Praha – Když se okupační nacistická moc rozhodla vyvraždit Lidice a Ležáky, těžko si dokázala představit, že po 70 letech budou obě místa velice živá. Zejména v lidickém památníku a na pietním místě v Ležákách, ale i na dalších místech budou po celý rok probíhat vzpomínkové akce. Zahájila je už včerejší vzpomínka na misi Silver A, vrcholem roku však bude červnová vzpomínková akce v Lidicích přesně 70 let po jejich vypálení.
Nacisté vypálili 10. června 1942 středočeskou obec Lidice, přesně o dva týdny později východočeské Ležáky. „Památník Lidice přistoupil k přípravě připomínky velice významného 70. výročí heydrichiády a vyhlazení Lidic a Ležáků. Přistupuje k tomu velice odpovědně a velice cílevědomě,“ upozornila náměstkyně ministryně kultury Anna Matoušková.
Pietní akce proběhnou rovných 70 let po zničení obou obcí. „Letos nám to vyšlo přesně na den. Před 70 lety to bylo úterý, teď je to neděle,“ podotkl ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Ve dnech smutných výročí, 10. června v Lidicích a 24. června v Ležácích, obě obce navštíví prezident Klaus a přednese zde projevy. Kardinál Dominik Duka na obou místech bude sloužit mše, doplnil Červencl.
Připomínka zničených obcí a jejich povražděných obyvatel bude letos vidět takřka všude. Připraveny jsou dva filmy – snímek sledující osudy lidických a ležáckých dětí a dokument pojednávající o židovském komandu, které hloubilo společný hrob v Lidicích.
Unikátní bude projekt s názvem Rozeznění pietního místa v Lidicích, audiodrama o životě v Lidicích před tragickou nocí. „Procházíte se sluchátky na uších a slyšíte hlasy z domů, (…) k tomu vám ještě herci vyprávějí, co se zde událo,“ popsal ředitel lidického památníku Červencl.
Lidické motivy se objeví na poštovních známkách, události roku 1942 připomenou také kulturní akce v regionech, například přehlídka dětských pěveckých sborů. Proběhnou také výstavy včetně 40. ročníku mezinárodní výstavy dětských prací věnovaných Lidicím. „Obzvlášt pro mladé lidi je důležité připomínat, co všechno se může stát, když se lidé chovají jinak, než lidsky,“ poznamenala ministryně kultury Hanáková.
Už 21. ledna se v Lidické galerii uskuteční turnaj mladých šachistů do 18 let. Hráči se utkají na dvaceti šachovnicích v simultánní partii se světovými velmistry Janem Smejkalem a legendou Anatolijem Karpovem, který turnaji poskytl trvalou záštitu.
Rozvržení akcí věnovaných 70 letům od heydrichiády a zničení Lidic a Ležáků do celého roku je podle ředitele Památníku Lidice důležité. „Jsem rád, že nepřipomínáme – a to je bohužel národním zvykem – určitá výročí vždy jenom v době jejich výročí. Lidická nebo ležácká tragédie mají široký rozměr,“ poukázal Milouš Červencl.
Podle pamětníka Pavla Horešovského by se sedmdesát let staré události neměly připomínat pouze při kulatém výročí. „On to není jenom tento rok, ony to byly ty roky předtím a ty následující budou taky. Je zapotřebí, aby se mladí lidi dověděli, co se stalo,“ tvrdí muž, který jako nejmladší ze všech dětí přežil pokus o vyvraždění Lidic.
Do dalších let má tragedii přenést i nová kniha, jež shrnuje fakta o obou obcích vyhlazených nacisty. Čtenáři se však nedozví pouze podrobnosti o obětech, ale především o pachatelích masové vraždy. „Součástí knihy budou i postoje československé a západoevropské justice k problémům stíhání válečných zločinců,“ uvedl historik Vojtěch Kyncl.
„V noci z 9. na 10. června kolem jedenácté hodiny večer k nám vtrhlo gestapo. Vyhnali nás z našeho domečku. To je nejhorší vzpomínka, která mě pronásleduje a myslím, že bude pronásledovat až do konce života,“ vzpomněla na osudné chvíle lidická rodačka Marie Šupíková. Rodinu nacisté rozdělili, otce zastřelili, matku poslali do koncentračního tábora, kde se s podlomeným zdravím dočkala konce války, osud svého bratra Marie Šupíková nezná. Sama byla poslána na tzv. převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátila domů do Československa. Nejprve žila v Kročehlavech, po obnovení Lidic se přestěhovala zpět.Zatímco Lidice byly po válce znovu postaveny a zbylo několik lidí, kteří se do nich mohli vrátit, na místě Ležáků stojí dnes pouze památník. Nikdo, kdo by se do této východočeské obce mohl vrátit, po válce nezbyl.
Během války vyhladili nacisté i další české obce – Český Malín, Ploštinu, Prlov, Zákřov a Javoříčko.
