměstnanosti a bude hrozit další vylidňování venkova.
Návrh vyhlášky označil za nesmyslný také ředitel šlechtitelské stanice Selekta Pacov Josef Diviš. „Doufám, že tenhle nesmysl se shodí ze stolu, jinak je to pro nás likvidační,“ řekl Diviš. Stanice by podle něj v navržených zónách nemohla pěstovat brambory, obdělávaná plocha by se snížila na polovinu. V posledních letech přitom Selekta investovala do pěstování brambor kolem 20 milionů korun a nakoupila novou techniku.
Objevuje se také kritika, že data, ze kterých návrh vychází, jsou zastaralá. Kvalita vody v nádrži se údajně zlepšuje a vyšší ochranu nepotřebuje. „Nás to překvapuje proto, že ostatní povodí, Moravy a Dyje, zužují ta pásma, ale tady došlo k rozšíření na 90 tisíc hektarů,“ komentuje to hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD).
Ředitel povodí: Kvalitu vody zhoršuje používání pesticidů
Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala oponuje: „Kvalita vody se zlepšuje pouze v některých ukazatelích, ale výrazně se zhoršuje při používání pesticidů v rámci zemědělské činnosti. Tomu mají opatření zabránit.“ Ředitel povodí doufá, že všichni zúčastnění nakonec dojdou ke shodě: „Věřím, že v rámci řízení, které proběhne, kdy mají možnost podávat připomínky, se to všechno vyřeší a ten problém padne.“
Vedení Kraje Vysočina obešle příslušné úřady svými podněty a nadále bude spolupracovat s regionálními zemědělskými podniky při ochraně jejich práv a zájmů. „Udržitelné a konkurenceschopné zemědělství je pro Vysočinu základ. Při rozumném nastavení pravidel a bez zbytečného nesmyslného diktátu omezení můžeme koexistovat a mít z čisté Vysočiny maximum všichni,“ dodává hejtman Jiří Běhounek.